The Library
Žák bude muset připustit, že nejen vesmír zevně, nýbrž i jeho vlastní přirozenost uvnitř jsou ovládány přesnými zákony a že i jeho duchovní pokrok je podroben těmto zákonům.
3.2.2.1Poslouchat Existuje jediný zdroj života, který zahaluje vesmír a prostupuje člověka. Jeho přítomností v sobě může člověk existovat fyzicky a být činný mentálně.
7.2.2.1Ten, kdo stále přemýšlí o překážkách na své cestě, nikdy nedosáhne cíle. Je nutno meditovat o pozitivních vlastnostech a pracovat na jejich rozvoji, což umožní pokrok.
3.2.2.40Poslouchat … Cesta může být dlouhá, ale když přijde úspěch, přijde znenadání, a poslední stupně jsou krátké a rychlé …
3.2.2.49,Poslouchat Zcela mimo duchovní odměny existují i dodatečné a hmatatelné odměny – lepší zdraví, vyšší dosažení, méně potíží, které si sám vysloužil, ale kterým se lze vyhnout.
3.2.2.57Poslouchat Na této cestě je daleko ten, jehož poslední myšlenka, když večer usíná, je Nadjá a jeho první myšlenka, když se ráno probouzí, je opět Nadjá.
3.2.2.62Poslouchat Můžete skutečně doufat v úspěch, když celé zaměření vašeho myšlení a celé zaměření vaší činnosti silně směřuje pouze k tomuto jedinému cíli, když jste rozhodně podrobili osobní city i zvláštní povahové záliby vyřešení problému pravdy.
3.2.2.63Poslouchat Ten, kdo živí myšlenky, které mu nabízí filozofie, a pěstuje ticho a chová se podle jejích pokynů, nejen že toho nebude nikdy litovat až přijde pozdní večer jeho života, ale bude za to vděčný.
0.2.2.67Poslouchat Jestliže někdo chce skutečně pokročit, natož uspět, neznám žádnou cestu, která by unikla těmto dvěma nezbytným podmínkám: cvičení a vytrvalost…
3.2.2.71,Poslouchat Pokrok může měřit částečně podle známek sílicí intuice a částečně podle známek sílící vůle.
3.2.2.77Poslouchat ”Je pravda, že žádná duchovní snaha není nikdy marná. Ať již v individuálním boji o pokrok nebo ve způsobu, jakým individuální pokrok ovlivňuje druhé.
3.2.2.87Nesmí zapomínat, že je podrobován zkouškám víry a charakteru, které by jinak neměl. Musí prostě věřit, že jestliže přispěje svým dílem ke splnění svých povinnosti, výsledky již nejsou v jeho rukou a stávají se záležitostí Boži. Musí proto ponechat Bohu, aby řídil cesty a způsoby, kterými bude schopen plnit své odpovědnosti. Musí mít dosti víry, aby věřil, že nebude nechán na holičkách. Někomu, kdo je na této cestě, se často stává, že to, co velmi vážně potřebuje, mu nepřijde, žádá-li o to předčasně, ale přijde to tehdy, až potřeba skutečně dozraje. Kombinace toho, že přispěje svým dílem a pak důvěřuje Bohu, jej provede všemi těžkostmi.
3.2.2.90,Nakonec bude mít člověk tendenci, uvolnit se z méně hodnotných záležitostí. Obvyklé automatické reakce na ně a ostatní světské záležitosti budou ustávat tak, jak cítí prohlubující se potřebu ztišeného myšlení a vnitřního míru.
3.2.2.91Poslouchat Mysl musí vytrvale pokračovat v postupném oddělování se od svých starých iluzí, od svých časem živených předsudků, stěží si vědoma nějakého pokroku, až jednoho pamětihodného dne pravda náhle zvítězí živým zábleskem nejvyššího osvícení.
3.2.2.92Poslouchat Je zapotřebí mnoha vnitřních zkušeností, mnoha úvah o neměnných zákonech a mnoha zevních zkušeností, které tyto zákony potvrzují, než se jeho důvěra v božskou moudrost stane neotřesitelnou jako skála a než se všechny negativní nálady stanou vůči němu bezmocnými a nebudou se ho dotýkat.
3.2.2.97… Nepřetržitou vytrvalostí na cestě se jeho život stává stabilizovaný a jeho energie soustředěné. Jeho pokrok bude charakterizován jak hlubším myšlením a ustálenějšími city, laskavějšími slovy a ušlechtilejšími emocemi v průběhu všedního denního života, tak jeho jasnějšími intuicemi a klidnějšími meditacemi v životě skrytém…
3.2.2.101,”Když mu již vlastní podoba není příjemná, ale naopak bolestná, začíná pravdivě vidět. Když přechází ze stavu sebelitování k znechucení sebou samým, začíná účinně postupovat.
3.2.2.102Pouhá víra v existenci duše je prvním a nejkratším krokem. Intelektuální studium její přirozenosti a oddaná kázeň jáství, je dalším a nejdelším krokem. Přímá intuitivní realizace přítomnosti duše je třetím a posledním krokem.
3.2.2.110Poslouchat Na počátku nenajde na cestě nic více, než co mu mohou přinést jeho snahy. Proto se první léta zdají často tak dlouhá, tak neplodná a monotónní. Ale v dalším období se mísí s jeho snahami Milost a pak se objevují povzbuzující výsledky. Třetí a poslední stupeň je svědkem toho, že dary Nadjá padají jako zralé ovoce do jeho klína bez dalšího úsilí z jeho strany. Zde se vše odehrává jednoduchým působením Milosti …
3.2.2.117,
7 led 2014
5 dub 2024
20 če 2021
15 dub 2017
21 led 2021
2 ún 2013
22 ún 2014
31 led 2016
15 srp 2021
21 srp 2016
13 kv 2025
7 kv 2022
9 kv 2017
16 lis 2013
2 če 2025
8 kv 2025
31 kv 2025
15 10 2011
16 zá 2024
The notebooks are copyright © 1984-1989 The Paul Brunton Philosophic Foundation
This site is run by Paul Brunton-stiftelsen · info@paulbruntondailynote.se