The Library

Nemohl by ostatním sdělovat jak si razit cestu z hlubin, kdyby to sám byl neudělal, jak realizovat duši, kdyby ji byl sám nerealizoval. To však je jen jeho prvý předpoklad. Druhým předpokladem je, aby pěstoval zvláštní vlastnost soucítění s druhými lidmi po celou dobu svého mystického života. Výsledkem je, že bude v pravém slova smyslu vtělením tohoto soucítění, jakmile jeho mystický život dosáhne plného rozkvětu. Proto je spíše vyučujícím mudrcem než chladným, na sebe soustředěným mystikem…
16.25.5.10,Poslouchat Mistr nalezl svou cestu k Nadjá; každý den se těší z jeho požehnané přítomnosti; přešel z pouhé existence do významného žití a ví, že v srdci vesmíru je mír a láska. Chce nyní pomáhat ostatním, aby se podíleli na plodech jeho odhalení.
16.25.5.22Poslouchat Spisovatel, učitel, kazatel nebo duchovní vůdce, který hlásá vznešené ideály, by měl být prvním člověkem, který je sleduje.
16.25.5.35Hrát roli duchovního rádce komukoli, znamená brát na sebe velkou zodpovědnost.
16.25.5.67Velký učitel své žáky ovlivňuje a působí na ně, aniž by je připravoval o jejich schopnost vyvinout se do jejich vlastní individuální svobody.
16.25.5.75Poslouchat Mistr podrobně vykládá žákovi pravdu, opakuje mu znovu a znovu: “Ty jsi ONOU skutečností, kterou hledáš; vzdej se ega a poznej ji.” Toto vznešené poselství se opakovaně jako ozvěna vrývá do mysli žáka, až nakonec i on realizuje tuto pravdu.
16.25.5.83Poslouchat …Čím dříve žák přičte své potíže nějaké vadě ve svém vlastním charakteru, tím dříve s nimi může skončit.
16.25.5.86,Poslouchat Je poslem, který přichází z velké dálky, aby lidem sdělil, že skutečnost existuje a že pravda na ně čeká; ukazuje směr, kde je možné je nalézt, a způsob, jak je hledat.
16.25.5.90Poslouchat Když nastane první setkání s předurčeným mistrem, zažije hledající takové pohnutí, jaké předtím nikdy nezažil. Vnitřní přitažlivá síla bude nesmírná, pocit osudovosti bude intenzivní.
16.25.5.126Poslouchat Když se hledající sejde s někým, kdo je považován za mudrce, může rychle vycítit ticho, které ho obklopuje. Jestliže společně usednou a hledající pocítí, že by ticho neměl rušit, pak ať to nečiní a přijme to jako pokyn ignorovat zvyklosti a dovolit, aby mudrc převzal iniciativu.
16.25.5.142Poslouchat … Podstatou této cesty je vzdání se Jáství, ega... Jednoho dne se však zhojí a až zcela pomine bouře poraněných citů, dostaví se velký mír.
16.25.5.160,Poslouchat Kdokoli chce hledat Pravdu, dozví se o ní více, jestliže si jako požadavek vytkne: Nic než to nejlepší – proč se spokojovat s méně?
16.25.5.161Víme, že Platón pohlížel na to, že se zrodil v době, ve které žil i jeho učitel, jako na větší štěstí, než byly všechny výhody, které mu poskytovalo jeho zrození jako aristokrata. A přitom Sokrates prohlásil, že nemá žádné pravidelné žáky a že mu může naslouchat kdokoli a každý.
16.25.5.170Poslouchat Každá okolnost a každé prostředí, každá nová zkušenost a osobní kontakt je poučením, které poskytuje jediná neviditelná Nekonečná Mysl a na ni by se mělo pohlížet jako na skutečného učitele.
16.25.5.185Poslouchat Nakonec to není žádná zevní osoba, která nás může spasit, ale jen sama duše v našem nitru. Učitel může ukázat směr k odhalení této duše, dokonce může být užitečný i v jiných funkcích, ale nemůže vykonat to, co může nakonec vykonat jenom ono božské v nás.
16.25.5.188Poslouchat …Můžete proto správně říci, že Učitel, Prorok nebo Vůdce je prostředníkem Nadjá. Dokud je ještě vtělen, ještě používá intelekt a tělo (ego), může být jenom prostředníkem, ničím více. On je Nadjá, ale toto Nadjá pracuje skrze lidskou individualitu a tou je tedy nutně omezeno. Je pravda, že v nejhlubším vytržení meditace se může této individuality zbavit a stát se čistým Nadjá ve vědomí; to však je mimořádný stav a vy musíte učitele posuzovat, jaký je v běžném životě…
16.25.5.200,Je velkou výsadou dostat se do společnosti velké duše, ale ještě větší výsadou je dostat se do intuitivní spřízněnosti s ní. To je daleko významnější než dostat se do její zeměpisné blízkosti, neboť když se to stane, nebude pouto přerušeno smrtí, ale její neviditelná přítomnost bude živoucí.
16.25.5.212Poslouchat Pouhá fyzická blízkost učitele a žáka nevytváří jejich společenství. Dokud člověk, který je méně vyspělý, nepřijme prostřednictvím empatie a záměrně nepěstuje něco z myšlení a cítění toho vyvinutějšího, není s nim vůbec propojen, ať jeho tělo dělá cokoli. Není to osoba učitele, která je důležitá, ale jeho Idea.
16.25.5.221Poslouchat Když je žák připraven o fyzickou přítomnost svého učitele, je nucen začít hledat a nacházet jeho mentální přítomnost. Ze začátku to dělá jako náhražku za to, co nemůže mít, ale později se naučí přijímat to jako realitu.
16.25.5.247Moc vyššího Jáství je taková, že ten, kdo se stal jeho průchodem, může ovlivňovat druhé lidi jen pouhou myšlenkou - jestliže jim byla udělena Milost jejich vlastním vyšším Jástvím. Nebude jim muset být nablízku, ani se jich dotýkat, ani k nim hovořit.
16.25.5.268Poslouchat ...V okamžiku, kdy žák umírá, bude učitel vždy duchovně přítomen, aby mu pomohl opustit tělo v klidném stavu mysli. Jestliže žák obrátí poslední myšlenky s důvěrou k učiteli, tak jak to má být, přivolá ho tím, ať je učitel kdekoli, a ten se zjeví mentálnímu zraku umírajícího žáka...
16.25.5.274,Poslouchat … Jsme ovlivňováni těmi, s nimiž se stýkáme; ten, kdo se stýká s kriminálními živly, má sám sklon ke zločinu; ten, kdo vyhledává duchovně založené lidi jako své přátele, má sklon vystoupit sám k duchovnosti…
16.25.5.274,Poslouchat V přítomnosti adepta, stejně jako v přítomnosti slunce, věci se začínají dít samy od sebe. Lidé pociťují duchovní kvašení a začnou adepta nazývat mistrem a sebe žáky. Celá instituce žákovství není nic jiného než pohodlná iluze jimi vytvořená a adeptem tolerovaná pro jejich dobro. On sám si však není ničeho takového vědom, nikoho neprivileguje, nýbrž vysílá světlo a sílu celému lidstvu bez rozdílu. To však neznamená, že iluze žáků je bezcenná nebo zbytečná. Z jejich stanoviska a zkušenosti je velmi skutečná a je velkým přínosem pro jejich pokrok. Nicméně, nakonec, na posledních stupních cesty, ho žáci konečně objeví sami v sobě jako nekonečnou skutečnost, neoddělenou od nich samých a pocit duality počne mizet. Později se do něho vnoří a „já a můj Otec jedno jsme“ může být pravdivě vyřčeno.
16.25.5.275,Dobrým učitelem je ten, kdo je do takové míry bez ega, že pozná, kdy je jeho práce dokončena, a žák, který je věrný, přijme tento fakt a odpoutá se od něho. Mistr ví, že i když byl pro žáka v minulosti sebe větší pomocí, jeho přítomnost by byla nadále překážkou. Žák nyní ví, že bude lépe, když bude závislý na svém vlastním intuitivním jáství a pro svou vlastní spásu bude pracovat sám.
16.25.5.283Poslouchat Poslední stupeň, na kterém jsou přítomnost a obraz Mistra nahrazeny přítomností žákova vlastního ducha, který je bez tvaru, je přesně popsán ježíšovými slovy k jeho žákům: ,,Pro vás je velmi prospěšné, když já nyní odejdu; protože když neodejdu, Utěšitel k vám nepřijde...až on, Duch pravdy, přijde, povede vás do celé Pravdy.”...
16.25.5.285,Poslouchat Když člověk konečně nalezl sám sebe, když již nemá žádnou potřebu zevního lidského symbolu, ale jde přímo ke své vlastní vnitřní Skutečnosti, může stát bok po boku se svým učitelem v tom nejstarším, nejdelším a největším z bojů.
16.25.5.286Poslouchat Adept je skutečně šťastný, když student dosáhne plné realizace království nebeského, neboť kdokoli je najde, přeje si podílet se o ně s ostatními.
16.25.5.287Poslouchat
26 če 2020
14 lis 2017
3 kv 2022
9 pro 2024
7 led 2018
15 ún 2011
31 led 2018
10 zá 2018
19 ún 2018
4 lis 2018
10 10 2017
13 pro 2024
7 kv 2021
19 kv 2021
12 če 2020
10 10 2021
22 bř 2018
14 10 2016
30 dub 2024
28 led 2016
15 zá 2012
19 10 2016
13 ún 2022
3 če 2015
17 bř 2015
28 če 2015
11 10 2014
The notebooks are copyright © 1984-1989 The Paul Brunton Philosophic Foundation
This site is run by Paul Brunton-stiftelsen · info@paulbruntondailynote.se