The Library
Vše, co můžeme pravdivě prohlásit je, že představa světa je přítomna v našem vědomí. V okamžiku, kdy tvrdíme, že skutečný svět, který této ideji odpovídá, je vně nás, nezávislý a od nás oddělený, pronášíme domněnku.
13.21.2.19Poslouchat Vědění toho nejvyššího druhu je, že vše kolem nás a v nás, každý kousíček přírody a každý tvor, zkušenost života ve fyzickém těle a zkušenost smrti bez něho – všechno jsou jen tvary vědomí.
13.21.2.97Poslouchat Není to jen osobní úvaha, ale samozřejmý fakt vědy, téma přijaté fyziologií smyslů, známý výsledek anatomických výzkumů, že vědomí toho, co vidíme a pociťujeme je ve skutečnosti tím, co zažíváme, nikoli samotnými věcmi. Nakonec všechna naše fakta jsou fakta mentální, celé naše okolí je poznáváno jen jako myšlenky.
13.21.2.100Poslouchat Jediný svět, který známe, jediný, který můžeme kdy poznat, je svět v naší mysli. Prvním dokladem toho je, že když mysl opouští svět v hlubokém spánku, přestává pro nás svět úplně existovat; druhým důkazem je, že když při probouzení svět do mysli znovu vstupuje, smyslové vjemy, které nám sdělují jeho existenci, také vstupují znovu.
13.21.2.113Poslouchat Existuje jedna vrozená vlastnost, která je společná každé lidské bytosti a každému zvířecímu tvoru - schopnost, která je samotnou podstatou jeho jáství. Je to vědomí. Nejdůležitějším stavem vědomí je vědění.
13.21.2.129,Poslouchat Člověk nemá několik odlišných myslí, nýbrž odlišné vlastnosti v jedné a téže mysli.
13.21.2.134Poslouchat Čím to je, že tolik lidí si není vědomo své vlastní vyšší existence? Odpověď zní, že sama jejich schopnost uvědomování je touto duchovní existencí. Cokoli lidé znají, znají jen prostřednictvím vědomí v sobě. To v nich, co něco poznává, je božským prvkem v nich...
13.21.2.136,Poslouchat Mysl vysvětluje svou zvláštní zkušenost zvláštním způsobem, neboť vzhledem ke své struktuře by tak žádným jiným způsobem činit nemohla. Ale tato omezení nejsou věčná ani absolutní. Jsou-li náhle uvolněna jako ve snu, józe, smrti nebo halucinaci, potom je zkušenost vysvětlována novým a odlišným způsobem.
13.21.2.137Poslouchat Spisovatel George Moor se příliš nezajímal o metafyziku a obvykle se tomuto tématu vyhýbal. Přesto půl věty, kterou napsal o spisovatelství samém, obsahovala nejdůležitější a nejvýznamnější metafyzický princip. Bylo to: ,,Je mi známa jen má vlastní mysl.”
13.21.2.142Poslouchat Lidská mysl může vstoupit do vztahu — to jest stát se vědomou — s něčím, co má stejnou přirozenost jako ona sama, s něčím, co je s ní souvztažné, co je rovněž mentální. Je nemožné, aby hmotné věci vstupovaly přímo do nehmotného vědomí člověka.
13.21.2.163Poslouchat Viděný objekt, oko, které ho vidí a akt vidění jsou všechny součástí mentálně vytvořené scény; všechny jsou idejemi.
13.21.2.172Poslouchat Jelikož jsem vědomou bytostí, jsem si vědom fyzických vjemů a mentálních myšlenek; ale vědomí, které umožňuje existenci tohoto uvědomování si, existovalo dříve než vjemy a dříve než myšlení a to je stejně pravdivé o novorozenci jako o umírajícím. A toto materialista anatom, který pitvá tělo, nevidí...
13.21.2.175,Poslouchat Objekt, s nímž smysly přímo navazují kontakt, je považován za jednu věc; mentální vjem, který mají, když na tento objekt myslí, je považován za jinou a naprosto odlišnou věc...Ale jestliže analyzujete způsob, jakým objekty vnímáte, shledáte, že jak vnímající, tak vnímané jsou v aktu vnímání nerozdělitelné. Nemůžete prokázat dualitu myšlenky a věci, ale pouze jejich jednotu.
13.21.2.177,Poslouchat
5 ún 2015
28 če 2012
2 kv 2015
3 pro 2015
27 ún 2015
18 ún 2015
14 ún 2015
18 10 2014
23 ún 2015
17 srp 2016
17 zá 2014
28 če 2016
9 če 2015
The notebooks are copyright © 1984-1989 The Paul Brunton Philosophic Foundation
This site is run by Paul Brunton-stiftelsen · info@paulbruntondailynote.se