The Library
Kolo života se nadlouho nezastaví – brzy se opět roztáčí a přechází od bodu smrti k bodu života.
6.9.2.1Poslouchat Myšlenka těla, ztotožňování se s ním, zaručuje, že se sem umírající osoba opět navrátí.
6.9.2.2Poslouchat Lepší je zrodit se rodičům moudrým než bohatým, neboť potom bude dítě nejen poučováno o duchovních hodnotách, ale uvidí je předváděné před svýma očima.
6.9.2.9Poslouchat Dítě se zrodí v rodině nikoli pouhou náhodou, ale jako výsledek sil, které jsou uvedeny do pohybu předchozími zrozeními obou – novorozeněte i jeho rodičů.
6.9.2.11Rodiče mohou dělat, co chtějí, aby v charakteru svých ratolestí podpořili dobré a omezili špatné, ale tím, že je přivedli na svět, riskovali. Neboť děti si s sebou přinesly své vlastní charaktery z předchozích inkarnací.
6.9.2.12Nikdo z nás není vržen do tohoto světa proti své vůli. Všichni jsme zde, protože tu být chceme.
6.9.2.14Poslouchat Převtělujeme se částečně tlakem nashromážděné karmy a částečně tlakem zvykových tendencí.
6.9.2.15Všichni lidé přicházejí zpět do tělesného života, jestliže zde zanechali zbytek karmy. Veškerá karma, která není ukončena tím, že ukončíme pouto mysli k myšlence ega, způsobuje, že reinkarnaci nelze uniknout.
6.9.2.17Poslouchat Sklony, přenesené z minulých zrození, zkušenosti a kontakty vytvořené tehdy stejně jako v přítomném zrození, vysvětlují, že člověk jedná tak, jak jedná, a je takový, jaký je.
6.9.2.18Poslouchat Člověk omlouvá své slabosti stížností proti povaze, která ho obdařila instinkty a náruživostmi, které k nim vedou. Ale to, co on nazývá povahou, je ve skutečnosti dědictvím jeho vlastních sklonů z dřívějších životů.
6.9.2.19V kterémkoli daném okamžiku člověk myslí a jedná podle a na základě výsledků celé své mentální a fyzické životní zkušenosti a celého svého charakteru a přirozenosti. To nemůže být omezeno na jediný krátký život na zemi, který nyní zná, neboť ten nevysvětlí mnohé z jeho tendencí a vlastností. Ty musí zahrnovat všechny jeho předchozí životy.
6.9.2.20Poslouchat Všechny věci přispívají k formování člověka - historie jeho minulosti a podnebí jeho země, lidé, mezi nimiž byl zrozen i jeho zvláštní sklony. Nejdůležitější je jeho karma.
6.9.2.21Poslouchat Komplexy a tendence, které existují před přítomným zrozením skryté hluboko v podvědomé mysli člověka, se musí dříve či později objevit v povrchové mysli.
6.9.2.30Poslouchat V konečném účtování má menší význam co člověk získá výchovou, než co obdrží z životů dřívějších – na tom záleží nejvíce. Jeho výchova mu to může pomoci odhalit a shromáždit, ale jeho vrozená zásoba bude z velké části mírou jeho vlastností.
6.9.2.31Vlastnosti a tendence, které člověk přijímá z předchozích zrození, vytvářejí ve svém souhrnu osobní jáství, které on zná jako „já“.”
6.9.2.33Poslouchat Co člověk přenáší z předchozích zrození jsou ustálené ideje v jeho vědomí, obvyklé zaměření jeho citů a vrozené impulsy jeho vůle.
6.9.2.34Poslouchat Čím člověk je, co potřebuje nebo co dělá, ho umísťuje přesně tam, kde je.
6.9.2.36Ego dědí tendence, záliby a odpor, které se vytvářely dlouhými sériemi zrození a jsou skryté za přítomným zrozením.
6.9.2.38Poslouchat … Nemůže jednat odlišně od způsobu, jakým jedná – to jest, jestliže nejde Cestou a tedy nebojuje, aby se povznesl sám nad sebe. Jeho vlastní minulost – a ta se táhne dále než tuší – vytvořila myšlenky, činy a podmínky přítomnosti.
6.9.2.39,Poslouchat ... Dva milující přátelé jsou blízko jeden druhému, i když jejich těla jsou na odlišných kontinentech; dva se nenávidějící nepřátelé jsou od sebe daleko vzdáleni i když jejich těla jsou v téže místnosti...
6.9.2.47,Poslouchat Tendence, zvyky a touhy, zděděné z minulých životů, mohou být hodny následování. Mohou však být také škodlivé, negativní a nesnadno odstranitelné.
6.9.2.55Co jsme byli v minulosti není důležité. Co jsme nyní, je důležité. Co zamýšlíme v budoucnu ze sebe udělat, to je vitálně důležité.
6.9.2.57Poslouchat Člověk může reagovat na události nebo na proroky, na požadavky nebo zkušenosti pouze na úrovni svých vlastních schopností a své mentality. Nemáme právo žádat, aby byl lepší nebo moudřejší.
6.9.2.58Vstupujeme do zrození jako odlišné osoby – dokonce nemluvňata začínají projevovat své individuální rozdílnosti v charakteru, vytvořeném již v předcházejících existencích. To je jeden důvod proč je nutná určitá dávka tolerance, určité přijímání jeden druhého takovým, jaký je, máme-li žít společně v míru.
6.9.2.62Esence nespočetných zkušeností a stavů, jimiž žák prošel, je s ním zde a nyní jako stupeň charakteru, inteligence a síly, které vlastní.
6.9.2.64Ten, kdo podstoupil mnoho zrození, má za sebou velké bohatství celkové zkušenosti. To se přirozeně projevuje v moudřejších rozhodnutích a v lepší sebekontrole.
6.9.2.65Poslouchat Že by pravda, která je tak jasná jejich myslím, mohla být tak nejasná myslím druhých, lze snadno vysvětlit postupným procesem reinkarnace. Přítomný stav a názory každého člověka jsou výsledkem jeho minulých zkušeností v minulých životech.
6.9.2.67Poslouchat Člověk, jehož mysl je náhle osvícena, ale on neví, proč k tomu došlo, může nalézt svou odpověď v nauce o „tendencích“ – prenatálních a karmických – které se objevují znovu z dřívějších životů a byly až dosud skryté v hlubších mentálních úrovních.
6.9.2.81Poslouchat Je snadné pohrdat jako hloupými těmi, kteří mají zřejmě nižší inteligenci, ale bylo by dobře si uvědomit, že jsme byli kdysi na stejné úrovni. Teorie znovuzrození učí toleranci.
6.9.2.82Poslouchat Když při čtení nebo naslouchání těmto inspirovaným prohlášením přichází intuitivní rozpoznání pravdy, rychlé záblesky pochopení, je to znamení, že se tímto hledáním zabýval v dřívějších inkarnacích.
6.9.2.85... Bezděčně si pamatuji a užívám opět své vlastní schopnosti z předchozího vtělení. To je možné jenom proto, že jsem mysl. Jenom mysl může pokračovat sama o sobě. Schopnosti v jakémkoli oboru se nemohou objevit z ničeho. Jednotlivec, který je projevuje, opakuje je ze své vlastní hlubší paměti…
6.9.2.89,Poslouchat Názory, které kdokoli intelektuálně udržuje, mají vztah k jeho zkušenosti a postavení, jeho vrozenému charakteru a reinkarnační minulosti.
6.9.2.91Schopnost vejít ve styk s Nadjá existuje u všech lidí; je univerzální. Ale není na stejném stupni. Pro ty, kteří mohou přijmout nauku o znovuzrození, mohou v ní nalézt vysvětlení této nerovnosti.
6.9.2.93Poslouchat Samotná přirozenost reinkarnace brání komukoli, aby ji zcela dokázal. Ale neexistuje jiná teorie, která je tak logická, aby nám pomohla chápat naši evoluci, minulost, schopnost, génia, charakter a nerovnost; a žádná jiná není tak užitečná, aby nám pomohla řešit velký problém, proč zde na světě vůbec jsme…
6.9.2.95,Poslouchat … Nauku, že ego se opakovaně objevuje na naší úrovni v nových fyzických tvarech, žádá rozum, doplňuje intuice a ověřují odhalení.
6.9.2.95,Poslouchat Reinkarnace, které předcházely tu přítomnou, přispívají k jejím charakteristikám a pomáhají vytvářet události. Ale to neznamená, že poskytují všechny charakteristiky a události. Některé se vyvíjejí z vnějších faktů a vnitřních reakcí přítomného zrození.
6.9.2.99Poslouchat Chování člověka, dokud žije, přispěje k druhu těla a k prostředí, které příště dostane, stejně tak jeho myšlení a cítění. Těžíme ze života a postupujeme výše nebo sestupujeme níže, jako žáci v základní škole.
6.9.2.101Poslouchat Kde je životopis nějakého člověka, který je více než úryvkovitý, dogmatický a zaujatý? Neboť bez pozadí obrázů z dřívějších životů v jiných tělech je materiálů daleko méně, než se domnívá ten, kdo je shromažďuje.
6.9.2.103Poslouchat Jestliže by se ty tisíce vzpomínek z doby před narozením měly dostavit všechny najednou, život mysli by byl hrozný, šílený. A co horšího, vlastní osobní totožnost člověka by byla ztracena, vnořená do všech ostatních.
6.9.2.106Člověk může zažívat pocit ztráty, jestliže nezískal zpět stupeň vědomí, získaný v předcházejících inkarnacích.
6.9.2.110Poslouchat To, co známe z minulých zrození, tomu se v přítomnému zrození nemusíme znovu učit ze zkušeností stejného druhu, ledaže to dostatečně silně neznáme nebo nepociťujeme.
6.9.2.111Stejné síly, které nás přivádějí do zkušenosti nové reinkarnace, nás také zbavují vzpomínky na předchozí reinkarnaci.
6.9.2.121Poslouchat Pocit důvěrného vztahu s někým, koho potkáváme poprvé, pocit nedefinovatelného a neurčitého poznání, které někdy máme, může mít různé významy. Ale jedním z nich je ozvěna vzpomínky na předchozí styk v minulém zrození.
6.9.2.129Poslouchat Protože Podstata Bytí nemůže být realizována ve stadiu zvířete, ale pouze ve stadiu člověka (protože zvíře nemá potřebné schopnosti), procesy znovuvtělování musí vyplňovat propast mezi nejnižším zvířetem a nejvyšším člověkem.
6.9.2.136Poslouchat Když jsou energie vyčerpány a postup let je smutně měřen; když člověk konečně ví, co měl dělat, je příliš pozdě. Proto je zapotřebí jiné příležitosti, jiného zrození na zemi.
6.9.2.137Poslouchat Jen když člověka opustí s konečnou platností touha po opakované osobní existenci, je skutečně blízko bodu, kde dokonce i malá snaha vytváří v tomto hledání velké výsledky. Ale únava z otáčejícího kola znovuzrozování nepřichází snadno.
6.9.2.139Poslouchat Zdálo by se, že když lidé existují v takové duchovní apatii, udržujíce naživu pouze svá animální těla, zkušenost celého života je promarněna. Ale samozřejmě to tak ve skutečnosti není, neboť ať je vnitřní růst jakkoli malý a zevně nerozeznatelný, musí zde být, neboť jinak by reinkarnační proces Přírody byl bezvýznamným a neužitečným mechanickým opakováním.
6.9.2.142Jestliže je nové zrození novou příležitostí získat duchovní zkušenost, je také novou příležitostí dopustit se chyb a získat nectnosti.
6.9.2.143Poslouchat Když se díváme na nestvůrnou špatnost a pošetilost ve světě, zdálo by se naivní a beznadějnou snahou věřit, že lidský charakter se vůbec někdy stane lepším, než byl a stále je. Ale fakt reinkarnace s jeho obrovskými možnostmi tuto naději křísí.
6.9.2.144Poslouchat Jsme vtěleni, abychom byli poučeni. Zkušenost poskytuje lekce a nutnost přináší kázeň.
6.9.2.146Všechny reinkarnace, které jsou nutné pro rozvinutí charakteru a schopností člověka, musí být prožity.
6.9.2.150Poslouchat Díváme-li se zpět na dlouhou řadu pozemských životů, které náleží k naší minulosti, jsme znovu uchváceni vrcholnou moudrostí Přírody a vrcholnou nutností principu opakujícího se vtělování. Kdyby byl jen jeden jediný stále trvající pozemský život, náš pokrok by musel skončit, byli bychom zavaleni vlastní minulostí a nemohli bychom postupovat novými směry...Bez těchto přestávek v našich životních posloupnostech, bez výhod nového prostředí, bez odlišných poměrů a nových kontaktů, bychom se nemohli nikdy pozvedat ke stále vyšším úrovním, ale pouze bychom stagnovali nebo spadli na úroveň nižší.
6.9.2.160,Poslouchat Zákon, který nás žene do fyzického těla, nebo z něho ven, je kosmickým zákonem. Není v tom žádná slepá náhoda.
6.9.2.161Poslouchat … Philo, sám Žid, otevřeně prohlásil, že Essenští získali své znalosti od indických bráhmanů. Každý ví, že znovuzrození bylo podstatným rysem víry bráhmanů, takže lze oprávněně předpokládat, že bylo Essenskými také převzato.
6.9.2.162,Opakujeme tyto příchody na zem v neustálém procesu a dlouhém koloběhu času. Ale porovnejte to se samotným životem bez počátku a bez konce. Co to ale je jiného než zlomek v zlomku okamžiku?
6.9.2.165Poslouchat Když člověk zakotvil v Univerzálním Jáství, ve vědomí jeho jednoty, série pozemských reinkarnací jeho osobního jáství končí. Pro něho již nemá žádný další význam.
6.9.2.172Poslouchat Můžeme být překvapeni, že tolik inteligentních lidí odmítá věřit ve znovuzrození a karmu, i když nemohou spravedlnost Boha bez nich vysvětlit. Pravda je, že nemají dostatek intuice a spoléhají se na intelekt a cit. Ale samotný cit a intelekt jako nástroje pro nalezení pravdy jsou příliš omezené.
6.9.2.185Na cokoli se neustále soustřeďujeme, to tvoří jeden z činitelů v reinkarnaci. Jestliže milujeme rasu nebo jednotlivce dosti silně, budeme dříve nebo později při novém zrození vtaženi do jejich kruhu. Rovněž je pravda, že nenávidíme-li dosti silně nějakou rasu nebo jednotlivce, budeme mít stejnou zkušenost. Jak láska tak nenávist jsou formy soustředěného myšlení.
6.9.2.186Běžný výklad biblické věty „prach jsi a v prach se obrátíš“ byl vysvětlován středověkými židovskými kabalisty a zasvěcenými rabíny starověku jako vztahující se na reinkarnaci.
6.9.2.193Poslouchat Řekové, kteří silně věřili v ideu znovuzrození, byli nejen zasvěcenci orfických mystérií, ale také nejvýznačnějšími mysliteli, zejména Platón.
6.9.2.194Poslouchat Nést utrpení existence z jednoho těla do druhého dlouhými sériemi se může některým myslím zdát nepříjemnou vyhlídkou; tak tomu bylo u Gautamy v Indii a Schopenhauera v Německu.
6.9.2.199V rozvláčných spisech Otců rané křesťanské církve můžeme nalézt uznání víry v nauku o reinkarnaci, vyjádřené sv. Metodějem, Origenem, Synesiem a Pamphiliem.
6.9.2.203Každý přijde do popředí jeviště, odehraje svou přidělenou roli a odchází....Celé lidstvo se stává společností herců, objevujících se v jedné hře za druhou, každý příběh odlišný, každá role hrána v novém těle.
6.9.2.204,Poslouchat Opakující se návrat do pozemského života byl vírou, na které se podíleli básníci jako Goethe, Shelley a Browning, myslitelé jako Platón, Schopenhauer a Swedenborg.
6.9.2.205Poslouchat Musíme se stát ve skutečnosti tím, čím jsme potencionálně; všechna naše znovuzrození jsou nezbytnou součástí tohoto procesu.
6.9.2.210Poslouchat Dokud nenalezne své Nadjá, nemůže žádný člověk uniknout návratu do pozemského života. A to zůstává pravdou, ať svět miluje nebo je jím znechucen.
6.9.2.212Poslouchat Přicházíme zpět na tuto naši zemi a ne na nějakou jinou, protože to je zde, kde zaséváme semena myšlení, cítění a činnosti, a proto je to zde, kde musíme sklízet jejich žeň. Příroda je uspořádána a spravedlivá, důsledná a nepřetržitě existující.
6.9.2.214Poslouchat … Z tohoto laskavého zdroje k němu přichází naděje, zlo od něj odstupuje tak, jak přivolává na obranu tyto vyšší energie, a nadpozemský záměr obklopuje celý jeho život jako aura. Ví, že jeho příběh nezačal v zemi, kde byl zrozen. Ví, že neskončí v těle, v němž umírá.
6.9.2.217,Poslouchat Přechod od hledání k vítězství by byl pro většinu lidí nemožný, kdyby měli jen jeden život k prožití, jedno tělo pro začátek i konec.
6.9.2.218...Má být celá nesmírná inteligence tohoto vesmíru, která dala zrod nám, našemu nepatrnému zlomku, od nás vždy odloučena? Ne! Budeme žít znovu, znovu zemřeme a budeme se znovu vracet, dokud jsme nesplnili božský cíl, který nás sem přivedl.
6.9.2.221,Poslouchat Kdyby bylo možné získat spásu v nefyzických světech, nezrodili bychom se na tomto světě. Jsme zde, protože při svém přítomném stavu pokroku bychom nikde jinde nemohli nalézt správné prostředí pro dozrání oněch kvalit, které nás povedou dále ke konečnému cíli.
6.9.2.222Poslouchat Konečný směr evoluce, jak nyní víme, je prostřednictvím osobnosti a pryč z ní. Nalezneme se znovu ve vyšší individualitě, v duši. K dosažení toho musí být nižší charakteristiky pomalu setřásány. V tomto smyslu odumíráme pozemskému jáství a rodíme se znovu v jáství vyšším. To je jediná skutečná smrt, která nás očekává.
6.9.2.223Poslouchat Získání morálních hodnot, metafyzických schopností a duchovně intuitivních kvalit, které odlišují více vyvinuté lidi od méně vyvinutých, vyžaduje čas – tolik času, že reinkarnace musí být trvalým procesem.
6.9.2.224Kdyby bylo pravda, že zlý člověk musí vždy zůstat zlým, kde by byla pro lidstvo naděje? Ale v dokonalé moudrosti Nekonečné Mysli jsou lidské životy uspořádány tak, že zlý člověk bude shromažďovat zlověstné výsledky svých skutků, až jeho mysl, zprvu podvědomě, ale později vědomě, postřehne logické a příčinné spojení mezi svým činem a svým utrpením a začne se pokoušet ovládat své zlé tendence. Jeho výchova i tato snaha budou během mnoha zrození pokračovat, neboť jediné zrození by bylo časově příliš krátké, dávalo by příliš málo příležitostí, aby mohlo být dosaženo takové celkové nápravy.
6.9.2.225Poslouchat Dokonce i ti, kteří mají dobré úmysly a jsou duchovně zaměření, dělají v životě mnoho chyb proto, že nemohou vidět neblahé výsledky, k nimž jejich špatné rozhodování a činy nutně musí vést. Pouze zkušenost může vést k jejich nápravě a pouze reinkarnace může poskytnout dostatek zkušeností.
6.9.2.226Poslouchat Život v těle je darem, jestliže jej správně využíváme, ale stává se prokletím, jestliže tomu tak není. Každá inkarnace by měla být využita, aby pomohla člověku dostat se poněkud dále v této práci dosáhnout existence, která je inspirována Nadjá.
6.9.2.227Poslouchat Co se děje jeho vlastnostem, co se učí ze zkušenosti, spočívá ve větším či menším stupni pod prahem jeho vědomí. Pouze čas s jeho opakováním a úvahy s jejich závěry posune lekci nebo schopnost nad práh jeho vědomí do viditelného projevu.
6.9.2.228Rostlinná, zvířecí a lidská těla procházejí tímto cyklem růstu, zralosti, zkázy a smrti. To vše znamená, že jsou vystavena různým silám, různým zkušenostem, které jako výsledek přinášejí vývoj vědomí.
6.9.2.232Aby se stal Člověkem, jakým evoluce zamýšlí aby byl, musí vyvolat všechny své latentní zdroje, vyplnit rozsáhlou zkušenost. Proto je na zemi zapotřebí tolik reinkarnací. Až do té doby jeho realizace jako Člověka bude neúplná.
6.9.2.233Zralá moudrost mudrce by rozhodně nemohla být plodem jediného života, ale jen mnoha životů.
6.9.2.236Zkušenosti života nakonec překonají tento vnitřní odpor. Tiché poučení, násobené během znovuvtělování, zvítězí nad psychologickým obranným mechanismem postaveným proti nepříjemným pravdám nebo novým idejím. Opakováním a prohlubováním všech těchto lekcí prostřednictvím nahromaděných znovuzrození umožňuje moudrosti, aby zcela a účinně pronikla vědomím.
6.9.2.237
31 srp 2019
30 če 2015
5 ún 2016
24 če 2022
6 bř 2023
6 kv 2015
23 bř 2023
30 srp 2017
2 ún 2018
20 ún 2022
2 če 2016
16 bř 2015
29 če 2020
7 srp 2024
23 če 2017
3 lis 2020
10 če 2023
5 kv 2017
21 zá 2017
13 ún 2016
22 ún 2023
20 ún 2016
7 zá 2024
27 dub 2022
3 ún 2022
31 led 2012
13 če 2015
2 pro 2018
14 led 2018
25 10 2021
2 lis 2014
18 kv 2023
22 lis 2014
9 dub 2017
21 dub 2021
30 kv 2013
9 če 2016
30 če 2013
23 zá 2021
29 bř 2015
10 dub 2022
28 ún 2021
13 ún 2015
18 srp 2019
27 če 2021
8 ún 2015
19 led 2022
7 srp 2018
18 če 2011
30 zá 2024
16 kv 2019
22 ún 2016
5 dub 2021
20 zá 2022
27 kv 2016
29 pro 2010
27 pro 2022
9 kv 2022
29 dub 2021
7 pro 2019
7 če 2022
5 če 2024
18 dub 2019
20 pro 2017
30 lis 2014
1 če 2012
18 lis 2014
20 zá 2020
29 srp 2022
7 zá 2013
13 srp 2011
15 srp 2011
5 lis 2024
9 ún 2013
18 bř 2016
19 dub 2013
1 lis 2024
4 kv 2022
3 kv 2024
4 če 2023
31 kv 2022
The notebooks are copyright © 1984-1989 The Paul Brunton Philosophic Foundation
This site is run by Paul Brunton-stiftelsen · info@paulbruntondailynote.se