The Library
Je pravda, že samo osvícení pozvedá charakter a zušlechťuje city, očišťuje myšlení a zduchovňuje činnost. Ale jestliže člověk v těchto směrech nevyvíjel dostatečné úsilí, pak osvícení bude pouze dočasné.
14.22.8.5Člověk velmi brzy shledá, že znovuzrození nebylo trvalou duchovní událostí, ale jen dočasnou. Poskytlo mu obraz něčeho, pro co bude muset od této chvíle začít vážně pracovat. Byl to pouze záblesk, ale přinesl svědectví, důkaz a potvrzení.
14.22.8.6Poslouchat Tyto záblesky světla, míru, blaženosti a pochopení jsou krátké, ale mají následný účinek. Povzbuzují aspiranta, aby pokračoval ve svém hledání a vtiskují mu hlubokou touhu získat přístup do světa, do kterého tyto záblesky patří. Budou krátké, protože běžný stav myšlení a citu je ještě hluboko pod povzneseným stavem, který mu byl odhalen během těchto záblesků. Jinými slovy, aspirant stále ještě musí tvrdě pracovat na svém zlepšování tak, aby si zasloužil poklady, které mu byly na okamžik ukázány.
14.22.8.13Poslouchat Mezi hledajícím a Nadjá, mezi jeho myslí a Pravdou existuje silná vrstva přání, egoismu, vášní, názorů a představ. Dokud tuto vrstvu neprorazí – to znamená, dokud se v těchto věcech nezapře a nevzepře se sám sobě – nemůže očekávat víc než záblesky, které mizí.
14.22.8.14Během této opakované zkušenosti vzniká v člověku přesvědčení, že on sám nemůže učinit nic, aby tento záblesk udržel nebo aby si tuto náladu uchoval. To však není zcela správné. Filozofie zdůrazňuje, že může zeslabit nebo úplně odstranit příčiny této prchavosti.
14.22.8.15Jestliže to má být stálé světlo, které s ním zůstává trvale a nikoli jen prchavý záblesk, bude hledající muset za prvé, úplně vyloučit ze svého charakteru všechny negativní tendence, myšlenky a city, za druhé, napravit nedostatky ve svém vývoji, za třetí, dosáhnout rovnováhy mezi svými schopnostmi.
14.22.8.16Poslouchat Když hledající nemůže udržet toto vyšší vědomí, je to proto, že jeho nižší pozemská přirozenost je natolik silná, aby znovu povstala a zatarasila cestu. Když se naučí očistným lekcím, pak pro něho bude možné, aby svým vlastním úsilím a svým vlastním vývojem získal znovu tuto zkušenost zpočátku dočasně a jenom občas, ale jestliže pracuje správně a Milost to dovolí, získá ji trvale.
14.22.8.19Poslouchat V každém z těchto záblesků jeho hledání dosahuje některého z menších vrcholů, protože každý záblesk je krokem k plnému osvícení.
14.22.8.20Poslouchat Je to určitý druh předběžné vize, ve které hledající vidí Zemi Zaslíbenou, ke které putuje tak, jako viděl Mojžíš zemi Kanaánskou.
14.22.8.21Nesmíme zapomenout, že záblesk není cílem života. Je to událost, něco, co začíná a končí, ale je to něco, co má nesmírnou hodnotu jako příspěvek pro filozofický život, pro jeho každodenní vědomí, pro jeho běžnou vyrovnanou povahu. Filozofický život je zakotven nepřetržitě a trvale v božské Přítomnosti, záblesk přichází a odchází v rámci oné přítomnosti. Záblesk je mimořádný a vzrušující, ale sahadža, ustálený stav, je běžný, normální, každodenní. Záblesk má sklon odtahovat nás od činnosti, i když jen na několik okamžiků, kdežto sahadža vnější činnost zastavit nesmí…
14.22.8.23,Bylo by nerozumné očekávat, že se někdo vzdá svých světských připoutaností, dokud nespatří něco cennějšího. Proto mu jeho duše dává prostřednictvím extatických okamžiků a krátkých osvícení jakýsi náznak svých vlastních vyšších hodnot.
14.22.8.25Poslouchat Onen záblesk je jeho zasvěcením do duchovního života, a proto do života plného obětí. Je to však teprve první krok v dlouhém procesu, v němž se bude muset rozloučit se svými nižšími tendencemi, vzdát se svých nízkých vášní, vzdát se svých nižších sklonů a zříci se svých egoistických názorů.
14.22.8.26Poslouchat … Islámští mystikové, zvaní súfisté, rozlišují mezi záblesky, které nazývají „stavy“ a trvalými pokroky na cestě, které nazývají „stanice“. První popisují nejen jako přechodné, ale také zlomkovité, zatímco druhé popisují jako přinášející výsledky, které nemohou být ztraceny. Jsou tři hlavní stanice na cestě. První je zničení ega; druhá je znovuzrození v Nadjá; a třetí je plně vyvinuté spojení s Nadjá. Súfisté ujišťují, že tohoto konečného stavu nemůže být nikdy dosaženo bez milosti Vyšší Síly a že je úplný, trvalý a neměnitelný.
14.22.8.28,Jestliže se osvícení nestane trvalým, jestliže nezůstane u svého hostitele, je to proto, že v něm nenachází správné místo pro takový trvalý pobyt. Jeho srdce není ještě dostatečně čisté, jeho charakter je ještě příliš nedokonalý, aby se s ním vědomí Nadjá trvale spojilo.
14.22.8.29Poslouchat Musí dokončit to, co začal. Musí jít dále, aby se v něm mír, pochopení, síla a blahovůle těchto vzácných povznesených nálad staly trvalou přítomností.
14.22.8.30Poslouchat Nemůžeme spatřit Pravdu a zůstat tím, čím jsme byli před tím, než jsme ji spatřili. Proto Pravda přichází v záblescích, neboť se nemůžeme udržovat příliš dlouho mimo sebe, to znamená mimo své ego.
14.22.8.31Poslouchat Když je hledající ochoten vzdát se sobeckého ega a milost se může projevit, pak je možné, aby se spojil se svou vyšší přirozeností, se svým Nadjá. Obvykle to není zkušenost trvalá, ale stále existuje možnost, že se trvalou stane. Nový rozhled se pak jeví jako dokonale přirozený.
14.22.8.33Poslouchat Cílem je trvalý insight, který je stále přítomný, nikoli pomíjející záblesk.
14.22.8.35Poslouchat Záblesk je vzácná věc, ale nestačí. Člověk, který jej měl, má také nový problém: jak jej znovu nalézt a jak jej přeměnit ve stálý stav mysli, který by vytrval za všech okolností a při všech zkušenostech, a jak s ním uvést do souladu svůj každodenní život.
14.22.8.41Poslouchat Žádný záblesk nikdy není úplný a dokonalý. Kdyby takový byl, pak člověk, který by jej zažil, by nemohl upadnout zpět do duchovní nevědomosti. Z toho můžeme pochopit, že i když záblesk Nadjá je snad úžasný, je to stále ještě pouze zamlžený odlesk skutečnosti.
14.22.8.48Poslouchat Na tyto záblesky je možno pohlížet jako na krátká, menší osvícení, vedoucí ke konečnému většímu osvícení, které navždy rozdrtí nadvládu ega.
14.22.8.53Poslouchat Navzdory samo sobě je ego přitahováno víc a více k duchovní velkoleposti, odhalené těmito záblesky. Jeho pouta k sobectví, animálnosti a hmotařství jsou uvolňována. Nakonec dochází k poznání, že si samo stojí ve světle, a potom dovolí, aby bylo zastíněno.
14.22.8.55Poslouchat Občasné osvícení, které přichází jenom na okamžik, je pouze krokem na cestě. Hledající by se s tím neměl spokojit. Jeho cílem by nemělo být nic menšího než celkové osvícení, které je trvalé, stálé a vždy přítomné.
14.22.8.58Poslouchat V těchto záblescích pouze pohlíží na Nekonečnou Krásu, ale v konečné realizaci se s ní sjednocuje.
14.22.8.62Poslouchat Když člověk jednou záblesk zažil, pochopí, proč jeho dalším cílem je zažít jej znovu a proč jeho konečným cílem je dosáhnout stavu záblesku trvale.
14.22.8.63Poslouchat Protože v Nadjá nejsou žádné negativní emoce, jak tedy může ono setrvávat v jedné hrudi s egem, které je jimi naplněno? Proto záblesk může být pouze krátký a do trvalého stavu může být rozšířen jedině tak, že přirozenost bude předem očištěna od všeho negativního.
14.22.8.67Poslouchat … Jestliže se žák věnoval své práci plně a svědomitě, přijde čas, kdy ovládne schopnost záblesk prodloužit…
14.22.8.72,Poslouchat Vyšší vědomí padá jako pyl, možná po několik krátkých hodin, jen aby bylo odváto na dlouhá léta. Ale tato mezidobí nemusí být promarněna. Hledající by je měl využít k odstranění překážek ve svém charakteru a k doplnění nedostatků ve svém vybavení. Když to vykoná, bude s každým návratem dočasného uvědomění si tohoto duchovního jáství do něho stále více vrůstat.
14.22.8.73Poslouchat Záblesk se bude prodlužovat, když se člověk sám bude vyvíjet, pak již nebude abnormální nebo nadnormální, ale bude stálou zkušeností.
14.22.8.78Čím více se hledající odevzdává Nadjá jako důsledek záblesků, což od něho Nadjá vyžaduje, tím dříve bude jejich prchavost přeměněna v trvalý stav.
14.22.8.83Poslouchat ... Oba skončí, ale člověk na filozofické cestě se stále vrací ke vzpomínce na záblesk, používá ji k neustálé práci na přeměně svého já a tuto vizi nikdy nepustí z mysli.
14.22.8.88,Poslouchat Svému nejlepšímu vnitřnímu já je možné se otevřít, být si vědom jeho přítomnosti, jeho krásy a míru. A tato možnost se může nejen uskutečnit, ale může se také stát přirozenou. Může se stát normálním stavem člověka.
14.22.8.90Poslouchat …Jeho světlo bude stále víc a více pronikat do mysli člověka. Jeho síla do jeho srdce a Jeho přítomnost do jeho meditací…
14.22.8.91,Poslouchat Protože to je pouhý záblesk a ne plná zkušenost, neměl by hledající očekávat, že jeho osobnost a osobní život budou zcela přeměněny.
14.22.8.94Poslouchat Jeho dalším úkolem je vnášet krásu a klid, nadzemský charakter a nehmotnost záblesku do svého běžného každodenního života.
14.22.8.95Ten, kdo prožívá záblesk pouze občas, může z toho vytušit, jak nádherná by byla jeho existence, kdyby byl schopen zažívat záblesk trvale.
14.22.8.98Tyto záblesky se dostavují jenom občas. Vzácný je ten člověk, kterému Světlo zazáří a zůstane trvale den po dni, rok po roce. Většinou musí lidé dále pracovat sami na sobě a v sobě, aby tuto prchavou zkušenost přeměnili ve stále přítomný pocit, že žijí v Nadjá.
14.22.8.100Poslouchat Nejvyšším štěstím člověka je být v tomto nebeském Vědomí stále, ne pouze zachytit o něm záblesk, nechť je jakkoli nádherný.
14.22.8.101Poslouchat Radostné vědomí, vyvolané na krátkou dobu, je předzvěstí toho, co se jednou bude projevovat trvale.
14.22.8.103Člověk pak může pravdivě říci, protože ví, odkud mluví: „Žije ve mně Božská podstata!“ I když toto ho nesmírně vzdaluje od obyčejného dobrého člověka nebo od obyčejného zbožného člověka, nestačí to. Musí jít ještě dále, aby mohl dosáhnout stavu, kde poslušný, očištěný, vědom si Světové Ideje, může dodat: „Tato podstata nyní ve mně pracuje.“ S tím odpadá tyranie ega.
14.22.8.104...Prchavý záblesk pravého Já není konečnou zkušeností. Před žákem je jiná a ještě úžasnější zkušenost. V ní bude spojen neviditelnými pouty velkého nesobeckého soucitu se všemi živými tvory. Oddělenost pak bude sublimována, povznesena na vyšší úroveň, kde člověk bude opravdu pociťovat univerzální Jednotu...
14.22.8.107,Poslouchat … Zrodil se v něm nový život, ten však je Ještě v zárodečném stavu. Tyto záblesky způsobují, že žák si uvědomuje existenci svého duchovního já, ale nesjednocují ho s tímto já. Svůj hlavní účel plní tím, že ho probouzejí ze spánku ve smyslech nebo z klamu, způsobeného intelektem…
14.22.8.107,Poslouchat … Idea, že člověk má vyšší Já, přesvědčení, že má duši, osvítí jeho malou existenci“ velkou silou zjevení a žák cítí, že po chmurné dlouhé cestě temným tunelem se noří do nádherného světla …
14.22.8.107,Poslouchat … Šťastný zážitek Nadjá se může krátce dostavit během meditace. Přichází náhle. V jednom okamžiku je student obyčejným egoistickým já, zápasícím se svými neklidnými myšlenkami a vzrušenými city; v následujícím okamžiku se ego náhle utiší a každá schopnost se uklidní. Vše, co má žák vykonat je neodporovat božství, které se ho zmocňuje, přijímat láskyplné a namáhavě nezápasit…
14.22.8.107,Poslouchat … Je pravděpodobné, že nikdo nebude trvale spokojen s pouhým zábleskem skutečnosti, chce jej také žít. Pravděpodobně se nespokojí, a ani by se neměl spokojit, s těmito prchavými inspiracemi. Stálé duchovní vědomí by mělo být jeho vzdáleným, ale dosažitelným cílem…
14.22.8.107,Poslouchat K tomuto více božskému já, které žák takto zahlédl, se musí od onoho okamžiku obracet ve všech svých modlitbách, ve vzpomínce na něj musí hledat pomoc, v každém svém úsilí musí na něj spoléhat, prostřednictvím jeho světla musí prosit o milost.
14.22.8.107,Poslouchat … Záblesk je prchavý proto, že aspirant je ještě příliš nepřipravený na to, aby zůstal trvale v tak vysokém řádu bytí.... Ale ten, kdo jednou viděl cíl, pocítil jeho vznešenost, poznal jeho skutečnost, těšil se z jeho krásy a poznal jeho jistotu, měl by z této zkušenosti čerpat sílu potřebnou k obtížnému stoupání vzhůru.
14.22.8.107,Poslouchat … Vyšší Já se člověku plně nevzdá, pokud on sám se zcela neoprostí od své nižší přirozenosti …
14.22.8.107,Poslouchat …Účelem tohoto krátkého záblesku je donutit aspiranta k vážnějšímu, častějšímu a přísnějšímu úsilí a podněcovat v něm stále větší horlivost v mravním sebezlepšování. Záblesk mu ukázal jeho nejjemnější potenciální možnosti mravní čistoty, nyní je má realizovat. Všechny složky osobnosti se musí přizpůsobit ideálu, který záblesk ukázal, právě tak, jako se mu musí podrobit celá osobnost…
14.22.8.107,Poslouchat …Tělesná pozice, v níž záblesk žáka zastihne, by se v žádném případě neměla měnit. Všechny druhy omluv pro takové změny mu sugeruje stále neklidná nižší mentalita, ale těm by se měl vzepřít a odmítnout je. Neměl by přijmout ani záminku, že by bylo lépe, kdyby se odebral na své obvyklé meditační místo. Kontemplace by měla začínat i končit na stejném místě, kde světlo poprvé zazářilo…
14.22.8.107,Poslouchat …Studenta se zmocní hluboký, jasný klid, dříve neznámý, a snese se na něho nádherné ticho. V těchto okamžicích radostné krásy je ta nejtrpčí minulost vymazána a nejhorší minulost vykoupena.
14.22.8.107,… Aby se Nadjá člověku dalo plně a trvale, je vzácná a úžasná událost. Nejčastěji se mu dává pouze na krátkou dobu. To slouží k posílení a rozšíření jeho lásky a přitažlivosti k němu a dává mu krásné vzpomínky, aby ho podporovaly a udržovaly ve věrnosti k hledání během únavných, dlouhých let zápasu a temnoty…
14.22.8.107,… Ve svém nadšení a extázi může student uvěřit, že mu bylo uděleno nepopsatelné kosmické vědomí a že se z něj bude těšit po celý zbytek svého života. Ale takový případ je nesmírně vzácný. Místo toho zjistí, že mu byla udělena pouze krátká předzvěst nezapomenutelné sladkosti, letmý dotek jeho probouzející ruky…
14.22.8.107,Když je poprvé dosaženo stavu bez ega, stane se to v hluboké meditaci. Druhým stupněm vývoje tohoto stavu je, když je přechodně dosažen v činném životě; třetím a posledním stupněm je, když je trvale upevněn v činném životě.
14.22.8.111Poslouchat Když Milost dovede člověka dostatečně daleko, bude si jasně vědom vnitřní přítomnosti. Ta místo něho bude myslet, bude za něho cítit a dokonce za něho jednat. To je život bez ega.
14.22.8.112Poslouchat
2 srp 2023
27 zá 2011
5 bř 2020
12 10 2022
10 kv 2024
12 bř 2020
22 ún 2017
25 led 2013
19 10 2024
24 10 2022
21 če 2019
8 če 2019
20 če 2022
17 če 2015
10 led 2016
16 lis 2016
26 dub 2011
17 dub 2011
16 če 2014
26 če 2011
2 srp 2016
16 srp 2019
27 če 2011
8 10 2018
14 če 2011
12 dub 2020
29 kv 2018
26 lis 2014
6 zá 2024
30 led 2014
28 lis 2013
10 dub 2020
31 kv 2021
28 če 2019
30 zá 2022
6 zá 2021
15 bř 2019
11 led 2021
31 srp 2022
13 led 2024
2 če 2012
4 kv 2017
5 če 2017
10 srp 2017
10 kv 2018
30 lis 2018
4 zá 2019
27 zá 2019
10 če 2020
2 bř 2021
21 kv 2022
28 led 2024
3 ún 2024
30 če 2017
5 dub 2011
The notebooks are copyright © 1984-1989 The Paul Brunton Philosophic Foundation
This site is run by Paul Brunton-stiftelsen · info@paulbruntondailynote.se