The Library
Jestliže vneseme do svých životů více upřímnosti a více poctivosti, do svých myslí více pravdy a moudrosti, do svých srdcí více dobré vůle a více sebekázně, budeme mít více požehnání nejen my, ale také ti, s nimiž jsme ve styku.
5.6.1.1Poslouchat Tato velká část hledání se zabývá správným chováním v životě. Usiluje jak o morální převýchovu charakteru jedince pro jeho vlastní prospěch, tak o jeho altruistickou přeměnu ve prospěch společnosti.
5.6.1.6Poslouchat Aspirant nesmí nikdy zapomínat, že jeho bezprostřední povinnost spočívá v přípravě sebe, v sebedisciplíně a v sebezlepšování. Vytváření ušlechtilého charakteru na Cestě je stejně důležité jako snahy duchovního toužení a meditace, dokonce důležitější, neboť charakter povede k rozpuštění egoismu a bez toho nejsou tyto snahy nic platné.
5.6.1.11Poslouchat Reforma a dokonce přeměna charakteru je stejně tak součástí filozofie jako cvičení koncentrace a studium mysli. Kvalita, která se vyvíjí z ovládání myšlenek a ukázňování sebe, odstraňuje překážky a poskytuje sílu ke sledování pravdy.
5.6.1.15V rozsahu, do něhož se žák pročistí a zušlechtí, bude způsobilý přijmout vznešený insight.
5.6.1.20Poslouchat Duchovní pokrok žáka nebude měřen ani tak jeho pokrokem v meditaci, jako spíše jeho morálním probouzením.
5.6.1.28Poslouchat Musí v sobě hledat špinavosti a lži, zlobu a závist, předsudek a trpkost, které náležejí jeho nižší přirozenosti. A musí pracovat celou silou své vůle a silou myšlení, aby je odvrhl.
5.6.1.30Když se lidé setkají tváří v tvář se skutečnou krizí, skutečným pokušením nebo skutečným utrpením, projeví svůj skutečný charakter a nikoli jen ten, který si myslí, že mají, nebo pro který si jich veřejnost váží…
5.6.1.32,Poslouchat Musíme si vždy pamatovat, že pouhé intelektuální studium není tak podstatné jako vybudování hodnotného charakteru, který je daleko důležitější v přípravě pro velkou bitvu s egem.
5.6.1.33Poslouchat Bude muset vrůst do tohoto vyššího vědomí. Žádná jiná cesta pro něho neexistuje.
5.6.1.42Charakter může být změněn. Kdo si zvykne kontemplovat o těchto ušlechtilých námětech, časem zjistí, že je jeho rozhled jakoby kouzlem změněn a rozšířen. Postupně v něm silně zakotví nový rozhled. Křesťanská bible říká: „Jak člověk myslí v srdci, takový je,“ což lze srovnat s tím, co bylo napsáno v sanskrtu dávno předtím, než byla tato slova vyřčena: „Jaká je jeho myšlenka, takovým se stane, to je věčné tajemství.“ – Maitri upanišáda.
5.6.1.48Klíčem ke správnému chování žáka je odmítnout ztotožňovat se s nižší přirozeností. Hypnotická iluze, že touto přirozeností je opravdu on, musí být rozbita; způsob jak ji rozbít znamená odmítat každou sugesci, která z ní přichází, používat vůli jí odolávat, používat představivosti ji promítat jako něco cizího a zevního, používat city k touze po pravém Já a používat mysl, aby se učila chápat, co to je.
5.6.1.50Poslouchat Sledovat morální dokonalost je nesrovnatelně lepší než sledovat mystické vzrušující zážitky. To, co tím získáme, je trvalejší, potřebnější a cennější.
5.6.1.52Poslouchat … Láska se musí snoubit s poznáním, soucit musí vysílat své teplé paprsky na chladivý intelekt. Osvícení druhých musí být cenou za osvícení vlastní …
5.6.1.60,Poslouchat Jestliže žák okamžitě zaujme ke každému útoku nepřátelské síly, ke každému pokušení, které je zatěžkávací zkouškou pro nějakou slabost, postoj krátké stezky, bude mít daleko lepší možnost ho překonat. Tajemství spočívá ve vzpomínce na Nadjá, v přenesení boje na TO. Potom to, co není schopen přemoci sám, snadno za něj přemůže vyšší síla.
5.6.1.68Poslouchat Měl by začít s vírou, že jeho vlastní charakter může být výrazně zlepšen, a s postojem, že jeho vlastní snahy mohou zmenšit vzdálenost mezi přítomným stavem a ideálem, který má hledající před sebou.
5.6.1.74Čím více je charakter žáka pročištěn, tím je snadnější cvičit meditaci. Čím více poutá člověka nižší přirozenost, tím kratší bude doba trvání, v níž bude schopen udržet pozornost na Nadjá.
5.6.1.88Svoboda je úžasné slovo, jehož význam jde daleko za představu průměrného člověka. Není svobodný, kdo se nalézá v otroctví omezeného předsudku, silné připoutanosti, neovládané touhy a duchovní nevědomosti.
5.6.1.94Poslouchat Člověk, v němž Nadjá žije plně, nebude muset uvažovat, zda je nějaký čin správný nebo ne. Správné činy bude vykonávat spontánně a žádný jiný druh činů nebude možný. Ale aby začátečník předčasně praktikoval takové neodporování svým impulsům, by bylo nebezpečné a bláhové…
5.6.1.108,Poslouchat Každý impuls, který nás oslabuje, musíme vyloučit ze své mysli jeho okamžitým předáním síle Nadjá, každou špatnou myšlenku voláním po nekonečné dobrotivosti Nadjá. Tímto způsobem charakter pozvedáme a zušlechťujeme.
5.6.1.146Poslouchat Existuje dokonalá souvislost mezi dojmem, kterým působíme na druhé a vládou, které jsme dosáhli nad sebou. Síla dojmu závisí na stupni ovládání. Krom toho, naše moc nad vnějším světem bude úměrná naší vládě nad naší přirozeností.
5.6.1.148Poslouchat Existují tři činnosti, které člověk musí často kontrolovat a které musí trvale ovládat – své myšlení, svou řeč a své činy.
5.6.1.171Poslouchat Kdo se stane pánem nad svou nižší přirozeností, získá síly, nadání, možnosti a spokojenost, které většina lidí postrádá.
5.6.1.186Poslouchat Zvyk stále si připomínat, že se zavázal k Hledání a ke změně charakteru, kterou Hledání zahrnuje, by mu měl pomoci, aby odmítal pokušení a zavrhoval zoufalství při utrpení.
5.6.1.278Poslouchat Každý člověk, který vstupuje na určitou dobu do našeho života nebo se v některém bodě do něho zaplétá, je nechtěným průchodem, který nám přináší dobro nebo zlo, moudrost či pošetilost, štěstí nebo pohromu. Děje se tak, protože bylo předurčeno, aby se tak dělo – podle zákona odplaty. Avšak míra, do jaké působí na naše vnější záležitosti je částečně vymezena mírou, do jaké mu to dovolíme tím, že přijímáme nebo zamítáme sugesce, vytvořené jeho chováním, mluvou nebo jeho osobní přítomností. Jsme to my, kdo je nakonec odpovědný.
5.6.1.290Poslouchat V člověku je svědomí, které ho vede a které se vyvíjí nebo slábne tak, jak on reaguje na síly a vlivy, které na něho a v něm působí nejen z minulých životů, ale také z přítomné inkarnace. To, že volí dobro a vyhýbá se zlu, že se zabývá posvátnými city a morálními ctnostmi, to povyšuje člověka nad živočicha.
5.6.1.337Poslouchat Není to jen otázka, který směr činnosti bude nejúčinnější, ale který bude nejvíce etický. Nemůžeme beztrestně ignorovat žádný z těchto dvou činitelů, oba musí být uvedeny do vyrovnaného vztahu.
5.6.1.348Poslouchat Známka pravé dobrotivosti je za prvé, že nikdy nezraní žádnou jinou žijící bytost myšlenkou, slovem nebo činem; za druhé, že uvádí nižší přirozenost pod vládu přirozenosti vyšší; a za třetí, že uvažuje o svém vlastním blahu nikoli odděleně, ale vždy na pozadí společného blaha všech.
5.6.1.361Poslouchat Sobecký člověk myslí jen na to, jak ze všeho nejdříve uspokojit své vlastní potřeby a nezajímá ho, jestli poškozuje druhé. Další vyšší typ myslí také na bezprostřední kruh své rodiny a přátel. Ale typ ze všech nejvyšší věnuje stejnou pozornost sobě, své rodině a každému, kdo zkříží jeho cesty i všem ostatním. Má cit pro každého, nikdy neuspokojuje své touhy nesprávným odnětím něčeho druhému nebo poškozováním druhých.
5.6.1.386...Jestliže vznikne otázka, ,,Jak může někdo, kdo se přizpůsobil takové neosobnosti, být také laskavý? Odpovědí je, že proto, že je také v harmonii s pravým Dárcem všech věcí, nemusí proti nikomu bojovat ani něco vlastnit. Proto si může dovolit být velkorysý, tak jak sobec nemůže. A protože samotná přirozenost Nadjá je harmonie a láska, usiluje o blaho druhých současně se svým vlastním.
5.6.1.387,Poslouchat Nejlepší dobročinnost nakonec je, ukázat lidem vyšší život, který je pro ně možný.
5.6.1.392Poslouchat Vytrvalé studium této filozofie přivede studenta nevyhnutelně k tomu, že přijme její praktické důsledky a tak učiní všeobecné blaho lidstva svým hlavním etickým motivem.
5.6.1.404Poslouchat Nechť je pomalost jeho růstu jakkoli skličující pro jeho city, pomyšlení na to, že je mudrcem v zárodku by mělo vždy dodávat odvahu jeho pohnutce.
5.6.1.417Poslouchat Jeho hledání Nadjá musí být neúnavné. Má být jeho způsobem, jak pohlíží na svět, jeho postojem k životu.
5.6.1.434Poslouchat Každá překonaná potíž, každá slabost, které se člověk vzepřel, posílí jeho vůli a zvýší jeho vytrvalost. Vyvolá lepší část jeho přirozenosti a ukázní nižší přirozenost a tak ho přiměřeněji vybaví pro zvládnutí dalších potíží.
5.6.1.436Poslouchat Vytrvalost při sledování cíle je charakteristická pro všechny, kdo uskutečňují velké věci. Nedostatky nemohou znechutit, namáhavá práce nemůže unavit, potíže nemohou zbavit odvahy toho, v němž je vždy přítomna kvalita vytrvalosti. Ale pro člověka, který vytrvalost postrádá, je každá porážka u Waterloo.
5.6.1.440Vše, co náleží egu a jeho touhám nebo obavám, musí zmizet. Pro některé lidi je těžké odložit pýchu, pro jiné je těžké odložit stud, ale oba pocity musí zmizet.
5.6.1.455Poslouchat Postoje aspiranta k obtížným nebo nepříjemným situacím v životě prokáží, jak daleko skutečně došel v Hledání. Jestliže nepodstoupil filozofickou disciplínu, buď bude tyto situace analyzovat nesprávným egoistickým způsobem, nebo se jejich analyzování vůbec vyhne.
5.6.1.463Máte být kajícní nejen proto, že vás vaše chybné činy mohou vést k utrpení, ale také – a mnohem více – protože vás mohou odvádět od odhalení Nadjá.
5.6.1.472Poslouchat Možná, že se hanbí za to, co dělal v minulosti, ale tehdy v minulosti byl právě tím typem člověka. Jestliže setrvává ve ztotožňování se s „já“, časem se mu takové pocity dostaví a způsobí tento druh utrpení. Ale když své ztotožnění se s „já“ zamění za ztotožňování se s bezčasým Bytím, které je za „já“, takové utrpení nemůže existovat.
5.6.1.475Poslouchat Když se může přimět, aby se díval na své činy zvenčí, tak jako se dívá na činy druhých lidí, splňuje duchovní ideál.
5.6.1.488
24 led 2018
14 pro 2019
11 dub 2021
15 ún 2024
15 dub 2021
4 pro 2019
27 srp 2023
1 led 2018
30 kv 2014
2 10 2024
15 srp 2023
5 če 2011
3 zá 2015
3 bř 2021
9 dub 2016
3 srp 2023
12 srp 2024
8 če 2012
4 kv 2021
27 če 2019
30 kv 2012
6 kv 2011
9 pro 2014
13 zá 2016
2 zá 2019
19 če 2020
10 pro 2019
25 10 2012
12 lis 2022
17 10 2015
24 pro 2010
21 če 2015
12 kv 2019
14 če 2020
1 če 2020
24 10 2023
26 kv 2018
5 10 2021
25 če 2019
19 če 2019
21 pro 2023
The notebooks are copyright © 1984-1989 The Paul Brunton Philosophic Foundation
This site is run by Paul Brunton-stiftelsen · info@paulbruntondailynote.se