The Library
Jestliže se můžeme dozvědět, jaká je pravá hodnota člověka a v čem spočívá jeho skutečná spása, dozvíme se o té nejúčelnější ze všech věcí. Neboť to nám ukáže více, než cokoli jiného, jak na Zemi žít pokojně, úspěšně, zdravě a užitečně.
16.26.4.3Na pozadí tohoto nesmírného vesmíru můžeme vidět malichernost lidské pýchy, směšnost lidské domýšlivosti.
16.26.4.12Poslouchat Ačkoli není možné nabídnout nezvratný vědecký důkaz o nauce o duchovní evoluci, lze prokázat, že je stejně rozumnou naukou, jako kterákoli z jejích rivalů. Pro ty, kteří měli mystickou zkušenost boží přítomnosti za myslí, boží moudrosti za vesmírem, je to jediná přijatelná nauka.
16.26.4.13Poslouchat Žádný živoucí tvor v říši zvířat nezná víc než své bezprostřední okolí a nestará se o nic jiného než o udržení své bezprostřední existence. Žije v nesmírném a různorodém vesmíru, ale tento fakt je pro jeho mentalitu ztracen a je mimo jeho zájem. Teprve až jeho vyvíjející se jsoucnost dosáhne stupně vyvinutých lidských bytostí, tato jeho nevědomost zmizí. Pak život nabývá většího významu a životní síla si začíná uvědomovat sama sebe, stává se individualizovanou a sebe-vědomou. Teprve pak, se stává vyšší účel možný a zřejmý.
16.26.4.26Poslouchat Žádné zvíře nemá schopnost dostat se mimo sebe a vnímat sebe zcela neosobně. Někteří lidé tuto schopnost mají a bude jich více, jakmile rozvinou své utajené možnosti.
16.26.4.31Poslouchat Ano, připusťme, že člověk se pohybuje a jedná prostřednictvím živočišného těla, ale nezapomínejme, že myslí lidským mozkem a cítí srdcem schopným reagovat na volání po lásce k Bohu. A co více existuje v něm něco, co touží po duchovnosti.
16.26.4.36Poslouchat Nerost, rostlina a zvíře mají v sobě také nekonečnou životní Sílu, ale nevědí, že ji mají. Jedině člověk může znát svou vlastní božskou podstatu …
16.26.4.38,Poslouchat … A tak nejvyšší schopnost, která člověka odděluje od šelmy, je dosažení insightu (vhledu) do pravdy, poznání vlastního božského zdroje.
16.26.4.40,Poslouchat Všechna zvířata se musí převtělovat, ale lidé mohou nastoupit Hledání a časem tento proces zastavit.
16.26.4.41Poslouchat … Napsal jsem, že všechny věci se nakonec rozplynou, ale jedině člověk se rozplyne vědomě ve vyšším Vědomí.
16.26.4.42,Poslouchat Nejsme pouze vyššími živočichy a ničím více, ale máme něco, co druzí živočichové nemají – sebe-vědomí, které se může vyvíjet, až dozraje ve schopnost myšlení stejně jako v absolutně nadřazený druh vědomí – vědomí Nadjá.
16.26.4.43Poslouchat Lidský život poskytuje jedinou příležitost pro dosažení realizace Nadjá. Ta nesmí být odňata žádnému člověku, nechť je jakkoli mravně špatný a jakkoli vzdálen od tohoto cíle, jako trest za jeho zločin.
16.26.4.44Poslouchat Je sporné, zda výhody být lidskou bytostí převažují nevýhody. Buddhisté věří, že převažují. Epikurejci věří, že nikoli, ale védántisté jsou přesvědčeni, že člověk je nesmírně šťastnou bytostí. Proč? Jednoduše proto, že může užívat svých lidských schopností, aby překročil svou přítomnou úroveň a, jak to oni nazývají, „realizoval sám sebe“.
16.26.4.46,Poslouchat Volba mezi podrobením se a nepodrobením se animálním genům a hormonům náleží člověku, ale sklon řídit se jimi náleží jeho dřívější fázi, je to velmi, velmi dávný sklon a člověk jej dostává pod svou vládu velmi, velmi pomalu. Realizuje se jako opravdový člověk teprve tehdy, když úplně překročí svůj původ.
16.26.4.47Poslouchat Jestliže člověk chodí vzpřímeně a většina zvířat nikoli, je to proto, že tento vzpřímený postoj je symbolický pro jeho postupný pokrok v ovládání jeho animálního těla a animální přirozenosti.
16.26.4.48Poslouchat …V jedné části naší přirozenosti jsme živočichy, v druhé lidskými bytostmi a ve třetí jsme někdy bytostmi andělskými. To vše tvoří jednu bytost. Učíme se poznávat svá těla fyzickými smysly. Část toho, co je mysl, poznáváme prostřednictvím svých myšlenek. Hlubší fáze mysli poznáváme prostřednictvím svých ne-myšlenek – to jest intuicí.
16.26.4.54,Poslouchat Taková je trojitá povaha člověka – nižší já animálních instinktů, střední já lidských myšlenek a vyšší já božské povahy.
16.26.4.55Poslouchat Skutečně se můžeme divit, jak mohou být animální chtíč, lidská vychytralost a andělská vznešenost smíseny v jediné bytosti. To je vskutku mystériem člověka.
16.26.4.56Poslouchat ...Kosmos může být zničen nebo se může zcela rozpadnout, ale idea, která jej tvoří, bude stále žít ve Světové Mysli. Dále, stejným způsobem může zemřít a rozpadnout se tělo člověka, ale idea, která je tvoří, zůstává dále ve Světové Mysli jako jeho Duše. Ta nezemře. To je jeho pravé Já, jeho dokonalé Já. Je to jeho pravdivá idea, která věčně volá, aby byla realizována. Je to neprojevená představa Boha, podle které je člověk stvořen a kterou ještě musí vnést do projevu ve svém každodenním vědomí.
16.26.4.63,Poslouchat Člověk je to, co je. Nic to nemůže změnit. Z nesmrtelné, laskavé, věčné Mysli vzešel, k Ní se navrátí. Ona je jeho samotnou podstatou, to jest, Ona je život.…
16.26.4.68,Člověk, který je podle bible stvořen k obrazu Božímu, není pozemským člověkem, viditelným všem a hovořícím hlasem, který je slyšen ušima. Má být nalezen v hlubokém středu vědomí, kde je jen Prázdnota, a kde mluví v tichosti k pozorné mysli, nikoli k druhým lidem.
16.26.4.73Poslouchat Ten člověk, který je stvořen k obrazu Božímu, není fyzický člověk nebo člověk naplněný tužbami nebo člověk tvořící myšlenky, ale ten, který dlí za tím vším – tichý, klidný a nepovšimnutý.
16.26.4.74Poslouchat Jestliže neznáme ono ,,proč” o existenci vesmíru, pak musíme znát ono ,,proč” o existenci člověka. To poskytuje pole zkušenosti k odhalení božské duše. Integrální hledání, které tímto odhalením končí, je v důsledku toho tím nejvznešenějším a nejdůležitějším lidským podnikáním.
16.26.4.82Poslouchat …Kde je pro nedorostlý intelekt lidských bytostí možnost udržovat v jeho vědomí současně a souhrnně bezpočet hvězd, planet, sluncí, galaxií a vesmírů? Leč zvědavost člověka nemůže být utišena, jeho dychtivá mysl vyžaduje vědět stále více, jeho věčně stoupající proud otázek nikdy nepřestane plynout. Co znamenají tyto dvě konfliktní situace, jestliže je spojíme? Prostou odpovědí je, že existuje něco, co člověk může a musí poznat, aby mohl realizovat sám sebe, ale není to hromadění množství faktů; není to nic jiného než jeho vztah ke zdroji kosmu.
16.26.4.83,Zkušenost člověka je tak omezená a jeho mentální vybavení tak chabé, že jeho pokus pochopit vesmír by se mohl zdát troufalý, kdyby nebylo ujištění velkých proroků a zřeců, že tam, kde selhává intelekt a rozum, je intuice úspěšná.
16.26.4.84Poslouchat Jestliže lidský život má nějaký vznešenější účel, pak jím je to, že lidské ego by mělo nalézt svou cestu zpět k oné harmonii s Nadjá, která je narušená, nikdy však přerušená.
16.26.4.86Poslouchat …My všichni musíme dát životu to, co život od lidstva očekává – že bude usilovat, aby překročilo svůj přítomný stav, to je, že nakonec překročí samo sebe. Neboť život, jak jej známe, je pouze jedním výrazem Světové Ideje, neúprosné vůle Světové Mysli.
16.26.4.87,Všude ve vyspělých zemích usilují specialisté, odborníci i vědci o více vědomostí o lidském těle a jeho světě, nebo aplikují získané vědomosti na praktické využití. Avšak tou nejvznešenější činností, kterou se může intelektuální síla zabývat, je pátrat po důvodu lidské existence. To ji povede tak, že odhalí Světovou Mysl a skloní se před ní.
16.26.4.88,Poslouchat Cílem života je být vědomě sjednocen se Životem.
16.26.4.90Poslouchat Potřeba člověka je dvojí: uvědomování si své božské přirozenosti a spasení (vykoupení) od své pozemské přirozenosti.
16.26.4.91Poslouchat Jestliže bude položena otázka, zda existuje nějaký smysl v životě, odpověď musí znít: „Ano – zdokonalit sebe a poznat sebe; nalézt štěstí, které přichází jako plod takovéhoto splnění.”
16.26.4.92Dosáhnout své dospělosti je dobré hlavně proto, že nám to poskytuje příležitost dosáhnout v následujících letech svého vyššího Jáství.
16.26.4.93Poslouchat Vyšším účelem existence je povznést člověka tak, aby mohl žít ve vědomí svého božského jáství.
16.26.4.94Poslouchat Ve vesmíru existuje uspořádaná struktura a v životě jeho tvorů uspořádaný vzor. Jestliže vše ostatní je řízeno zákony, proč ne i růst duchovnosti člověka?
16.26.4.98Poslouchat Jste součástí Světové Ideje Světové Mysli. Proto jste také součástí jejího záměru. Usilujte o to, aby vám bylo ukázáno, jaký je tento záměr a jak jej můžete realizovat, místo abyste apaticky žili v bídě, nespokojenosti nebo strachu. Podívejte se na svou situaci – osobní, rodinnou, povolání, mentální, citovou, duchovní – jaký má význam v onom záměru, jaké specifické lekci vás učí nebo jak vám říká co dělat či nedělat.
16.26.4.101Poslouchat Je nesmyslné říkat, že každý člověk je ve svém soužení osamocen. Je ve vznešené Světové Ideji, je její součástí, náleží k ní, ona ho podpírá.
16.26.4.102Každá osoba se bezděčně snaží splnit vyšší záměr, který pro ni stanoví Nadjá…
16.26.4.105,Poslouchat Jak dlouhá asi je série zkušeností, kterou jsme bezděčně podstupovali ke svému přítomnému vývojovému postavení! Jak vznešená je úroveň, ke které musíme ještě vystoupit !…
16.26.4.109,Poslouchat Každému člověku je nabídnuta příležitost žít znovu, ne jednou, ale tolikrát, kolikrát to bude zapotřebí k tomu, aby byl přiveden ke svému božštějšímu bytí a v něm upevněn…
16.26.4.112,Poslouchat Konec Světové Ideje je předurčen od samého začátku. To neponechává žádnou konečnou osobní volbu. V jediném směru však existuje určitá míra svobodné vůle – jak brzy nebo jak pozdě bude tento božský konec uskutečněn. Prvek času nebyl přikázán, avšak směr ano.
16.26.4.115Poslouchat Když je člověku dovoleno mít záblesk Světové Ideje, cítí, že konečně chápe, proč sem přišel, co musí dělat a kde je jeho místo. Je to jako nesmírné rozšíření mysli, únik z malosti ega a objevení dlouho skrýtého tajemství.
16.26.4.121Poslouchat …Takto musí využít svůj život na Zemi: svůj osobní život, své rodinné vztahy, svou profesionální dráhu – to vše musí podřídit tomuto vznešenějšímu záměru. Jakmile se rozhodl, otázka úspěchu nebo neúspěchu již není naléhavá, neboť každé následující vtělení bude zaměřeno tímto směrem. Filozofie ho poučila o neskutečnosti času a odhalila mu nerozlučné spojení s Nadjá…
16.26.4.123,Poslouchat Hledající musí dojít k vnitřnímu pochopení úmyslu, který s ním má Světová Idea, a tím je, že má používat lidské jáství, aby povznesl svou přirozenost z přirozenosti animální, a pak že se má odevzdat do služeb tohoto svého andělského, svého nejlepšího jáství, aby svou přirozenost povznesl z běžné přirozenosti lidské. Tímto způsobem spolupracuje se Světovou Ideou.
16.26.4.123,Poslouchat Pouze do té míry, do které člověk spojí svůj vlastní úzkoprsý záměr s univerzálním záměrem, může nalézt harmonii a štěstí. Jeho síla ho bude pevně podpírat v protivenství a neštěstí a provede ho vítězně bídou i nepřátelstvím.
16.26.4.140Poslouchat Čím více se člověk o Světové Ideji dozvídá, tím více nad ní žasne. Jít dále a spolupracovat s ní znamená nalézt mír.
16.26.4.142Spolupracovníky Světové Mysli můžeme být jen do té míry, do které se vymaníme ze svého ega. Teprve potom jsme schopni správně přijmout nádherné odhalení významu a zákonů světa, takže se můžeme spolupráce zúčastnit inteligentně a s láskou.
16.26.4.146Poslouchat Nesmíme zapomínat na to, že tyto vyšší zákony jsou zakotveny v celém kosmu, nejenom v té části, ve které žijeme; že tato vyšší pravda nemůže nikdy sama o sobě podstoupit žádnou změnu, nechť o ní říkají různí lidé, kteří mají insight, cokoli; že my lidské bytosti máme výsadní právo, když jsme očištěni, účastnit se na skutečném svatém společenství, které jedině splňuje naše nejvznešenější prosby.
16.26.4.164,Pochopit, co tyto kosmické zákony jsou, a snažit se žít podle nich, je tím nejlepším, co lidstvo pro sebe může dělat. K poslušnosti těchto zákonů bude muset dojít poučením se ze zkušenosti, a proto jí nelze uniknout.
16.26.4.167...Není pravdivějšího poselství nad toto: ,,Hledejte božské v sobě, vracejte se k němu každý den, naučte se, jak v něm žít, a nakonec buďte jím.”
16.26.4.170,Poslouchat …Je ještě lidskou bytostí, není Bohem. Přesto je v něm něco božského a to musí nalézt a držet se toho pro svou pravou spásu, své jediné vykoupení. Když to učiní, splní účel své existence na Zemi, teprve pak nalezne pravý mír mysli a konec celého tohoto neklidného, pohnutého, nejistého mentálního stavu…
16.26.4.170,Síly, které působí na lidi a vyvolávají události, nelze vždy vypátrat rozumovými analýzami. Existuje faktor, který takové analýzy vylučuje. Ten může být nazván vývojovým záměrem Světové Mysli.
16.26.4.171Všechny věci a bytosti plynou z neomezitelné Síly, vše odvozuje své vědomí z Ní. Ani u tohoto zjištění se nemůžeme zastavit. Neboť každý druh inteligence, kterou mají, odvozují také z Ní. Není to snad velkolepá představa, plná slibů a naděje, že v postupném vývoji od nepatrných buněk k nebeským bytostem prochází tato inteligence vzhůru člověkem a umožňuje mu časem dosáhnout a poznat své vlastní Božství?
16.26.4.172… Vskutku, vzhledem k tomu, že evoluční vzor je tím, čím je, nemá zapotřebí hledat, neboť vývoj všech bytostí od primitivní améby k dokonalému duchovnímu vědomí je zajištěn.
16.26.4.174,Poslouchat Můžeme to nazvat evolucí, přejeme-li si, ale ve skutečnosti to tak zcela není. Vesmír je veden, aby sledoval Světovou Ideu – to je podstata toho, co se děje.
16.26.4.175Poslouchat Můžeme to nazvat evolucí, přejeme-li si, ale ve skutečnosti to tak zcela není. Vesmír je veden, aby sledoval Světovou Ideu – to je podstata toho, co se děje.
16.26.4.175Poslouchat Protože mysl je základní skutečností, všechen tento velkolepý pokrok není ničím jiným než vývojem z nižších do vyšších forem inteligence a vědomí.
16.26.4.177Musíme začít s uznáním, že tato planeta existuje pro speciální záměr a že evoluce všech tvorů na ní je součástí onoho záměru.
16.26.4.180Poslouchat Tato země s nejrůznějšími zkušenostmi dobra a zla, radosti a utrpení, míru a nebezpečí, které nám nabízí, je školou zasvěcení, která vede primitivního animálního člověka k rozvoji vědomí, dokud nedosáhne prvního odhalení.
16.26.4.181Poslouchat Svět existuje pro výcvik všeho živoucího směřujícího stále vzhůru – od raného začátku jako protoplasmické buňky k pozdějšímu vývoji jako lidské bytosti.
16.26.4.182Poslouchat Rozdíly ve vědomí mezi amébou, hmyzem, zvířetem a člověkem představují linii růstu.
16.26.4.185Poslouchat Vše to, co má cit nebo vědomí, jakkoli matné, je schopno vývoje na stále vyšší formy existence. Avšak jenom tehdy, když to je individualizované a dosahuje to lidské formy, naplňuje své možnosti.
16.26.4.188Poslouchat Povaha a funkce člověka se zrcadlí jako miniatura v buňkách, které tvoří jeho tělo, přičemž on sám zrcadlí povahu a funkce Univerzální Mysli, v nichž on se podobá buňce.
16.26.4.191Neexistuje jedna jediná buňka v celém organismu člověka, která by v miniatuře nezrcadlila vzor, rozměry a funkce samotného nesmírného kosmu.
16.26.4.192Poslouchat Ve vývoji lidstva existují rozmanité úrovně, někteří lidé stojí na nižších, jiní na vyšších úrovních – a ostatní vyplňují prostor mezi nimi. Neexistuje stejnost mezi lidskými bytostmi, v charakteru nebo ve způsobech, v inteligenci nebo v intuitivnosti…
16.26.4.201,Poslouchat Je příznačné, že zvířata mají sklon žít ve stádech. Jak člověk vyzrává, dosahuje víc a více individuality.
16.26.4.205Pomalu, někdy příjemně a někdy bolestně, buduje lidská entita po celé věky své vědomí a schopnosti.
16.26.4.206Poslouchat V této věci neexistuje volba v konečném smyslu, ačkoli existuje bezprostředně. Celá lidská rasa bude muset projít cestou, pro ni načrtnutou, bude muset rozvinout jemnější city, konkrétní intelekt, abstraktní intelekt, rovnováhu mezi různými aspekty. Jestliže se lidé nesnaží učinit tak nyní, je pouze otázkou času, kdy budou donuceni tak učinit později.
16.26.4.214Poslouchat Člověk bude vykoupen a spasen. To není pouhé zbožné toužebné přání, nýbrž neodvratný osud. Božská Světová Idea by nemohla být realizována, kdyby toto vykoupení a spása nebyly později možné a nevyhnutelně jisté.
16.26.4.215Poslouchat Je snadnější přeměnit divočinu v zahradu, ve které vzkvétají rostliny a květiny, než přeměnit lidstvo v duchovní rasu. Avšak čas a život, vývoj a zkušenost se spojí, aby to uskutečnily. Postup vzhůru na vyšší úroveň bude pomalý a bolestný, zrání lidského charakteru opožděné a kolísavé, ale oboje je jisté, protože je to vepsáno v osudu člověka.
16.26.4.216Poslouchat Světová Idea působí na každé úrovni. Vybízí divocha, aby přelstil své zvířecí druhy tím, že začne používat schopnost mozku, pomocí šípů, smyček a primitivních pastí; aby na vyšší úrovni začal soutěžit se svými bližními a stoupal ekonomicky i společensky za použití stejné síly; a aby na ještě vyšší úrovni snižoval utrpení a bídu, jím samotným způsobenou, tím, že bude praktikovat vládu nad sebou a nebude zraňovat druhé; a potom aby na ještě vyšší úrovni odhalil a pěstoval svou duchovní přirozenost.
16.26.4.218Poslouchat Jak ti dva – lidský cíl a Světová idea – na sebe vzájemně působí, rozvíjí každý člověk pomalu svou inteligenci, což je spojení intelektu s intuicí, a to vrcholí v Osvícení, nejvyšším a odhalujícím Insightu.
16.26.4.220Poslouchat Pohyb z „já“ ega vzhůru ke skutečnému „Já“ vědomí je tak jistý jako pohyb samotných planet.
16.26.4.221Poslouchat Až lidstvo toto vše pochopí, během určité doby – nikoli naší doby – pokorně se podrobí tak, jak to již učinilo v prehistorických dobách, vládcům vedeným pravými mudrci a přijme vyšší formy vlády, inspirované pravými fakty života. Potom nebudou filozofové pouhými svědky své doby, ale také těmi, kteří v ní budou aktivně působit. Teprve potom bude lidstvo předcházet vnější válce, i když jeho vlastní morální povaha bude stále ještě potřebovat další vývoj. Na základě tohoto podrobení se bude Příroda laskavější a oblast forem lidského utrpení se pozoruhodně zmenší.
16.26.4.231I když jednoho dne dosáhneme vyššího druhu civilizace, lidské rozdíly budou stále existovat a vyjadřovat se.
16.26.4.232Ušlechtilejší a moudřejší typy lidstva, které mají své místo ve vznešenějších výšinách vědomí, se začnou vynořovat z davů. Jestliže dnes je jich příliš málo, budou zítra početnější.
16.26.4.233Poslouchat Obyvatelé každé planety patří k různým stupňům evoluce, někteří k vyšším a někteří k nižším. To platí nejen o lidských obyvatelích, ale také o obyvatelích zvířecí a dokonce i rostlinné říše. Přecházejí ve velkých vlnách z jedné planety na druhou na určitých stupních evoluce a jdou tam, kde mohou nalézt nejvhodnější podmínky buď k vyjádření svého současného stupně, nebo pro povzbuzení k dalšímu bezprostřednímu stupni. Následkem toho loudalové a opozdilci, kteří zůstávají pozadu, přecházejí na planetu, kde jsou podmínky nižší úrovně, neboť tam jsou více doma. Na druhé straně průkopnici, kteří předešli davy a nemohou na své planetě nalézt podmínky vhodné pro svůj další vývoj, přecházejí na planetu na vyšším stupni.
16.26.4.236Poslouchat … Člověk nosí božské ve své hrudi.
16.26.4.237,Poslouchat … názor, že život dosahuje poprvé individuálního sebevědomí v člověku, je ospravedlněn filozofií i zkušeností. Co to je, čeho si je vědom jen on sám? Je to to, že je sám sebou, svým egem. Ve všech ranějších stupních vývoje je vědomí zcela zahaleno svými formami a nikdy se nestává sebe-vědomím. Teprve v lidském stavu začíná první úsvit uvědomování si individuální existence. Na jiných planetách mohou existovat bytosti nekonečně inteligentnější a přívětivější, než jsou bytosti lidské…
16.26.4.237,Poslouchat Lidské bytosti dělají příliš mnoho povyku kolem sebe, kolem své důležitosti na kosmické stupnici. Proč by nemohly existovat jiné formy života, jim nadřazené, inteligentní vědomé bytosti s vyšší mentalitou, vyšším charakterem a duchovním věděním, lépe vybavené silami i technikou?
16.26.4.238Poslouchat Existují bytosti na úrovních a v časech a prostorech odlišných od našich. Úroveň, kterou známe, a lidské bytosti, které vidíme, projevují jenom částečně Světovou Ideu.
16.26.4.240Existují bytosti, které nepodléhají stejným zákonům, jako jsou ty, které ovládají fyzickou existenci lidstva. Nejsou lidem normálně viditelné. Jsou to bohové.
16.26.4.242Poslouchat Lidská bytost putovala radostí a utrpením, zakoušela zrození i smrt, dělala pokusy s dobrým i zlým za účelem stát se plně vědomou bytostí. Jak tedy – podle védánty nebo něčeho jiného – může být zánik jejím závěrečným osudem?
16.26.4.245Nepřicházíme ze zapomnění. Veškerá naše minulost je přítomna v našich charakterech, schopnostech a sklonech; proto nevejdeme do zapomenutí. Neexistuje žádná smrt – pouze změna stavu.
16.26.4.247Poslouchat Místo určení člověka je také jeho původem. Ale říkat, že byl zrozen ve věčném Duchu, vyvolává otázku: ,,Jak může čas, který je mimo věčnost, uvést člověka do věčnosti?” Odpověď zní, že ho tam nepřivádí; pouze ho vychovává k tomu, aby hledal, a připravuje ho, aby prošel otvorem, kterým může uniknout. Je zapotřebí říkat, že tento otvor je v bodě, kde se ego zcela vzdává Nadjá?
16.26.4.249Poslouchat Cíl, ke kterému člověk postupnými kroky pomalu putuje, je třídílný: plně rozvinuté vnější podmínky životní, plně rozvinutá inteligence a plně realizovaná duše. Poslední cíl je tím nejvyšším, druhé dva mu pouze slouží, neboť v nich člověk dochází napřed k pochopení a potom k realizaci sebe. Ano, je na své cestě k velkolepému probuzení do plného vědomí sebe.
16.26.4.250Poslouchat Proces lidské evoluce slouží dvěma záměrům. Prvním je rozvinout fyzické, citové a intelektuální vlastnosti. Druhým je vést jednotlivce tak, aby pátral po svém božském původu a aby si jej plně uvědomil.
16.26.4.253Poslouchat Cesta života je dobrodružstvím i putováním. Přecházíme z těla do těla, abychom sbírali zkušenosti. Plodem zkušeností je Osvícení: poznání Nadjá, zakotvené uvědomování si jeho přítomnosti; poznání Neviditelné Síly v pozadí vesmíru a vybudování si spojení s ní.
16.26.4.254Poslouchat Zde, v tomto světě, jsme kvůli vyššímu účelu, než je fyzické zachování sebe, třebaže i to přispívá k tomuto vyššímu účelu. Jsme zde, abychom se vyvinuli do vědomí Nadjá. Každá fyzická zkušenost je pouze prostředkem k tomuto duchovnímu vývoji.
16.26.4.255Poslouchat ... Ego se pomalu rodí do omezeného vědomí z naprostého nevědomí a později k poznání a ke spojení se svým nekonečným zdrojem. Onen zdroj, z kterého bylo vyzářeno, zůstává nedotčen, nezměněn, vždy vědoucí a klidně přihlížející. Účelem evoluce je vlastní pokrok ega. Když dospěje k Cestě, odhaluje Nadjá svou přítomnost nejdříve občas a přerušovaně, ale později hra na schovávanou končí v láskyplném sjednocení.
16.26.4.256,Poslouchat ...Pravdivé učení o reinkarnaci říká, že to není lidská duše, která znovu a znovu vstupuje do zajetí a nevědomosti těla, ale že toto činí něco, co je z duše vyzářené, to jest, jednotka života, která se nakonec vyvine v osobní ego…
16.26.4.257,Poslouchat ...Není to Nadjá, co trpí a bojuje během tohoto dlouhého rozvoje, ale je to jeho dítě, ego. Není to Nadjá co pomalu rozšiřuje svou inteligenci a vědomí, ale je to ego. Není to Nadjá co je klamáno nevědomostí a vášní, sobectvím a extroverzí, ale je to ego...
16.26.4.257,Poslouchat ...Nadjá nikdy nesestupuje, ani nevystupuje, nikdy neztrácí své vznešené vědomí. To, co toto skutečně činí, je něco, co z něho vyzařuje a následkem toho si podržuje jeho schopnost a sílu v latentním stavu, něco, co je vrženo do konečnosti z nekonečnosti Nadjá a stává se nejdříve prostou jednotkou života a později složitým lidským egem...
16.26.4.257,Poslouchat ...Nadjá obsahuje toto znovu se vtělující ego v sobě, ale samo se znovu nevtěluje. Nadjá je otec, ego je pouze jeho dítětem...
16.26.4.257,Poslouchat … Je možné s určitostí prohlásit, že individualita člověka přežívá dokonce i v nejbožštějším stavu, který je mu dostupný …
16.26.4.257,Poslouchat … Evoluce předpokládá, že její vlastní možnost je vždy latentní uvnitř vyvíjejících se jsoucností. Proto ten nejvyšší tvar je skryt v tom nejnižším. Existuje vývoj od slepě instinktivního života zvířat k vědomě myslícímu životu člověka. Slepé instinktivní boje rostliny o to, aby se udržela, jsou v evolučním procesu nahrazeny inteligentními sebe-vědomými snahami člověka…
16.26.4.257,Poslouchat … Jednotka života, vyzářená z Nadjá, začíná pouhým slabým zábleskem vědomí a objevuje se na naší úrovni jako protozoická buňka. Vyvine se nakonec v plné lidské vědomí jak intelektuální, tak i duchovní. Neskončí tak, jak začala, naopak, existuje velkolepý záměr za celou její námahou. Mezi jejím původním stavem a stavem konečným je proto široká propast. …
16.26.4.257,…„Já“ se oddělilo z nekonečného oceánu Mysli do odlišné individuality dlouhým vývojem různorodými říšemi Přírody. Když takto došlo k vědomí toho, čím je, když putovalo spirálou růstu od mikroorganismu k člověku, určitě není výsledek veškeré této námahy získán jenom proto, aby byl odhozen.…
16.26.4.257,…Sebe-vědomí takto vyvinuté nebude opět rozpuštěno, uhašeno nebo znovu vstřebáno do Celku tak, že by po sobě nezanechalo ani stopu. Zahájí spíše novou spirálu evoluce k vyšším výšinám vědomí a k božštějším úrovním bytí, ve kterých bude spolupracovat s univerzální existencí tak harmonicky, jako se s ní předtím střetávalo. Nebude oddělovat své vlastní dobro od všeobecného dobra…
16.26.4.257,...Nekonečné Bytí, jehož vědomí a Síla jsou v pozadí dějin vesmíru, nemůže samo mít žádné dějiny, neboť je mimo čas, evoluci, změnu, vývoj, nemůže mít žádný záměr, který sám o sobě je zištný, nemůže se stát objektem pro lidské myšlení, protože absolutně překračuje omezení takového myšlení...
16.26.4.258,Poslouchat I když možnost tohoto odhalení a uvědomování si Nadjá i zakotvení v něm existuje pro každého člověka vždy a v každém okamžiku, pravděpodobnost již nikoli. Neboť musí získat vybavení, aby se vyvinul ze zvířete prostřednictvím zkušeností nashromážděných člověkem k tomuto plnému zakotvení v plném sjednocení se se svým nejvyšším bytím…
16.26.4.258,Poslouchat Reptáme proti překážkám, které svět staví naší duchovní touze; kamenem úrazu je naše tělo. Avšak kdybychom měli stále žít jako duchové bez těla, náš duchovní vývoj by potřeboval nezměřitelně delší čas ke svému ukončení. Ostřejší zaměření fyzického vědomí zrychluje krok.
16.26.4.263Poslouchat Ve svých dřívějších fázích bytí byl člověk spojen s Nadjá a uvědomoval si ho. Ale toto spojení bylo mimo jeho vlastní kontrolu. Později, aby splnil účel evoluce, ztratil toto spojení a s tím své uvědomování si ho. Nyní musí spojení znovu získat a uvědomování si Nadjá znovu probudit vlastní snahou a ze své vlastní vnitřní aktivity, vlastní touhou a z vlastní individuální svobody. Co získal touto změnou, aby vyrovnal ztrátu? Jeho vědomí je ostřeji soustředěno, a proto jasněji vědomé.
16.26.4.264Poslouchat Náš zdroj spočívá v Nadjá; náš růst není ničím jiným než návratem k němu, být tak plně vědomí, jak jsme předtím nebyli.
16.26.4.265Poslouchat Bezprostřední záměr lidské inkarnace a evoluce je vyvinout pravé a úplné vědomí sebe na všech úrovních, od nejnižších k nejvyšším. Člověk, který za fyzickým intelektuálním egem nezná sebe, je stále jenom zpola vědomý.
16.26.4.266Poslouchat
25 kv 2023
29 led 2019
29 led 2012
4 če 2011
13 pro 2013
24 pro 2017
11 če 2011
24 če 2018
20 kv 2017
20 če 2018
21 bř 2013
4 če 2019
2 dub 2021
6 kv 2017
22 če 2021
7 če 2017
8 bř 2013
12 bř 2013
6 ún 2012
9 lis 2021
27 dub 2013
8 dub 2012
2 led 2012
10 bř 2022
13 dub 2018
29 lis 2019
18 zá 2021
19 led 2021
28 lis 2017
25 kv 2012
2 10 2021
29 če 2021
7 srp 2012
28 če 2017
10 pro 2020
1 10 2021
4 lis 2017
24 če 2019
29 kv 2012
31 če 2019
8 dub 2013
13 če 2012
15 10 2017
18 lis 2012
25 kv 2022
5 10 2012
2 kv 2022
28 lis 2022
14 če 2012
12 ún 2023
20 srp 2024
5 bř 2024
31 10 2017
4 kv 2020
25 ún 2021
30 10 2024
24 če 2012
30 pro 2010
10 bř 2018
20 če 2019
3 pro 2016
19 bř 2024
6 kv 2021
15 srp 2017
6 dub 2023
1 10 2020
23 kv 2011
10 10 2013
26 ún 2020
5 kv 2015
9 srp 2012
23 led 2018
1 10 2024
28 zá 2023
1 lis 2013
17 dub 2017
25 10 2016
5 bř 2021
12 led 2012
23 zá 2024
26 če 2018
6 lis 2023
25 lis 2011
27 pro 2011
19 zá 2018
14 pro 2011
24 bř 2011
24 srp 2011
7 če 2012
18 srp 2011
21 pro 2011
21 led 2012
4 lis 2012
2 10 2016
18 zá 2020
1 led 2023
1 ún 2023
3 pro 2023
23 srp 2016
11 kv 2021
16 led 2013
17 led 2012
5 pro 2017
3 pro 2011
The notebooks are copyright © 1984-1989 The Paul Brunton Philosophic Foundation
This site is run by Paul Brunton-stiftelsen · info@paulbruntondailynote.se