The Library
Duchovní já, Nadjá, nebylo nikdy ztraceno. To, co se děje je, že jeho bytí není rozpoznáno, že je jaksi překryto množstvím myšlenek, tužeb a sobeckostí.
14.22.3.1Nevyhnutelně přijde den, kdy se toto pero zastaví, a proto si přeji zanechat po sobě záznam pro pomoc těm, kteří přijdou později, zanechat posvátné a závažné svědectví, které znám - tak jistě, jako vím, že nejsem tímto perem, které píše tyto řádky – že bytí, laskavé, moudré, ochranné a božské, které lidé nazývají Duší, které já nazývám Nadjá, skutečně existuje v srdcích všech; proto je mohou odhalit všichni... Neboť přítomnost vlastního nejniternějšího božství člověka je zárukou, že je musí nevyhnutelně hledat a nalézt.
14.22.3.2,...Jistě zasvitne den, kdy každý člověk bude muset pokleknout před oním neznámým já a odevzdat každou buňku svého mozku, každou proudící molekulu svého srdce, své krve, do jeho čekajících rukou. I když se člověk bude obávat to udělat, i když bude mít strach vzdát se dávnověkých idolů, které ho udržovaly tak dlouho v poutech a dávaly mu na oplátku tak málo, i když se bude chvět, aby se neuvolnilo jeho zakotvení a aby z něho jeho duše nebyla volně unášena s plachtami zaměřenými k oné tajuplné oblasti, jejíž zeměpisnou délku zná málo lidí a jejímž břehům se většina lidí vyhýbá, on to však přesto udělá...
14.22.3.2,Poslouchat ... To, co tak horlivě hledá je po celý čas v jeho nitru. Neboť zde, ve středu jeho bytosti, skryto pod všemi slabostmi, vášněmi, malichernostmi, strachem a nevědomostí dlí světlo, láska, mír a pravda. Okna jeho srdce vedou do věčnosti, jenom on je udržuje uzavřená! Je tak blízko, jak jen vůbec kdy bude, posvátné podstatě Boha, ale musí otevřít své oči, aby ho uviděl. Boží majestát je hluboko v nitru člověka. Ale on na něj musí uplatnit svůj nárok.
14.22.3.3,Poslouchat ...Nadjá je vždy zde jako nejniternější, nejpravdivější jáství člověka. V čase nemá začátek ani konec. Vědomí Nadjá se nepotřebuje rozvíjet jako něco nového. Ale lidské uvědomování si Nadjá začíná v čase a musí být rozvíjeno jako nové dosažení. Stálá přítomnost Nadjá znamená, že ho může dosáhnout každý, zde a nyní. Neexistuje žádná vnitřní nutnost putovat kamkoli nebo ke komukoli v prostoru ani čekat léta v čase, aby se to stalo. Například každý, kdo se pečlivě a vážně věnuje tomuto pojednání, může kdykoli náhle a snadno získat první stupeň insightu, bleskový zážeh, který poskytne záblesk skutečnosti. Tímto zábleskem bude pozdvižen do nové dimenze bytí. Nesnáz bude spočívat v udržení nového vnímání. Neboť letité zvyky chybného myšlení se znovu rychle prosadí a přemohou ho natolik, že toto vnímání zatlačí do pozadí. Proto je zapotřebí opakované introspekce, hloubavé studie a mystické meditace, aby tyto zvyky byly oslabeny a vyvinula se vnitřní síla, která může pevně udržovat vyšší postoj proti těmto útočným vetřelcům z jeho vlastní minulosti.
14.22.3.4,...Tímto zábleskem bude pozdvižen do nové dimenze bytí. Nesnáz bude spočívat v udržení nového vnímání. Neboť letité zvyky chybného myšlení se znovu rychle prosadí a přemohou ho natolik, že toto vnímání zatlačí do pozadí. Proto je zapotřebí opakované introspekce, hloubavé studie a mystické meditace, aby tyto zvyky byly oslabeny a vyvinula se vnitřní síla, která může pevně udržovat vyšší postoj proti těmto útočným vetřelcům z jeho vlastní minulosti.
14.22.3.4,Poslouchat Ačkoli Nadjá je v samotném srdci lidských bytostí, je velmi vzdáleno jejich současné úrovni vědomí. Nic nemůže být bližšího, nicméně toto je nejvyšší paradox naší existence a nejnesrozumitelnější záhada, před kterou stojí naše myšlení.
14.22.3.6Poslouchat Nadjá není cílem, kterého má být dosaženo, ale realizací toho, co již je. Je nezcizitelným majetkem všech vědomých bytostí a ne jen několika. Není zapotřebí žádného úsilí, abychom se zmocnili Nadjá, ale je zapotřebí veškerého úsilí, abychom se zbavili onoho velkého množství překážek k jeho rozpoznání. Nemůžeme se jej zmocnit, ono se zmocní nás. Proto poslední stupeň tohoto hledání nevyžaduje námahu. Jsme jako děti vedeni za ruku do oslňující přítomnosti. Naše únavné boje náhle skončí. Naše rty jsou přinuceny uzavřít se a zůstat němé.
14.22.3.9...Protože pod vědomou touhou po nových zážitcích existuje nevědomá touha po Tom, co je trvalým středem jáství. Ztichlá, jednobodová a uctívající mysl To může poznat, jáství se v Tom může rozplynout.
14.22.3.10,Poslouchat Nosíme s sebou boží přítomnost všude kam kráčíme. Nemáme z ní přímo užitek jednoduše proto, že si jí nejsme přímo vědomi. Úsilí probudit takové vědomí se vyplatí, protože toto vědomí s sebou přináší bohatou odměnu.
14.22.3.11Poslouchat Duše je s námi vždy, ale my si její přítomnost neuvědomujeme.
14.22.3.12Poslouchat V každém člověku existuje duchovní prvek. Je jeho základem.
14.22.3.13I když jsme ve vědomí odděleni od vyšší síly, ve skutečnosti od ní odděleni nejsme. Božské bytí je imanentní v každém z nás. Proto i v nejhorším z nás existuje vždy nějaké dobro.
14.22.3.14Poslouchat Goethe: „Dáváš mi prostor, abych náležel sám sobě, avšak neodděluješ mne od svého vlastního života.”
14.22.3.15Nadjá je vždy přítomno, ale pozornost člověka jen zřídka kdy.
14.22.3.16Poslouchat Protože duše je přítomna hluboko v každém lidském srdci, nikdo není tak hříšný, aby ji jednoho dne nenalezl vlastní vnitřní zkušeností.
14.22.3.17Poslouchat Je vždy možné, aby člověk získal osvícení kdykoli a kdekoli, neboť má v sobě Světlo jako věčně přítomnou Skutečnost. Co se stává a co je možné, je to, že během svého života může v určitém okamžiku zažít záblesk a že záblesk sám není nic menšího než svědectví této věčné přítomnosti, svědek, který člověku říká, že tato přítomnost je pravá a skutečná.
14.22.3.19Poslouchat Pouze tehdy, když myšlenky přestanou vstupovat do jeho mysli, přestává žít v čase a začíná žít ve věčnosti. Poznává a vyciťuje svou bezčasovost. A protože všechna jeho utrpení přináležejí světu pomíjivého času, neosobnímu egu, zanechává je daleko za sebou, jako kdyby nikdy nebyly. Nachází se v nebi jasného nekonečného blaha. Zjišťuje, že do něj vždy mohl vstoupit; jenom jeho lpění na malých egoistických hodnotách, jeho nedostatek vlády nad myšlenkami a jeho neposlušnost k věky starým radám Velkých Učitelů mu v tom bránily.
14.22.3.20Poslouchat Tyto vzácné okamžiky spontánního duchovního povznesení, které zastiňují všechny ostatní okamžiky, na které potom vždy stále vzpomínáme, by nemohly vzniknout, kdyby onen božský prvek, do kterého nás povznesly, nebyl v nás již existoval. Jeho samotná přítomnost v našich srdcích vždy umožňuje a někdy uskutečňuje převzácný pocit nehmotného pozoruhodně šťastného řádu bytí.
14.22.3.21Poslouchat Ve skutečnosti to není cíl, kterého má být dosaženo, ani stav, který má být získán, ani něco nového, co má být přidáno k tomu, co člověk nyní má nebo čím je...
14.22.3.22,Poslouchat Je ten dobrotivý stav minulosti, z které vycházíme, nebo je budoucností, do které vcházíme? Pravdivá odpověď je, že není ani jedním. Tento stav v nás vždy existoval, je v nás nyní a vždy v nás bude. Je s námi provždy jednoduše proto, že je tím, čím skutečně jsme.
14.22.3.23Jestliže skutečné Já muselo být přítomné a být svědkem naší tiché pohody hlubokého spánku – jinak bychom nevěděli, že jsme takovou pohodu měli – muselo být přítomné stejně tak a být svědkem našich nesouvislých představ ve spánku plném snů i našich fyzických činností v bdělém stavu. To vede k ohromujícímu, avšak navyhnutelnému závěru. Jsme tak blízko, nebo natolik ve skutečném Já, v Nadjá, v každém okamžiku každého dne, jak kdy budeme. Vše, co potřebujeme, je uvědomit si to.
14.22.3.25Poslouchat Zdráhání člověka dovolit, aby se v něm probudily duchovně intuitivní pocity, nemůže vymazat přítomnost zdroje těchto pocitů. Onu přítomnost nosí vždy v sobě a jednoho dne se s ní musí sladit ochotně, vědomě, dokonce s touhou po ní.
14.22.3.26Poslouchat Nadjá je vždy snadno dosažitelné, neboť místo jeho úkrytu není dále než srdce člověka. Jestliže však volání nevyšleme, nebo je vyšleme bez víry, nebo není provázeno trpělivostí, reakce na naše volání nepřijde.
14.22.3.27Poslouchat Bůh je vždy s námi, avšak my se od něho stále odvracíme. Nikdo není opuštěn, kromě těch, kteří vzhlížejí k egu, noří se do něj, a dokonce i tehdy to bude jen na čas…
14.22.3.28,Poslouchat Tím, že člověk nevěnuje pozornost přítomnosti Nadjá, dopouští se svého největšího hříchu a prokazuje svou nejhorší pošetilost.
14.22.3.30Kdyby Bůh neexistoval, potom my lidé bychom také neexistovali. Boží paprsek, atom duše, nazvěte to jak chcete, je přítomen v každém z nás. Někteří si toho jsou vědomi, jiní k tomuto poznání musí jednoho dne dojít.
14.22.3.31Poslouchat Nadjá je vždy přítomno v srdci člověka. Jestliže si člověk tento fakt neuvědomuje, je to proto, že se o to řádně a trvale nesnaží.
14.22.3.32Poslouchat Můžete být bezvýznamným tvorem v nesmírnosti kosmu, ale boží život – jehož je kosmos jenom průchodem – je ve vás také. Mějte dostatek víry ve své boží dědictví, vnášejte je do svého každodenního života a myšlení a stanete se pro určité lidi určitým způsobem velmi významnými a důležitými.
14.22.3.33Poslouchat Po celý čas žijeme v pevném, I když nevědomém, spojení s Nadjá.
14.22.3.34Poslouchat Snad tou nejnádhernější věcí, kterou osvícený člověk objeví, je, že jeho nezávislost na nekonečné životní síle nikdy ve skutečnosti neexistovala a byla jen iluzorní, že jeho oddělenost od Nadjá byla jen ideou představivosti a nikoli faktem bytí…
14.22.3.35,Poslouchat Začal jsem vědomě vstupovat do pravého ,,Já” a chápat realizaci, že Ono vždy existovalo, že nebylo nalezeno nic nového a že toto je věčný život.
14.22.3.36Poslouchat Pravda je, že toto druhé já – nebo spíše pocit jeho přítomnosti – bylo tak dlouho uvězněno, že jsme se na ně začali dívat jako na neexistující a zprávy o jeho skutečném zažití pokládat za halucinace. Proto nyní musí náboženství, mysticismus a filozofie svádět tak těžký boj, boj proti osudové nedůvěřivosti člověka.
14.22.3.37Po staletí vedou teologové spory o významu Ježíšova prohlášení, „že boží království je „po ruce“. Většina z nich mu dává historický výklad. Pouze ti, kteří mohli navázat kontakt s myslí Ježíšovou, mu dávají výklad mystický. Neboť jenom oni mohou pochopit, že měl na mysli to, že království Nadjá je skutečně tak blízko nás, jako je naše vlastní ruka…
14.22.3.38,Poslouchat Všude vidíme lidi jak otročí svému vlastnímu egu. Mudrc vidí všude také Nadjá, vždy přítomné, čekající na ně až se odvrátí od sebe k Němu.
14.22.3.39Přehlížená část je jeho vědomí; zapomenuté já, je jeho síla, která ví. Ty existují bez přerušení, dokonce i ve zdánlivě podvědomých formách, jako je hluboký spánek a mdloba. Přesto však člověk popírá tento svůj podíl na Skutečném Bytí, ztotožňuje se s tělem, místo aby je učinil pouhým objektem vědomí.
14.22.3.40Poslouchat Nadjá je v srdci každého člověka, ale je málo těch lidí, kteří mají chuť je vyhledávat, dokud je k tomu nedožene tlak milosti Nadjá z nitra nebo únava světským životem zvenčí.
14.22.3.41Poslouchat Když je konečně božství v jeho vlastním jáství nalezeno, potom zjistí, že světlo božství se odráží na každého muže či ženu, s nimiž se setkává.
14.22.3.43Poslouchat Každý člověk je posvátný; jen kdyby to věděl!
14.22.3.44Poslouchat Božství dlí v každém z nás, ale jenom někteří vyciťují jeho slávu.
14.22.3.46Mysl je stále v pohybu, dokud ji nepřemůže spánek… a protože se nikdy nezastaví, aby se vzpamatovala, nezná stále vyšší část sebe – Nadjá.
14.22.3.47Duše je přítomná a činná v každém člověku. Proto je skutečně možné, aby každý člověk měl přímý záblesk pravdy o své vlastní vnitřní ne-hmotnosti.
14.22.3.49Poslouchat Nic nemůže existovat mimo Boha. Proto žádný člověk není zbaven boží přítomnosti ve svém nitru.Všichni lidé mají možnost odhalit tento fakt. A s tím odhalí své pravé jáství, svou pravou individualitu.
14.22.3.50Poslouchat Toto je pravda, která musí být oznámena naší generaci: Duše je s námi zde a nyní – ne v nějakém vzdáleném světě nebo čase, ne až když tělo zanikne – a naší radostí a silou je nalézt ji.
14.22.3.51Dokonce ani osamocený Crusoe neprocházel životem sám. Každý jím prochází ve společnosti svého vyššího Já. To, že tato společnost je ve většině případů nerozpoznaná, nestačí, aby byla anulována. To, že člověk může ve své víře nebo ve svém chování popírat dokonce samotnou existenci své duše, nestačí k tomu, aby duše byla anulována.
14.22.3.53Poslouchat Pokud hledá člověk Nadjá jinde než tam, kde ono je, pokud je hledá jako oddělené od sebe sama, potud bude hledání Nadjá končit nezdarem.
14.22.3.55Poslouchat Božské Bytí je ve všech lidech, od člověka nejprimitivnějšího až k tomu nejkulturnějšímu.
14.22.3.56Nepřítomnost ega je přítomností Nadjá. To však je jenom povrchní dojem v uvažování člověka, neboť Nadjá je přítomno vždy.
14.22.3.58Poslouchat Můžeme mít intuitivní ujištění o tom, že tato vyšší síla skutečněexistuje, i když s ní nemáme žádnou osobní zkušenost a žádné přímé poznání její povahy.
14.22.3.59Poslouchat Uprostřed všech složitostí a změn života, chápající svědek – Nadjá – čeká s nekonečnou trpělivostí. Nikdo není nikdy vynechán. Toto je jediný Bůh, u kterého můžeme doufat, že ho poznáme, pravý Učitel pro všechny. Ti, kdo touží po spojení s ním, by měli nepřetržitě úpěnlivě prosit o jeho milost.
14.22.3.60Poslouchat Síla nadjá měnit okolnosti, vytvářet příležitosti, a povznášet člověka je přístupná každému, kdo splňuje požadované podmínky. Ty zahrnují určitou mentální přípravu a morální očistu, určitou jasnou představu faktu, že Nadjá je přítomno zde a nyní, okamžitou a trvalou vzpomínku na tento fakt a konečně ochotu svěřit se plně do jeho zázračné pomoci, která poskytne vše, čeho je člověku zapotřebí, která ho podporuje bez ohledu na to, jak nežádoucí nebo nesnesitelná situace se zdá být.
14.22.3.61V dosahu každého člověka jsou zdroje, které by mohly obrodit jeho charakter a změnit jeho život, leží však nedotčeny a nerozvinuty.
14.22.3.63Poslouchat Tichá vnitřní část jáství je stále zde, žádá stále o věnování trochy pozornosti. Avšak málo lidí mu svou pozornost věnuje.
14.22.3.64Po celou dobu se tiše ptá: „Neobrátíš se ke Mně, nepřijmeš Mne, vždyť Já jsem tvé druhé já?”
14.22.3.65V určitém smyslu jsme boží Zdroj nikdy neopustili, nikdy jsme neztratili svou božskou identitu.
14.22.3.66Poslouchat “Přítomnost” je neoddělitelná od lidské existence, i když tolik lidských bytostí může shledat toto tvrzení neuvěřitelným, imaginárním nebo vázaným pouze na nějakou náboženskou víru. Kéž by se jen oznamovala hlasitěji! Ale lidstvo musí přijímat její způsoby podle jejích vlastních podmínek. Ti, kdo si přejí, se mohou poučit, čím jsou.
14.22.3.67Poslouchat V každém člověku je něco Bohu podobného. Když to v sobě nalezneme, povzneseme se nad obyčejný lidský život, a ten se zase povznáší nad obyčejný život animální.
14.22.3.68Poslouchat A poznáte, že Nadjá je vždy zde, i když budete muset znovu a znovu pozdvihovat své oči od země a svou mysl od ega, abyste tuto pravdu realizovali.
14.22.3.69Protože čerpáme svůj vlastní život z duchovního principu v nás, můžeme pouze ignorovat pravdu, že tento princip existuje, ale z jeho reality se nikdy vyprostit nemůžeme.
14.22.3.70Bůh je jak mimo tak i uvnitř nás, je všude kolem i hluboko v nitru. Je zde, ale čeká, aby byl znovu nalezen osobním vědomím.
14.22.3.72Poslouchat Kde jinde může nalézt tento mír nebo žít tuto přítomnost než v sobě? Když toto splní, může jít za svou denní prací kamkoli a kdykoli.
14.22.3.73Ježíš mluil v jednoduchých, jasných větách o velkolepém faktu, že nebe - stav skutečného štěstí - je v člověku dokonce zde a nyní.
14.22.3.74Poslouchat Hluboko v člověku existuje Něco, co čeká na jeho odhalení, Něco, co se odhalí samo, když člověk pronikne dostatečně daleko nebo když to milost udělí nebo když karma je tomu příznivě nakloněna.
14.22.3.75Poslouchat Tato boží duše se nikdy neztrácí z života člověka, vždy se účastní jeho osudu. Neboť pravým záměrem života i osudu je přimět člověka, aby hledal a nalezl duši.
14.22.3.76Je pravda, že nikdy ani na okamžik nejsme skutečně odděleni od svého vnitřního já.
14.22.3.77Poslouchat Stejné Nadjá je za námi všemi, všechny nás zahrnuje.
14.22.3.81Poslouchat Toto je ten božský prvek, jehož nepřetržitá přítomnost v člověku je zárukou konečné spásy.
14.22.3.82V každém z nás existuje toto zářivé bytí, dlící v nejhlubším úkrytu, spojující nás s Nejvyšším Bytím.
14.22.3.83Nadjá nás očekává ve svém dokonalém tichu a se svou dokonalou trpělivostí.
14.22.3.84Poslouchat Odhalení pravdy může k němu přijít přímo z jeho vlastního nitra, neboť je v něm přítomna boží jiskra.
14.22.3.88Je to přítomnost, kterou můžeme pociťovat přímo v denním činném životě, i když ne tak intenzívně jako když se vzdálíme ze světa a soustředíme se na ni v osamělé meditaci.
14.22.3.92Nadjá není ani chladný metafyzický pojem, ani přechodná vlna emocí. Je to Přítomnost – vznešená, posvátná, blahodárná – která uchvátí naše srdce, myšlení a tělo svou vlastní tajuplnou mocí, jejímž působením pohlížíte na život z ušlechtilejšího stanoviska.
14.22.3.95Jakmile si jednou jasně uvědomíte přítomnost Nadjá, zjistíte, že vám vždy a za všech okolností spontánně poskytne vládu v chování a měřítko etiky. V důsledku toho nikdy nebudete na rozpacích co dělat v obtížných morálních situacích, ani jak se chovat v situacích problematických. A s tímto poznáním přijde také síla to splnit.
14.22.3.97Poslouchat Když kontakt s Nadjá je vybudován, síla Nadjá bude pracovat pro vás; nebudete již procházet životními boji osamoceně.
14.22.3.98Z této zdánlivé nicoty hluboko v nitru čerpá člověk mír mysli, citovou svobodu, pocit přítomnosti živoucího Boha, kterou tvrdost světa nemůže odstranit.
14.22.3.100Příchod posvátné přítomnosti automaticky zničí nižší touhy. To, že se jí člověk pevně drží, ať jde kamkoli a ať dělá cokoli, tak jako by ona byla jeho skutečnou identitou, mu pomůže vybudovat si toto uvolnění jako trvalý fakt.
14.22.3.101Poslouchat Jak se stává citlivější na přítomnost Nadjá, ví, že jenom k ní se musí obracet, aby obdržel boží sílu a podporu.
14.22.3.102Když vyzkoušel všechny ostatní zdroje pomoci, nezbývá člověku žádný další zdroj než božské Nadjá, ať je nazývá jakýmkoli jménem nebo ať je v jeho představě symbolizováno jakkoli.
14.22.3.103Poslouchat Jakmile jednou cítíme Nadjá v srdci jako živoucí přítomnost, ono vyzdvihne vědomí ze sevření oněch částí naší bytosti, kde jsou egoistická přání, osvobodí je z výkyvů nálad a emocí, které se v těchto částech nacházejí. Dává pocit vnitřního uspokojení, které se v těchto částech nacházejí. Dává pocit vnitřního uspokojení, které samo o sobě je dokonalé a nezávislé na vnějších okolnostech.
14.22.3.104Poslouchat Neobvyklou věcí není to,že žák bude pociťovat, že božské já je s ním, ale že s ním vždy bylo.
14.22.3.105Poslouchat Ticho má magické síly. Zklidňuje, obnovuje, léčí, poučuje, řídí, a chaos a rozbouření nahrazuje pořádkem a harmonií.
14.22.3.107Poslouchat ... Neznamená to tedy, že aspirant je žádán, aby zanechal veškerého uvažování o svém individuálním jáství (jako kdyby mohl!) nebo aby ztratil vědomí o něm, ale je žádán, aby vnímal jeho nedokonalost, jeho nedostatečnost, jeho vadnost, jeho nízkost a jeho hříšnost a jako důsledek tohoto pochopení se jej vzdal ve prospěch svého vyššího Jáství s jeho dokonalostí, blažeností, dobrotivostí, šlechetností a moudrostí. Neboť v nižším egu nikdy nepozná mír, kdežto v egu božštějším jej bude znát vždy.
14.22.3.108,Poslouchat „Existuje mnoho zmatků ohledně chápání toho, co se stane s egem, když dosáhne nejvyššího cíle. Někteří věří, že se vyvine kosmické vědomí s inteligencí, která vše zná, a s cítěním, které vše „zahrnuje“. Považují to za jednotu s celým vesmírem. Pravá jednota je jednota s vlastním vyšším nezničitelným jástvím…
14.22.3.108,Poslouchat Prostřednictvím svého vyššího Já, může člověk dosáhnout nejvyššího dobra.
14.22.3.110Poslouchat Pojem Nadjá je pojmem základním. Dává životu význam.
14.22.3.111Ten člověk je vpravdě nevědomý, který neví, že to, co mu Nadjá může poskytnout, je nezměřitelně větší než to, co může získat z kteréhokoli jiného zdroje. Neboť na jedné straně je nekonečná moc, na straně druhé pouze omezená schopnost.
14.22.3.112Poslouchat V oné dobrotivé atmosféře nemohou existovat negativní myšlenky.
14.22.3.114Ten kdo objevil jak žít se svým vyšším Jástvím, objevil klid, který se nebojí okolností ani prostředí, objevil dobrotivost, která je příliš hluboká, než aby jí svět porozuměl, objevil moudrost, která překračuje myšlení.
14.22.3.115Dokonce i uprostřed světských nesnází bude cítit podporu Nadjá do takové míry a takovým způsobem, že se bude zdát, jako by to byly nesnáze někoho jiného a on bude pouze jejich stálým pozorovatelem.
14.22.3.116Poslouchat Nalézt Nadjá znamená vyloučit strach, navodit harmonii a inspirovat svůj život.
14.22.3.118Je zcela možné otevřít dveře vnitřního bytí bez pomoci učitele. Vlastní vyšší Já člověka mu poskytne veškeré vedení, které potřebuje, za předpokladu, že má dostatečnou víru v jeho existenci a v jeho pomoc.
14.22.3.120Poslouchat Sám a závislý na svém malém osobním egu může člověk vykonat pouze nepatrný zlomek toho, co může vykonat, když se stane nástrojem Nekonečné Síly.
14.22.3.121Poslouchat Když hvězda Nadjá hledajícího získá rozhodující vliv, nebude se již cítit osamělý i když bude často sám. Pocit přátelskosti vesmíru ho bude obklopovat a zahalovat.
14.22.3.122Poslouchat Svou ochranu před nebezpečím a obtížemi tohoto světa hledá vždy nejprve v krátké meditaci na všemoudré, všemocné Nadjá, a teprve potom se obrací pro druhořadou ochranu k lidským zdrojům ega.
14.22.3.123Poslouchat Zvenčí pomocí událostí, osob nebo knih; zevnitř pomocí intuice, úvah, citů a naléhání – to je způsob, jakým Nadjá ukazuje cestu.
14.22.3.124Poslouchat Z tohoto hlubokého tajuplného středu ve svém nitru bude člověk čerpat sílu statečně snášet neštěstí, moudrost zvládat situace bez pozdější lítosti, pochopení jak správně nahlížet na velké i malé hodnoty každodenního života.
14.22.3.125Jestliže uvědomování si Boha v sobě ho dělá velmi silným, uvědomování si své závislosti na něm ho udržuje ve velké pokoře.
14.22.3.127Poslouchat Protože má přístup k tomuto vnitřnímu zdroji, může žít ten nejopuštěnější život, ale nebude to život bez lásky. Radost a vřelost stálé přítomnosti Nadjá bude prodlévat s ním.
14.22.3.129Opravdu, Nadjá se stává jeho milovaným společníkem přinášejícím silné uspokojení a hlubokou lásku, které by žádné vnější přátelství nikdy nemohlo přinést.
14.22.3.130Poslouchat ...Když mu vnější svět působí nespravedlnost nebo ho očerňuje, zraňuje nebo ho podvádí, obrací se do nitra, hlouběji a stále hlouběji do nitra, dokud nestane v přítomnosti Nadjá. Tam nachází absolutní klid, absolutní lásku...
14.22.3.131Poslouchat Ve velkém napětí a uprostřed vážných nebezpečí bude aspirant nacházet odvahu a vytrvalost v magické síle vzpomínky na vyšší Já. Ono je vždy zde.
14.22.3.133Poslouchat Z tohoto zdroje bude čerpat sílu povznést se nad svá vlastní pokušení a lásku povznést se nad nenávist druhých lidí.
14.22.3.134Je to přítomnost Nadjá v nás, která vytváří zárodek naší duchovní touhy po vyšším životě. Je to teplý sluneční svit a chladný déšť zkušeností, které zárodek vyživují. Je to vliv duchovních individualit, co způsobuje růst zárodku v jeho rozličných stupních.
14.22.3.136Poslouchat V tomto svatém tichu se ztratí veškeré nervové napětí. Jeho místo zaujímá stav dokonalé pohody.
14.22.3.137Kdo ve svém nitru stále cítí přítomnost boží duše, získává snadno nad sebou vládu.
14.22.3.138Poslouchat Jallaluddin Rumi dal v mnoha svých básních vyššímu Já krásné a přiléhavé jméno. Nazval je „Přítel“.”
14.22.3.140Existuje pocit dokonalého bezpečí, pocit, který se zejména a silně projevuje v dobách nebezpečí, krize nebo neštěstí.
14.22.3.141Poslouchat Je faktem mnohem skutečnějším, než obvykle připouštíme, že trvalá přítomnost Nadjá způsobuje, že není možné, aby byli lidé nadále spokojeni se zcela materialistickým způsobem života.
14.22.3.142Poslouchat Hloubka míru a síly, důvěry a blahodárnosti, která se rozprostírá pod usouženým životem malého ega, je jako hlubina oceánu, jiné přirovnání se nehodí.
14.22.3.143Poslouchat Všechny jeho nejjemnější city, jeho nejhlubší moudrost, jeho výtvarné schopnosti, jeho pravdu rozlišující intuice vznikají následkem ústřední, i když skryté, přítomnosti Nadjá.
14.22.3.147Mnozí lidé snad pochybují o této možnosti, ale je bezesporu možné, aby vás vedlo a poučovalo přímo vaše vyšší Já – prostřednictvím vás samých a ve vašem nitru. Není to nějaká existence vzdálená mimo vás.
14.22.3.148Radost, která vyzařuje z Nadjá, má léčivou vlastnost. Rozptyluje úzkosti a odstraňuje neurózy.
14.22.3.152Poslouchat Nemyslete tolik na to, abyste hledali vnější pomoc. Vaše vyšší já je s vámi. Kdybyste mohli mít dostatek víry v jeho přítomnost, mohli byste hledat v nitru. Budete-li vytrvalí a trpěliví, povede vás.
14.22.3.154Poslouchat Tam, kde ego zklame nebo je nejisté, Nadjá se vyrovná s každou záležitostí.
14.22.3.157Zahalen onou vnitřní silou, člověk se přestává bát, mít úzkost nebo se děsit budoucnosti.
14.22.3.158Poslouchat Je vždy zde, vždy v něm přítomné, ačkoli ne vždy snadno dosažitelné. Je to skrytý střed jeho bytosti. Vědomý kontakt s ním přináší pocit úžasné jistoty, síly mohutné jako skála.
14.22.3.160Poslouchat Nadjá je zde, a v jeho přítomnosti se člověk stává lhostejný k chvále přátel nebo k jízlivosti nepřátel.
14.22.3.165Časem získá pocit přítomnosti a ta ho provází a dlí v něm. Je to také průvodce, který má praktickou cenu, neboť ho varuje před tím, co nemá dělat, když chce žít eticky a vyhnout se dalšímu následnému utrpení. I když nepostoupí tak daleko, jako je dokonalá realizace, postupovat bude.
14.22.3.167Poslouchat V této uzdravující přítomnosti je minulost smyta a staré hříchy s ní.
14.22.3.169Poměrně značný počet lidí získává tajuplnou podporu a útěchu jen proto, že vědí z druhé ruky, že Nadjá existuje, dokonce i když s ním sami nemohou navázat kontakt.
14.22.3.171Poslouchat Existuje určitá životní síla, z niž odvozujeme své schopnosti a svou inteligenci. Je skrytá a nehmatatelná. Nikdo ji neviděl, ale každý, kdo uvažuje dosti hluboce, může vycítit, že existuje, vždy přítomná a vždy nám nápomocná. Je to Nadjá.
14.22.3.175Je to majestátnost jáství, které je magnetickým pólem přitahujícím nás k Dobru, Kráse, Spravedlnosti, Pravdě a Šlechetnosti. Samo však je nad všemi těmito přívlastky, neboť je bez přívlastku, Nepopsatelné a Nekonečné – což lidské myšlení nemůže pochopit.
14.22.3.178Poslouchat Vnitřní i vnější život každého člověka je řízen skrytou entitou - Nadjá. Jen kdyby člověk dokázal správně vidět, spatřil by, že všechno svědčí o jeho přítomnosti a činnosti.
14.22.3.179Poslouchat Pocítí, že někdy ho toto vznešenější já skutečně překrývá. To je doslova pravdivé. Proto je nazýváme Nadjá.
14.22.3.180Poslouchat Když člověk v sobě odhalí skrytou sílu, která mu umožňuje být vědomým a myslit, odhalí svatého ducha, paprsek Nekonečné Mysli, osvětlující jeho malou konečnou mysl.
14.22.3.181Poslouchat Je to trvalý základ člověka, jeho pravé já, na rozdíl od jeho pomíjivé osoby. Každý, kdo vstoupí do vědomí Nadjá, vstoupí do bezčasovosti, do nádherného zážitku, kde neustálé změny radosti a bolesti končí v naprostém klidu, kde není známa lítost nad minulostí, netrpělivost s přítomností ani obava z budoucnosti.
14.22.3.183Poslouchat Nic nemůže být člověku bližší než Nadjá, neboť je zdrojem jeho života, mysli i cítění. Nicméně, nic nemůže být od něho vzdálenější, neboť ono přesahuje všechny jeho důvěrně známé nástroje zkušenosti a vědomí.
14.22.3.184Poslouchat Žádná lidská bytost by bez Nadjá nemohla být tím, čím je – vědomá, živoucí a inteligentní.
14.22.3.185Poslouchat Ačkoli uvědomování je prvním způsobem, kterým můžeme uvažovat o duši nebo o Nadjá, je Nadjá tím, co uvědomování umožňuje a je tudíž pod nebo nad-vědomím…
14.22.3.186,Poslouchat Nadjá nemůžeme přesně a jasně definovat. Je skutečně nepopsatelné, ale jeho účinky popsatelné jsou. Obojí, vyciťování přítomnosti Nadjá a způsob jak ji probudit, může být popsáno pro dobro těch, kteří toto vyciťování ještě nezažili ani nebyli poučeni o způsobu jak tuto přítomnost probudit.
14.22.3.188Poslouchat Poznat Nadjá můžeme jedině tím, že budeme jím, nikoli uvažováním o něm. Ono je za myšlenkami, neboť ono samo je Myšlenkou, Čistou Myslí.
14.22.3.190Poslouchat Všechno ostatní může být poznáno tak, jako jsou poznávány věci a ideje, jako něco odděleného nebo něco co vlastníme, ale Nadjá tímto způsobem opravdu poznáno být nemůže. K tomu může dojít jedině tehdy, když se s ním ztotožníme.
14.22.3.191Poslouchat To, z čeho čerpáme svůj život a inteligenci je jedinečné, nezničitelné, bez počátku a nekonečné.
14.22.3.193Není to jen skrytý a tajuplný zdroj vlastních malých jáství lidí, ale také nerozpoznatelný zdroj jediných okamžiků pravého štěstí, jaké kdy zažijí.
14.22.3.195Poslouchat Co pro člověka znamená příchod vědomí Nadjá? Znamená to především nerozdělenou mysl.
14.22.3.198Poslouchat Poslyšte, jak Nadjá definovali římští stoici: „Marcus Aurelius: Božství, které je zasazeno v hrudi člověka“: Epiktét: „Váš strážný duch.
14.22.3.199Poslouchat Ve středu každé lidské bytosti existuje jeho nezničitelná duše, jeho anděl strážný.
14.22.3.201Poslouchat Nadjá není pro všechny lidi jen pouhým mentálním pojmem, ale pro některé je také hnací silou, nejen pouhým zbožným pocitem pro ty, kteří v ně věří, ale také trvalým živoucím zážitkem pro ty, kteří pozvedli těžké závory dveří ega.
14.22.3.202Poslouchat Nikdo nemůže objasnit, co Nadjá je, neboť je původem, tajuplným zdrojem vysvětlující mysli a je nad všemi jejími schopnostmi. Ale to, co může být vysvětleno, jsou účinky toho být vědomě v jeho přítomnosti, podmínky, za nichž se Nadjá projevuje, způsoby, kterými se v životě a zkušenosti člověka zjevuje, cesty, které vedou k jeho realizaci.
14.22.3.203Poslouchat Nechť si nikdo nepředstavuje, že styk s Nadjá je jakýmsi druhem snového přeludu nebo příjemného fantastického stavu. Je to živoucí příbuznost s proudem míru, síly a dobré vůle, nekonečně plynoucí z neviditelného středu k viditelnéhu já.
14.22.3.206Poslouchat I když je pravda, že Nadjá je skutečným strážným andělem každé lidské bytosti, neměli bychom být tak bláhoví a předpokládat, že zakročí ihned v každé triviální záležitosti. Naopak, jeho péče je spíše celková než v jednotlivostech, týkající se rozhodování pro dlouhodobé úseky než pro každodenní události. Jeho zákrok, dojde-li k němu, bude způsoben krizí nebo ji urychlí.
14.22.3.207Znalosti práva, jazyků, dějin mohou být shromažďovány a stanou se majetkem člověka, avšak znalost Nadjá není ničím takovým. Je to něco, čím člověk musí být; ono vlastní nás, nikoli my jeho.
14.22.3.212Poslouchat Ticho je jak znamením, že byly překročeny city a myšlení, tělo a intelekt, i symbolem vědomí přítomnosti Nadjá.
14.22.3.213Poslouchat Toto je jeho tajemství: vidí vše, samo však není viděno nikým.
14.22.3.218Poslouchat Vše, co člověk zná a zažívá v tomto světě, jsou zážitky pěti smyslů. Nadjá není ve sféře jejich působnosti, a proto nemůže být známo a zažíváno tímtéž způsobem …
14.22.3.221,Poslouchat Existuje pocit absolutní nepřítomnosti času, pocit nikdy nekončící přirozenosti vnitřního bytí člověka.
14.22.3.223Poslouchat Bytí, které hledající nachází na konci tohoto vnitřního pátrání, je anonymní. Může žádat o jeho jméno, ale nedostane je. Musí se spokojit se záhadnou odpovědí: „Jsem, který Jsem!”
14.22.3.224Poslouchat Nadjá existuje, ale je skryto v našem vědomém bytí. Jedině zde, v této nevyzpytatelné atmosféře, dojdeme k Pravdě bez fata morgány, ke Skutečnosti bez iluze.
14.22.3.225Poslouchat V srdcích a myslích lidí existují skrytá místa, do nichž se lidé zřídkakdy odváží. A přesto jsou tam ukryty poklady – záblesky intuice, důležitá odhalení, mimořádné síly a nade vším mír, který není z tohoto světa.
14.22.3.226Poslouchat Ano, váš anděl strážný je vždy s vámi a je vždy tajným svědkem, který zaznamenává vaše myšlenky a činy. Ať sestupujete dolů do temných hlubin pekla nebo stoupáte do zářivých výšin nebes, nikdy nejste sami.
14.22.3.229Poslouchat Ať jsou lidé kdekoli v nejrůznějších vzdálených zemích, ve velice rozdílných klimatech i ve vzdálených staletích, zažívají tuto božskou přítomnost. Na co to poukazuje? Že tato přítomnost není závislá na místě ani hodině, není podřízena zákonům časoprostoru.
14.22.3.230Poslouchat Jestliže věříme ve skutečnost Nadjá nebo o ní víme, musíme také věřit nebo vědět, že náš každodenní pomíjivý život je aktivně zakořeněn v jeho bezčasém bytí.
14.22.3.232Poslouchat Existuje v nás něco božského, něco, co teologové nazývají duchem a co já, protože to je také součástí vyšší síly ve vesmíru, nazývám Nadjá. Opravdu moudrý je ten, kdo je přijímá za svého nejspolehlivějšího průvodce a dělá si z něj svého ochranného strážce.
14.22.3.235Poslouchat Nakonec, po mnoha životech na zemi, zjistí, že mnoho z toho, co hledá u druhých, bude muset nalézt v sobě. Ale nebude to nalezeno v povrchním já. Spočívá to hluboko ponořeno v oblasti, kde existují nejčistší tvary.
14.22.3.236Poslouchat Nadjá není jen jeho nejlepší částí, ale také onou částí, která se nemění.
14.22.3.239Poslouchat Ačkoli Nadjá nemyslí, jeho přítomnost myšlení umožňuje, a ačkoli se neprojevuje v našich pěti smyslech, všechny smyslové vjemy umožňuje.
14.22.3.241Bez mysli nemůžeme vidět, slyšet ani se něčeho dotýkat. Ale mysl bez Nadjá zase nemůže být činná a dokonce ani nemůže existovat.
14.22.3.242Poslouchat Jedině z Nadjá získává každý pravý prorok svou sílu. „Já sám nejsem ničím,“ přiznal Ježíš.
14.22.3.243Poslouchat Nadjá se nevyvíjí a nepostupuje. To jsou činnosti, které náležejí času a prostoru. Ono není nikde v čase a nikde v prostoru. Ono je Zde, v tomto hlubokém krásném a vše prostupujícím klidu, kde člověk nalézá svou skutečnou identitu.
14.22.3.245Vše, co existuje v čase, se musí také měnit. Nadjá neexistuje v čase a není předmětem změny.
14.22.3.246Poslouchat Neurážejte Vyšší Moc tím, že ji nazýváte nevědomou, je nejen plně vědomá, ale také plně inteligentní. Vaše skutečné Jáství, které je touto silou, nepotřebuje z fyzického mozku ani příkazy ani poučení.
14.22.3.247Poslouchat Neexistuje způsob jak někomu předložit Nadjá k přezkoumání. Protože ego vychází z Nadjá, je jedinou cestou, jak je může znovu spatřit, vrátit se do něj zpět.
14.22.3.251Miguel de Molinos: „Duše je čistým Duchem a nevnímá sama sebe. Její činy jsou nepostřehnutelné.
14.22.3.252Poslouchat Někde ve skrytém středu bytí člověka je světlo, dobrotivost, moc a klid.
14.22.3.257Poslouchat Ve všech vtělených tvorech, a proto v celém lidstvu dlí nekonečný božský život. Je to prapůvodní zdroj citů a vědomí člověka, nechť jsou zde v těle jakkoli omezeny.
14.22.3.258Poslouchat Neexistuje nic jemu podobné; nic s čím by bylo možné Nadjá srovnávat.
14.22.3.259Poslouchat Nadjá nemá žádný tvar, aby mohlo být zobrazeno a zváženo, změřeno a očíslováno; nečiní žádný pohyb, aby bylo zařazeno v čase a žádný zvuk, aby mohlo být zaznamenáno ušním bubínkem.
14.22.3.260Poslouchat V člověku existuje více dobra, než sám tuší, dokonce i když ho zkušenost může přesvědčit o opaku. Ale dobro spočívá v hlubší úrovni, a proto potřebuje delší čas, aby bylo vyneseno na povrch.
14.22.3.268Poslouchat Kristovské Jáství, které bylo v Ježíši, je v nás také.
14.22.3.275Poslouchat To co je v nás jako Nadjá, protože je Božské, je mimo čas a je věčné.
14.22.3.283Poslouchat V člověku existuje něco, co nemá osobní existenci, co je beze jména a bez tváře, kterou lze zkoumat. Je to Nadjá.
14.22.3.284Poslouchat Je to Senekův ,,posvátný duch přebývající v nás, pozorovatel a strážce všeho našeho zla i našeho dobra.
14.22.3.287Poslouchat Je to intelektu nepřístupné, pro běžného egoistického člověka ne-poznatelné. Nicméně existují někteří, do jejichž vědomí TO vstoupilo.
14.22.3.291To, co umožňuje ať vědomí snu nebo vědomí bdělého stavu, je přítomnost Nadjá v nás.
14.22.3.295Existují dva citáty z bible, jeden ze Zpěvu o Šalamounovi, a jeden ze svatého Pavla, které se přesně vztahují na Nadjá. To je skutečně pravá duše člověka, jejíž nalezení zde a nyní, během našeho života na zemi, je úkolem, který nám sám život tiše ukládá.
14.22.3.296Poslouchat Nadjá je opravdu naším strážným andělem, vždy s námi, nikdy nás neopouští. Je to náš neviditelný spasitel. Musíme si však uvědomit, že ono v prvé řadě usiluje o to, aby nás ochránilo nikoli před utrpením, ale před nevědomostí, která je příčinou našeho utrpení.
14.22.3.301Tato speciální úloha Nadjá byla známa také vnímavějším lidem středověku a starověku. Proto Epiktétus říká: „Zeus postavil po boku každého člověka jeho vlastního strážného Ducha, který má za povinnost nad ním bdít.”
14.22.3.302Poslouchat Shledal jsem, že je nutné v zájmu větší přesnosti a lepšího výkladu omezit výraz ”Nadjá” tak, aby označoval nejvyšší skutečnost člověka a zavést výraz ”Světová Mysl”, aby označoval nejvyšší skutečnost vesmíru.
14.22.3.304Nadjá je představitelem Boha v člověku.
14.22.3.305Poslouchat Nadjá je součástí Světové Mysli. Zatímco poznat Světovou Mysl se vymyká lidské schopnosti, poznat Nadjá je v mezích této schopnosti.
14.22.3.306Poslouchat Bod v člověku, kde, jak lze říci, se dva světy bytí – nekonečný a konečný – stýkají, je Nadjá.
14.22.3.307Poslouchat Nadjá je tak blízko Boha, tak podobné Světové Mysli, že nikdo nepotřebuje hledět dále nebo toužit výše.
14.22.3.309Nadjá je nejvznešenějším bodem lidské bytosti: je to zde, kde může nalézt sám sebe ”stvořeného k obrazu Boha”.
14.22.3.310V každé individuální bytosti existuje bod, kde se musí spojit lidské a božské, kde se malé vědomí člověka sklání před Univerzální Myslí, Která je jeho nejvyšším zdrojem, nebo s ní tajemně splývá. Onen styčný bod není možné popsat žádnými výrazy, které by tomu odpovídaly, ale můžeme jej pojmenovat. Ve filozofii je nazýván Nadjá.
14.22.3.314Poslouchat Podstatou člověka je jeho Nadjá, které je vyzařováním z Mysli.
14.22.3.315Zde je ústřední bod vašeho duchovního hledání, zde se člověk setkává s Bohem.
14.22.3.316Nadjá je bodem, kde Jediná Mysl je přijímána do vědomí. Je to ,,Já” osvobozené od omezenosti myšlenek, těla, vášně a citu – to znamená od osobního ega.
14.22.3.317Poslouchat Nadjá je vnitřní nebo pravé jáství člověka, zrcadlící božské bytí a božské přívlastky. Nadjá je vyzařování z nejvyšší skutečnosti, ale není ani částí ani zlomkem od ní odděleným. Je vyzářeným paprskem, ale není sluncem samým.
14.22.3.319Poslouchat Je pravda, že přirozenost Boha je nevyzpytatelná a že zákony Boha jsou neúprosné. Avšak je také pravda, že duše člověka, spojená s Bohem, je dostupná a její intuice dosažitelná.
14.22.3.320Poslouchat Toto božské já je nezničitelné, je to duše, kterou nelze nikdy ztratit, která provždy svědčí o zdroji, z něhož vyšla.
14.22.3.321Onen bod kontaktu ve vědomí, kde člověk nejprve cítí Boha a později v Bohu mizí, je Nadjá.
14.22.3.323Poslouchat Nadjá je částí jediné Nekonečné Životni Síly, tak jako kapka rosy je částí oceánu.
14.22.3.324… Byl to prostý pasáček ovcí na hoře Horebu, který v okamžiku, kdy měl záblesk, se tázal: „Kdo jsi?“ Odpověď zněla: „Jsem Ten, který JE!”
14.22.3.325,Myšlenky a city, které proudí naším vědomím jako řeka, vytvářejí povrchové jáství. Ale pod nimi je hlubší jáství, které – protože je vyzařováním božské skutečnosti – vytváří naše pravé já.
14.22.3.329To, co nazývám Nadjá, je prostředník mezi běžným člověkem a Světovou Myslí. Obsahuje vyšší přirozenost člověka, ale rozšiřuje se do toho, co je nad ním, do božství.
14.22.3.330Poslouchat To, co spojuje individuálního člověka s Univerzálním Duchem, nazývám Nadjá. Toto spojení nemůže být nikdy přerušeno. Jeho existence je hlavní zárukou toho, že existuje naděje spásy pro všechny, nejen pro ty, kteří věří, že spása bude udělena pouze jejich skupině.
14.22.3.331Poslouchat Je to jeho vlastní vznešenější já, jeho Nadjá, které takto zažívá, ačkoli může být tak překonán jeho tajuplnou Mocí, tak naplněn posvátnou úctou k jeho nadpozemskosti, že obvykle věří, že to je Bůh – a nazývá je tak. A v určitém smyslu není jeho víra bez ospravedlnění. Neboť v jádru zážitku on, atom ve Světové Mysli, obdrží odhalení, že ono je vždy zde, ba co více, že ho vždy podporuje.
14.22.3.332Poslouchat Je to tato nejhlubší část jeho bytosti, jeho nejvyšší základní jáství, co je Nadjá člověka, a co ho spojuje se Světovou Myslí. Je to tato Přítomnost v jeho nitru, co vyvolává všechny jeho duchovní kvality.
14.22.3.333Poslouchat Epiktét nám pomáhá pochopit Nadjá a definovat je našemu intelektu. ,,Nevíte, říká ,,že v sobě nosíte boha?... Jste výraznou částí podstaty Boha a máte v sobě Jeho část.”
14.22.3.335Poslouchat ...Takto si je Nadjá vědomo našich radostí i starostí, aniž by se na nich podílelo. Uvědomuje si naši smyslovou zkušenost, aniž by ji samo fyzicky pociťovalo. Ti, kdo se diví, jak je to možné, by měli uvážit, že člověk probuzený z noční můry si znovu uvědomuje ve formě oživené vzpomínky to, co protrpěl a co pociťoval, avšak přesto ono utrpení nebo rozrušení znovu neprožívá.
14.22.3.337,Poslouchat ...Stejně tak je Nadjá přítomno v každém individuálním já jako svědek a jako neměnné vědomí, které dává vědomí jednotlivci.
14.22.3.338,Poslouchat „Já“ je nezměrně větší než ego, které promítá, nebo než intelekt, který ego užívá.
14.22.3.339Normální člověk věří, že je tělem plus mysl, s důrazem na tělo. Ale sebedotazování a analýzy ukazují, že i když jistě má obojí a jistě je s nimi spojen, ono „Já“ není ve skutečnosti ani jedním z nich. Naopak ono se nemění a je zcela nezachytitelné. Není v prostoru, jako v něm je tělo, ani v čase jako je mysl. Ve skutečnosti je mystériem. Pokus nalézt čím je, dává k úvaze otázky o existenci, o životě, činnosti a vědomí…
14.22.3.340,Poslouchat Vše, co každý po celý svůj život v podstatě vlastní bez jakékoli ztráty, je jeho „Já“. Vše, čím člověk ve skutečnosti je, je totéž „Já“. Fyzické tělo, ačkoli zdánlivě od tohoto „Já“ neoddělitelné, je něco, co obýváme a co používáme, jako je dům pro obývání a nástroj pro užívání.
14.22.3.341Dívat se na člověka a jeho život zvenčí znamená vidět pouze polovinu člověka. Dívat se na něho z vnitřní strany znamená vidět druhou polovinu. Spojte oba tyto zlomky dohromady a je tu celý člověk. Alespoň by se to tak zdálo. Co kdyby ale bylo za jeho myšlenkami a city ještě jiné já naprosto rozdílného druhu a kvality? Přesně taková je jeho situace. Nezná sebe celého a ještě méně to chápe. Ti, kteří mají tu výsadu nahlédnout za závoj, mohou jen na něho naléhat, aby rozpoznal tuto neúplnost, a poučit ho, které kroky podniknout, aby ji překonal.
14.22.3.342Poslouchat Boží duše v nás je absolutně nad smyslovými vjemy a jimi nedotčena. Jestliže si ji uvědomíme, uvědomíme si také nadsmyslový řád existence.
14.22.3.343Poslouchat Když pochopíme, že to je jedině tělo, co vyjadřuje vstup do života a odchod smrtí, že v pravém já není začátku ani konce, ale přesněji ŽIVOT sám, chápeme správně.
14.22.3.345Poslouchat Žádný člověk není bez svého pocitu Nadjá, ale on to nechápe, a proto nesprávně používá. Výsledkem je, že ego, ta malá část, je chápáno jako celek, jako VŠE.
14.22.3.346V egu můžeme postřehnout kopii posvátného Nadjá, omezené časen a prostorem. Každý, kdo chápe tuto velkou pravdu, ví, že toto Nadjá od něho není vzdáleno více než jeho srdce a že to, co nazýváme ,,já”, je neoddělitelně spojeno s tím, co lidé nazývají Bůh.
14.22.3.349Poslouchat Jeho vyšší Já není poskvrněno jeho vlastní nečistotou o nic více, než je sluneční svit zasažen prohnilými místy, na něž často svítí.
14.22.3.351Poslouchat Vyšší Já ovlivňuje ego, ale samo jím není ovlivněno. Jeho existence pokračuje zcela nezávisle na sériích výskytu ega na zemi a trvá dále, když tyto skončí. Ti, kteří nejsou citliví, to nikdy nepoznají a mohou to hladce popírat, ale ti druzí obdrží někdy nezapomenutelné záblesky, za které potom léta děkují…
14.22.3.352,Poslouchat Stejně jako vesmír není ovlivňován ani zlými činy ani ctnostnými skutky lidí, tak není ovlivňováno Nadjá charakterem nebo chováním ega. Ani se nezhorší nesprávným jednáním ega, ani se nezlepší jeho spravedlivými činy.
14.22.3.353Poslouchat „Já jsem cesta, Pravda,“ prohlásil Ježíš. Kdo je toto Já? V omezeném a povrchnějším smyslu to je mistr. V širším a hlubším smyslu to je Kristus-já v nitru, duchovní vědomí.
14.22.3.354Proč řekl Ježíš: „Já a můj otec jedno jsme,“ ale přesto o něco později dodal: „Otec je větší než já“? Odpověď je, že Ježíš člověk dosáhl naprosté harmonie se svým vyšším Já a cítil se s ním být zajedno, ale univerzální Kristus-princip bude vždy větší než člověk sám; Nadjá bude vždy osobu přesahovat.
14.22.3.355Poslouchat Je to jsoucnost vznešenější, šlechetnější, moudřejší a silnější než on sám, nicméně je s ním tajuplně a neoddělitelně spojena, skutečně to je jeho nad-já.
14.22.3.357Naše těla jsou zrozena v určitém časovém okamžiku a kdesi v prostoru, ale jejich podstata, Nadjá, je bez zrození, bezčasé a bezprostorové.
14.22.3.358Osobní zájmeno „já“ opravdu zastupuje Nadjá, boží část člověka. To, co lidé obvykle považuji za „Já“ – tělo, intelekt nebo city – vůbec není tím základním „Já“.
14.22.3.362Stejně jako existuje slunce skryté za sluncem, božství, které je oživuje, tak v lidské bytosti existuje Mysl v mysli – a to je jeho Nadjá.
14.22.3.364Osobnost je vždy omezená a spoutaná, vyšší individualita vždy nekonečná a svobodná .
14.22.3.365Poslouchat Každý člověk je výrazem této nekonečné životní síly.
14.22.3.366Existuje hlubší úroveň mysli každého člověka, která není závislá na jeho vášních, není dotčena jeho touhami, není zasažena jeho smysly.
14.22.3.369Poslouchat Nadjá je Vyšší Mysl v člověku, jeho boží duše, na rozdíl od jeho lidsko-animální povahy. Je tímtéž, čím je Platonův ,,Nous” (rozum).
14.22.3.372Poslouchat Pravé neměnné já je mimo jakoukoli historickou epochu a nezávisí na vnějších změnách zvyku a formy.
14.22.3.373Poslouchat Cílem mystika je poznat, čím je, nezávisle na jeho těle, jeho nižších citech, jeho osobním egu; znamená to poznat své vlastní vnitřní já. Když je tento cíl úspěšně realizován, on potom ví, a to s dokonalou jistotou, že je paprskem božího slunce.
14.22.3.374Poslouchat Jak pozná a pochopí, že právě toto vědomí, z něhož on zažívá tak nepatrný zlomek, je omezenou a podmíněnou čáastí Velkého Vědomí, Boha?
14.22.3.375Poslouchat Zde, v jeho osobním vědomí, a přesto za ním, je tato jiná oblast jeho vlastního bytí, do které se jednoho dne musí znovu zrodit tak jako kuře z vejce…
14.22.3.377,Existuje jenom jedno Nadjá pro celou lidskou rasu, ale bod kontaktu s ním je speciální a jedinečný a tvoří vyšší individualitu člověka.
14.22.3.381Poslouchat Zatímco každá lidská osobnost je ve svých charakteristikách odlišná od každé jiné osobnosti, žádné lidské Nadjá není odlišné ve svých charakteristikách od kteréhokoli jiného lidského Nadjá. Hledající všech dob a všech míst nacházejí vždy jedno a totéž božské bytí, jakmile naleznou Nadjá.
14.22.3.382Poslouchat Toto Nadjá je pro všechny lidi všude jedno a totéž. Zkušenost vyplývající z povznesení vědomí do Nadjá se ve skutečnosti neliší od jednoho člověka k druhému, ale ryzost, s níž je absorbuje, vysvětluje, chápe, ta se mění. Odtud různosti vyjádření této zkušenosti, nesoulad odhalení, která se jí týkají…
14.22.3.383,Je paradoxem, že nadjá je v jednom a téže okamžiku univerzální i individuální. Tím prvním je proto, že chrání všechny lidi jako jediná moc. Tím druhým proto, že každý člověk je nalézá ve svém nitru. Nadjá je jak prostorem, tak bodem v prostoru. Je to nekonečný Duch, a přesto je také svatou přítomností v srdci každého člověka.
14.22.3.384Mysteriózní charakter Nadjá nevyhnutelně mate intelekt. Můžeme mu lépe porozumět, když přijmeme paradoxní fakt, že spojuje dualitu, a proto o něm existují dva způsoby uvažování, oba správné. Existuje božské bytí, které je zcela nade všemi dočasnými záležitostmi, absolutní a univerzální, a existuje také polo-božské bytí, které je v historickém vztahu k lidskému egu.
14.22.3.386Poslouchat Na konci všech jeho dobrodružství může nižší já skutečně zmizet, ale nezničitelné vyšší Já nikoli. V tomto smyslu neexistuje žádné naprosté zničení jednotlivce, žádné jeho úplné ponoření do všepohlcujícího oceánu kosmického vědomí…
14.22.3.389,Poslouchat ...Lidské bytosti jsou zakořeněny v nejvyšší mysli prostřednictvím Nadjá, které se proto spoluúčastní na jedné straně na vztahu mezi vibrujícím světem a na druhé straně na existenci, která je nade všemi vztahy…
14.22.3.390,Poslouchat Máme-li myslit správně, nemůžeme se v uvažování o Nadjá zastavit, jako kdyby bylo jen v nás. Až v nás tato idea pevně zakotví pro svou metafyzickou hodnotu a hodnotu uctívání, musíme toto pojetí doplnit uvažováním o Nadjá jako o existujícím také mimo nás. Jestliže v prvním pojetí zaujímá Nadjá bod v prostoru, v druhém je mimo jakékoli úvahy o místě.
14.22.3.391Poslouchat Můžeme čerpat útěchu z faktu, že Nadjá nikdy v žádném okamžiku neopouští nebo nevyhlazuje lidskou osobnost, ať tato jakkoli klesla. Ani by to nemohlo udělat, ať pošetilé kulty tvrdí cokoli opačného, neboť tímto prostředníkem nachází Nadjá výraz v časo-prostoru.
14.22.3.392Poslouchat ... Tajuplný vztah mezi egem a Nadjá byl vyjádřen Ježíšem následujícími slovy: ,,Otec je v Synovi, a Syn je v Otci.”
14.22.3.393,Poslouchat Slovník definuje individualitu jako oddělenou a odlišnou existenci. Jak ego tak Nadjá takovou existenci mají. Jenže zatímco ego má jenom tuto existenci a nic více, Nadjá toto vědomí má v rámci univerzální existence. Proto je nazýváme vyšší individualitou.
14.22.3.394Skutečnost, že mysl po probuzení sbírá myšlenky z přžedešlého dne, že individualita se napojuje na starou individualitu z doby před spánkem, dokazuje kontinuitu existence části Já, a to jak během spánku, tak i v bdělém stavu.
14.22.3.395Poslouchat Ke každé situaci v lidském životě můžeme přistupovat ze dvou možných hledisek. První je omezené hledisko osobního já. Druhé je širší hledisko Univerzálního Já. To širší a dalekosáhlejší hledisko nakonec vždy samo sebe ospravedlní.
14.22.3.396Nesmíme si představovat, že podřízenost osobní identity v tomto smyslu vede k jakékoli ztrátě vědomí – je to spíše naopak. Člověk se stává něčím více, nikoli něčím méně, neboť se noří do plnosti a svobody jediného univerzálního života. Uvažuje o sobě takto: „Já, A. B., jsem bodem v Nadjá,“ kdežto předtím uvažoval pouze: „Já jsem A. B.“ ”
14.22.3.398Poslouchat Tak jako vlna klesá zpět do moře, tak vědomí, které při smrti opouští osobní já, klesá zpět do své vyšší individuality.
14.22.3.402Neexistuje žádný jiný způsob, jak s nespornou jistotou vyjasnit pochybnosti, týkající se duše, než o ní získat osobní poznání mystickým zábleskem.
14.22.3.404I když člověk popírá Nadjá a vypustí je ze svého náhledu na život, popírá a vypouští je pomoci vlastní síly Nadjá - ať tato je jakkoli utlumena a zpochybněna. Boží přítomnost může odmítat svou myslí jedině proto, že tato přítomnost v jeho mysli již je.
14.22.3.405Poslouchat Existuje dlouhá řada svědectví, ke které musím přidat své vlastní, že Nadjá není metafyzickou abstrakcí nebo mystickou halucinací, ale je živoucí a inspirující – i když nevšední – částí lidské zkušenosti. Poznat Nadjá znamená poznat to nejlepší já člověka.
14.22.3.407Poslouchat Nadjá není ničím z toho, co si představujeme nebo co předpokládáme. Jeho přítomnost je naprosto určitě vyciťována.
14.22.3.408Poslouchat Když pochopíme, že intelekt může předložit právě tolik argumentů proti tomuto tématu jako pro ně, pochopíme, že nakonec existuje pouze jeden dokonalý důkaz existence Nadjá. Nadjá se musí prokázat samo. To může přijít slabě prostřednictvím intuice nebo plně prostřednictvím mystické zkušenosti.
14.22.3.410Poslouchat Svědectví o existenci a realitě záblesku lze nacházet ve všech druzích literatury všech národů a všech dob. Není ani nově vykonstruovaná idea, ani nově vykonstruovaná fantazie. Člověk, který to popírá, je natolik bláhový, že omezuje své vlastní možnosti; ale možná, že se časem lépe poučí.
14.22.3.413Poslouchat … Tyto záblesky nemohou být vědcem správně odmítnuty jako pouhé autosugesce nebo úplné halucinace. Ani nemohou být metafyziky považovány pro pravdu za bezcenné. Jako lidské bytosti žijeme zkušeností a jsou to osobní zkušenosti, které nám pomáhají potvrdit pravdu jejich neosobního základu, kterým jsou podloženy, a které nás povzbuzují, abychom pokračovali na této stezce.
14.22.3.414,Nadjá je živoucí skutečností. Kdyby Nadjá bylo pouhou intelektuální představou nebo citovou fantazií, nikdo by nemařil jeho hledáním svá léta , svá úsilí a své energie.
14.22.3.415Poslouchat Nadjá není jen nezbytným pojmem logického uvažování. Je také nádherným faktem osobní zkušenosti.
14.22.3.416O přítomnosti Duše existuji v generaci, která Duši popírá, mezi jinými tři znaky. Jsou to: morální svědomí, umělecká představivost a metafyzické úvahy.
14.22.3.417Poslouchat Že Nadjá není produktem bombastické představivosti, ale že má skutečnou existenci, je pravda, kterou si každý člověk může ověřit sám, jestliže má požadovanou trpělivost a podrobí se nezbytnému výcviku.
14.22.3.420Poslouchat Pro člověka, který má insight, je něco podivného, ironického a přesto dojemného při pohledu na ty, kteří čerpají své vědomí a chápání z Nadjá a přesto odmítají uznat jeho existenci.
14.22.3.422Poslouchat Protože mystik pohlíží na teorii a praxi tohoto předmětu z nitra, může o něm diskutovat s přesností a autoritou, kterou většina kritiků nemá, protože na něj pohlížejí zvenčí. V tomto směru jsou převážně neinformovaní – mystik vychází ze své vlastní zkušenosti.
14.22.3.423,Poslouchat Hluboko ve svém vlastním srdci, skryté ve svém vlastním vědomí, nosí každý člověk všechny důkazy pravdy o této nauce, které bude kdy potřebovat.
14.22.3.429Poslouchat Mají se tyto nálady absolutního ticha opakovat znovu a znovu, aby přesvědčily pochybujícího člověka, že skutečně existuje stav vědomí za každodenním tak zvaným normálním vědomím? Není taková osobní zkušenost přicházející z Duše tím nejlepším svědectvím o její vlastní existenci?
14.22.3.429,Poslouchat V takových dobách, ať jsou jakkoli neočekávané a nežádoucí, pociťuje blízkost Boha, lásku Boha, skutečnost Boha. Každý, kdo se odvažuje nazývat to sebeklamy, klame sám sebe.
14.22.3.431Poslouchat Neen filozofie, ale všechny nauky zřeců jako Krišny a Ježíše, by musely být prohlášeny za podvodné, kdyby Nadjá nebylo faktem.
14.22.3.433Lidé, kteří pronášejí úsudky nebo píší názory o mysticismu bez skutečné a osobní zkušenosti o jeho mentálních stavech a úkazech, kteří jej vysvětlují jen z vnějšku a jedině jako pozorovatelé, nemohou být v tomto předmětu autoritami.
14.22.3.435Poslouchat Existuje pouze jediný způsob jak vyřešit otázku člověka, zda Nadjá existuje, a to je právě ten způsob, který většina moderních lidí odmítá přijmout. Každý musí získat autentickou mystickou zkušenost sám pro sebe. Cukr může být opravdu poznán jedině podle jeho sladké chuti. Nadjá může být poznáno, jedině když otevřeme dveře mysli pro vědomí jeho přítomnosti....
14.22.3.437,Poslouchat Ti, kdo měli tuto ohromující zkušenost, nevyžadují žádné přesvědčivé důkazy, aby věřili v duši. Oni vědí, že jsou duší.
14.22.3.438Poslouchat Zkušenost, která je přesvědčující a tak skutečná, že žádný intelektuální argument o jejím opaku nemůže obstát, je definitivní. Ať druzí říkají, co chtějí, on zůstává neovlivněný.
14.22.3.439Poslouchat
4 lis 2010
10 10 2010
25 pro 2010
3 zá 2012
16 10 2010
21 če 2013
16 srp 2015
14 10 2010
12 srp 2013
1 srp 2012
18 srp 2016
14 če 2024
27 srp 2011
17 bř 2022
7 ún 2012
16 led 2018
20 zá 2013
21 ún 2011
9 lis 2014
9 če 2016
12 10 2010
1 led 2011
24 bř 2019
29 če 2016
21 kv 2021
3 lis 2022
17 pro 2010
3 dub 2011
15 lis 2018
8 dub 2011
9 če 2017
13 dub 2011
15 10 2010
31 10 2018
3 lis 2010
13 če 2020
23 ún 2017
30 pro 2017
27 ún 2017
16 zá 2021
9 če 2024
1 ún 2017
10 kv 2012
16 lis 2010
12 10 2019
27 kv 2020
15 ún 2023
23 dub 2014
7 srp 2020
28 lis 2011
17 lis 2010
11 srp 2013
28 bř 2024
2 lis 2022
3 pro 2020
27 led 2011
29 če 2021
6 če 2024
12 bř 2024
4 bř 2013
3 pro 2024
26 pro 2015
27 lis 2013
1 lis 2022
23 lis 2019
22 srp 2017
29 10 2022
29 led 2023
14 bř 2021
21 bř 2023
26 če 2024
2 lis 2010
22 zá 2012
29 10 2010
1 zá 2022
6 če 2011
30 10 2010
19 kv 2020
6 dub 2013
11 lis 2016
23 lis 2014
14 lis 2013
9 če 2019
30 pro 2013
1 zá 2021
6 kv 2018
28 zá 2021
24 lis 2010
9 kv 2020
12 lis 2024
21 srp 2011
4 če 2017
13 ún 2017
21 ún 2020
6 led 2014
13 10 2010
21 10 2011
31 10 2010
1 dub 2016
28 zá 2013
7 kv 2019
15 10 2024
7 kv 2011
3 kv 2023
14 kv 2021
9 kv 2023
19 pro 2020
28 lis 2016
9 lis 2018
3 lis 2021
26 dub 2023
13 lis 2013
26 led 2011
28 lis 2021
1 ún 2012
12 če 2015
13 dub 2023
12 lis 2019
26 kv 2023
11 bř 2020
11 10 2010
16 zá 2011
20 led 2016
20 lis 2013
14 dub 2012
5 zá 2011
11 ún 2016
17 pro 2020
23 ún 2014
3 lis 2014
4 bř 2014
10 če 2011
1 pro 2021
29 led 2011
11 dub 2014
12 zá 2019
1 če 2019
21 lis 2014
14 10 2011
6 kv 2013
19 10 2023
29 srp 2011
26 če 2017
11 10 2011
28 pro 2017
10 led 2018
14 srp 2018
15 bř 2014
9 bř 2021
20 bř 2014
10 srp 2015
4 zá 2012
1 bř 2013
19 ún 2021
19 led 2018
26 ún 2024
10 lis 2013
28 led 2018
9 lis 2010
14 dub 2011
29 kv 2019
23 10 2023
17 bř 2019
22 če 2011
28 10 2018
10 če 2017
2 če 2017
6 ún 2014
2 pro 2010
23 srp 2014
20 lis 2016
9 srp 2019
6 dub 2022
26 kv 2022
4 če 2019
27 lis 2010
21 srp 2021
1 lis 2010
2 lis 2017
13 lis 2020
4 bř 2019
14 10 2021
12 lis 2010
27 kv 2013
20 srp 2023
28 če 2022
28 srp 2011
20 led 2011
26 bř 2019
24 če 2022
21 lis 2020
6 led 2022
15 zá 2023
23 10 2010
29 bř 2020
26 10 2014
23 bř 2020
15 če 2019
14 dub 2015
23 led 2014
23 led 2015
8 zá 2021
14 srp 2021
11 lis 2021
23 10 2011
23 dub 2017
18 dub 2015
4 če 2024
11 bř 2012
11 kv 2013
27 10 2020
5 10 2019
3 če 2023
24 ún 2019
2 pro 2021
6 lis 2010
21 10 2021
8 če 2022
23 dub 2021
16 srp 2023
20 ún 2020
17 bř 2013
8 če 2020
13 zá 2014
24 ún 2014
16 pro 2021
15 zá 2014
9 lis 2012
19 zá 2022
11 lis 2010
29 če 2014
19 zá 2014
22 kv 2014
26 led 2016
20 če 2019
19 zá 2012
22 dub 2023
9 ún 2014
15 dub 2024
7 dub 2021
31 srp 2024
14 lis 2010
18 pro 2015
2 ún 2020
1 ún 2020
20 led 2012
26 če 2015
29 ún 2024
20 kv 2011
22 če 2024
28 dub 2017
7 pro 2011
24 led 2012
5 ún 2020
28 kv 2017
3 ún 2020
16 če 2016
7 10 2022
4 ún 2020
6 ún 2020
17 če 2017
5 ún 2018
The notebooks are copyright © 1984-1989 The Paul Brunton Philosophic Foundation
This site is run by Paul Brunton-stiftelsen · info@paulbruntondailynote.se