The Library
Kdo je větší odborník v meditační teorii i praxi než Buddha? Jeho rada těm, kdo vážně usilovali zvládnout toto umění bylo, aby si zajistili dvě základní podmínky – zevně samotu a vnitřně vytrvalost.
4.4.2.3Jelikož meditace tvoří základní část cvičení na Cestě, musí pro ni být vyčleněna část dne. Nemusí to být část velká; může to být jen docela malá část. Postoj s kterým k ní přistupujeme by neměl být postojem protivné nutnosti, nýbrž milující dychtivosti. Možná, že budeme moci vyzkoušet různé části dne, než najdeme tu, která nám v našich okolnotech nejlépe vyhovuje. To však platí pouze pro začátečníky a žáky na středním stupni, neboť jednoho dne objevíme, že pro meditaci je dobrý kterýkoli čas, stejně jako je pro pravého křesťana každý den nedělí.
4.4.2.35Poslouchat Aspirantům mystiky bylo od pradávna nařizováno, aby si hledali pro provádění svých cvičení prostředí uprostřed samot a krás přírody, kde nic neruší a vše inspiruje.
4.4.2.81Když vstoupím do odloučenosti své místnosti, ať v nádherném městském hotelu, či ve špinavé chatrči venkova, a zavřu za sebou dveře, klesnu do židle nebo do pozice se zkříženýma nohama opouštěje myšlenky zevního světa, abych vstoupil do světa vnitřního, vím, že vstupuji do posvátného stavu.
4.4.2.109Oprávněně můžete předpokládat, že jste zvládli meditaci, když se tato stane snadnou a přirozenou.
4.4.2.156Poslouchat Není naprosto nutné zaujímat nesnesitelné fyzické pozice a týrat se ve snaze je udržet. Čím méně pozornosti je člověk nucen věnovat přítomnosti vlastního těla, tím lepší budou podmínky pro úspěšné cvičení. Co je skutečně nutné, je řídit se jedním jednoduchým pravidlem: udržovat tělo v klidu, odmítat s ním pohybovat nebo nervózně pohybovat některým údem. Tento fyzický klid je jak předehrou, tak přípravou pro klid mentální. Kterákoli pozice, v které je člověk schopen se pohodlně usadit a nepohnutě sedět, je pozicí dobrou.
4.4.2.164Nadjá stále přitahuje člověka k sobě do nitra, ale pozemská přirozenost ega ho přitahuje zpět ke všem těm věcem a činnostem, které ho zaměstnávají zevně. Na výsledku tohoto napětí závisí výsledek jeho meditace. Jestliže může projevit tolik oddanosti Nadjá, aby z ní mohl čerpat dostatek síly k doložení všeho ostatního, co právě dělá nebo myslí, a na chvíli se odevzdat a dlít pouze v něm, je to totéž jako popírání sebe sama a svých činností. Jakmile jednou jeho malé já ustoupí z cesty, úspěch v dosažení Nadjá je blízký.
4.4.2.277Poslouchat Meditaci, která není provázena hlubokým a vřelým citem úcty, bude trvat mnohem déle, než dosáhne svůj cíl, jestliže ho vůbec dosáhne.
4.4.2.282Poslouchat Je to záležitost přesunu pozornosti na tuto krátkou dobu od ega a jejího soustředění s láskou na Nadjá. Neboť pokud myšlenky dlí pouze v egu a zabývají se jenom s ním, je Nadjá uvězněno, spoutáno omezeními malého jáství, omezeno na úzký okruh osobních záležitostí, zájmů, problémů. Cesta ven je v tomto přesunu pozornosti. Ale změna potřebuje motivační sílu, silný náraz, což přichází ze spojení lásky a víry – lásky, duchovní touhy, toužení po Nadjá a víry v jeho živoucí trvalou přítomnost v nitru.
4.4.2.287Poslouchat Ale kdo by neměl úspěch , když začne meditaci s postojem, že bude dále meditovat bez ohledu na to, jak dlouho bude muset čekat na pocit kontaktu s Nadjá?
4.4.2.309Poslouchat Jestliže zjistí, že meditace nebyla úspěšná, nechť je přesto ujištěn, že nebyla marná. Zvyk obětovat jí část dne byl zachován. Ten je svou vlastní odměnou za takovou věrnost.
4.4.2.317Pokaždé, když aspirant usedá k meditaci, je vyšší Já přítomno, ale neměl by dovolit, aby ho netrpělivost zbavila možnosti realizovat jeho přítomnost. Úspěch potřebuje čas, často velmi mnoho času; a on se musí naučit trpělivě čekat na Pána.
4.4.2.322Když se toto denní odtažení stane příjemnou záležitostí životního programu, stejně tak přirozenou jako nutnou, stejně uspokojující jako každá jiná lidská potřeba, bude mít meditace dříve či později úspěch.
4.4.2.323Udržovat zvyk denní meditace dokud se nenaučíme ji milovat je cestou k úspěchu.
4.4.2.324Poslouchat Značně závisí na tom do jaké hloubky v sobě je ochoten jít, jak daleko může jeho mysl vést pátrání své mysli po probuzení k novému vědomí. Ono existuje, existuje i když ho ještě nevidí. Nesmí povolit, musí spíše jít do krajnosti, až bude úplně vyčerpán. Je naděje, že to nebude nadarmo.
4.4.2.332Poslouchat Ego je samo sebou tak zaujato, že doba meditace, která by měla být postupným zbavováním se ho, zůstává pouze jinou oblastí pro jeho vlastní činnost.
4.4.2.338Ať klečí v modlitbě zbožného uctívání nebo sedí na zemi se zkříženýma nohama v meditaci na pravdu, jeho tvář je obrácena správným směrem – pryč od malého já – a to má prvořadou důležitost.
4.4.2.342Poslouchat Přeje-li si někdo trhat plody meditace v co nejkratší době, musí cvičit vytrvale a pravidelně. Tato rada se zdá být frázovitá, je však náhodou pravdivá na základě zkušenosti většiny studentů…
4.4.2.365,Poslouchat Musíme vzdávat hold Nadjá a musíme ho vzdávat každý den. Cokoli menšího je na naše vlastní nebezpečí…
4.4.2.391,Vytrvalé cvičení je pro úspěch meditace důležitější než kterýkoli jiný jednotlivý faktor.
4.4.2.404Poslouchat Zakončujte vždy svou meditaci nebo modlitbu myšlenkou na druhé jako na příklad: Nechť jsou všechny bytosti skutečně šťastné.”
4.4.2.413Poslouchat
2 bř 2022
9 če 2014
20 zá 2024
25 pro 2023
14 10 2013
2 dub 2024
29 lis 2011
13 če 2017
11 če 2017
4 bř 2012
8 zá 2023
3 lis 2023
22 lis 2023
11 če 2016
4 pro 2015
26 če 2022
18 lis 2020
9 zá 2011
15 če 2022
6 lis 2016
26 lis 2016
The notebooks are copyright © 1984-1989 The Paul Brunton Philosophic Foundation
This site is run by Paul Brunton-stiftelsen · info@paulbruntondailynote.se