The Library
Z jeho vlastní přirozenosti a v souhlase s univerzálním plánem se přes něj přelévá proud vlivů z minulosti a násilně nutí jeho činy a myšlenky, aby šly určitým směrem. Může věřit, že jde tímto směrem zcela nezávisle a svobodně. Jeho nejzákeřnější iluze spočívá v této neschopnosti vidět, jak omezená je jeho přítomná svoboda.
6.9.4.18Poslouchat Často to není snadné rozpoznat – ale čím dříve tak učiní, tím dříve bude jeho mysl méně rozmrzelá a více klidná – že toto dění, toto postavení nebo tato osoba je součástí jeho osudu, že jeho jediná svoboda v tomto případě je svoboda morální. Může si vybrat svůj mentální postoj.
6.9.4.23Mravní reakce člověka na událost, stejně jako jeho mentální postoj k ní a způsob, jak ji citově snáší, jsou z velké části svobodné. Navíc lze v této sféře získat důležité možnosti duchovního růstu nebo ještě se utvrdit v materialismu. Může obnovit vnitřní sílu nebo padnout zpět do slabosti smyslů.
6.9.4.24Poslouchat Tak, jak je sevřen dědictvím nejen své vlastní osobní minulosti, ale také společností, bylo by zbytečné hovořit o úplné svobodě volby. Ale bylo by chybou v myšlení a chování jednat, jako kdyby neměl vůbec žádnou svobodu. Určitá míra svobody vždy existuje, neboť ve většině jeho případů – ne-li ve všech – vždy stojí tváří v tvář při nejmenším dvěma možnostem volby – vyšší a nižší.
6.9.4.28Poslouchat Jediné rozhodnutí může zcela rozhodnout o podobě padesáti let budoucnosti mladého člověka.
6.9.4.29Okolnosti, v nichž se člověk nachází, a události, které se mu dějí, nejsou pro něj ničím více než to, co si o nich myslí a co v nich podniká. Neboť jeho reakce, jeho postoje jsou častěji pod jeho vlivem, než se může zdát, že jsou.
6.9.4.30Žádný člověk nemá svobodnou vůli, jestliže je zotročen zevními věcmi nebo ovlivněn událostmi. Má ji jen, když je od nich vnitřně odpoután.
6.9.4.58Svoboda sama o sobě není dobrou nebo špatnou věcí; její hodnotu stanoví způsob, jakým je užita, zdali moudře nebo lehkomyslně.
6.9.4.68Poslouchat Jestliže žádáte svobodu, musíte přijmout odpovědnost, která ji provází. To není jen lidský a společenský zákon, ale také zákon božský a karmický.
6.9.4.72Poslouchat Skutečně odhodlaný duchovní člověk má více síly svobodné vůle než druzí – sílu formovat svůj život, vyrovnat svoji karmu a vytvořit dobrou karmu, aby vyhladila hrozící nebo existující špatnou karmu.
6.9.4.81Poslouchat V životě nenajdeme člověka, který pracuje zcela svobodně podle svého způsobu a vůle, ani ho nenacházíme zcela unášeného vnějšími silami a okolnostmi; obojí je přítomno bok po boku, nikoli nutně ve stejné míře. Z jejich spojení, jako výsledek, vzniká lidská existence.
6.9.4.86Poslouchat Kdo má úplnou nezávislost? Kdo má veškerou svobodu, kterou chce? Kdo může svobodně volit, nedotčen svým prostředím, společenským tlakem, událostmi nebo dědičností? Odpověď je samozřejmě - nikdo. A do té míry, do které se někdo naučí ovládat své myšlenky, se stane pánem sama sebe, začne kontrolovat svůj osud.
6.9.4.88Poslouchat Osud celého života může být rozhodnut jedinou chybou, která sama je následkem nezvládnutého citu nebo vášně.
6.9.4.90Poslouchat Osud mu předkládá příležitosti a potíže; co s nimi udělá je jeho výběr, za který je zodpovědný on.
6.9.4.92Poslouchat Ukolébán potěšením v některých inkarnacích a hnán bolestí v jiných, se člověk pomalu učí správně užívat své schopnosti a síly.
6.9.4.94Existuje kratší a lepší cesta k praktické moudrosti. K čemu průměrný člověk dospěje teprve po dlouholetých událostech, k tomu dospěje moudrý člověk mnohem dříve intuicí a úvahou.
6.9.4.98Poslouchat Kde je svobodná vůle člověka? Má svobodu, zda bude souhlasit se vzorem Světové Ideje, zda bude nebo nebude poslouchat vyšší zákony.
6.9.4.114...A tak v tomto učení není prostor pro beznadějný fatalismus. Osud je možno změnit. Naše dobré skutky jej dělají příjemnějším, naše moudrá rozhodnutí snesitelnějším, naše špatné skutky bolestivějším a naše pošetilá rozhodnutí nesnesitelnějším.
6.9.4.117,Poslouchat Člověk, který vítězí, je člověkem, jehož hrací kostky jsou nabity nezlomným optimismem, pevnou snahou a tvořivým myšlením.
6.9.4.119Poslouchat Protože dar tvořivosti náleží nám všem a lze jej použít ve všech sférách života člověka, může člověk udělat mnoho, aby tento život ztvárnil, jestliže uplatňuje sílu a nevzdává se svého rozhodnutí.
6.9.4.121Život je každému jednotlivci předkládán v podobě, která je určena vyšší silou – nazývejte ji karma nebo Bůh, osud nebo Božství. Člověk může dosadit menší detaily, ale větší obrysy jsou předurčeny. Svoboda, kterou myslí, že má, je iluzorní. Ale tam, kde to netuší, tam svobodu má, a to je jeho vyšší Jáství, jeho Nadjá.
6.9.4.134… Člověk je určen k tomu, aby vyrostl do vědomí své božské podstaty a tím do radostné spolupráce s Bohem a dobrovolně se účastnil na Světové Ideji Boha.
6.9.4.136,Poslouchat Žádný člověk není skutečně plně svobodný, neboť všichni lidé uskutečňují Světovou Ideu. Pocit, který obvykle má, že jedná ze své vlastní moci a koná ze své vlastní volby, je následek jeho nevědomosti.
6.9.4.137Postoj člověka k problému svobodné vůle se změní, když se odevzdal Nadjá. Musí se změnit. Neboť od této chvíle má být loajální nikoli k přáním ega, ale k příkazům Nadjá. Jesliže se obojí shoduje, je to pro něho dobré a příjemné. Jestliže tomu tak není a on poslouchá své vyšší Já, neboť musí, potom se již nedá říci, že má úplnou svobodu vůle. Ale ani se nedá říci, že ji nemá. Neboť Nadjá je v něm, nikoli mimo něho, nikoli něco cizího a vzdáleného; vskutku je to on sám na své nejlepší a nejvyšší úrovni…
6.9.4.140,Poslouchat Nakonec jedinou svobodu, kterou máme, je přizpůsobit se řádu vesmíru a být tím, čím máme možnost být, a to jest postupovat vzhůru, změnit celé ego a odhalit skrytou velikost Nadjá.
6.9.4.142Poslouchat ...Ale nyní si uvědomuji pravdu, neboť jsem byl vyzdvižen jako nemluvně z veškeré úzkosti o budoucnost, z veškeré lítosti nad minulostí. V duchovním jáství cítím bezčasý život; vdechuji klidný vzduch Věčného. Cítím se v bezpečí a nemohl bych mít starosti dokonce i kdybych chtěl...
6.9.4.144,Poslouchat Ježíš naléhavě žádal každého člověka, aby žil podle svých vyšších možností. Ten člověk, který žije na nižší úrovni než na své nejvyšší, nevykonává úkol, který mu v životě přináleží. Tento Ježíšův postoj byl v přímém kontrastu k široce rozšířenému fatalismu lidí, žijících na Východě.
6.9.4.147Nekonečná moudrost Světové Mysli je za světem a vládne jeho běhu, který není ponechán náhodám.
6.9.4.152Poslouchat ...Ego je obklopeno pravdou a laskavostí. Proč nevztáhnout ruku k Nadjá?
6.9.4.159,Poslouchat
13 dub 2017
16 10 2022
27 dub 2014
13 bř 2021
4 kv 2024
5 10 2024
8 ún 2023
9 led 2019
13 kv 2020
19 led 2019
7 pro 2020
18 kv 2015
8 ún 2021
25 kv 2018
17 bř 2024
4 srp 2012
2 če 2022
3 bř 2013
5 bř 2016
3 pro 2021
3 pro 2022
18 kv 2020
19 kv 2024
2 10 2015
16 zá 2012
13 zá 2012
8 pro 2022
24 zá 2016
4 10 2015
The notebooks are copyright © 1984-1989 The Paul Brunton Philosophic Foundation
This site is run by Paul Brunton-stiftelsen · info@paulbruntondailynote.se