The Library
Učit se znamená získávat vědomosti; ale ten, kdo se chce poučit o této Pravdě, která je za i nade všemi ostatními pravdami, musí k ní jít svou myslí, svým srdcem, svým tělem a svou vůlí. Svou myslí proto, že jeho myšlení musí proniknout ke svým nejzazším hranicím. Svým srdcem proto, že se od něj žádá více lásky, než nyní tuší. Svým tělem proto, že ono má být chrámem svatého ducha. A svou vůlí proto, že toto hledání nesmí zakončit dříve, než jej celé obsáhne.
13.20.3.5Poslouchat Filozofická inteligence spojuje intelektuální schopnost se schopností intuitivní.
13.20.3.8Poslouchat Studium filozofie vychovává mysl k hlubokému myšlení. Musí být k němu přistupováno v duchu vědecké odpoutanosti.
13.20.3.10Dokud lidé nemají správnou kvalitu intuice, nemohou chápat tuto nauku, neboť stojí tak vysoko, že je mimo dosah všeho smyslového a materialistického.
13.20.3.14Poslouchat … Vyžaduje se síla odložit stranou vzory myšlení, vnucované mysli dlouhým zvykem. Tyto kvality se nemusí nutně projevovat, musí existovat …
13.20.3.15,Poslouchat Swedenborg: „Bez absolutní oddanosti k Svrchovanému Bytí, Původci všech věcí, nemůže nikdo být úplně a pravdivě erudovaným filozofem. Úcta k Nekonečnému Bytí nemůže být od filozofie nikdy oddělena.”
13.20.3.28Ve studiu moderní vědy, ve všech laboratorních analýzách nebo zkouškách přírodních úkazů je kladen velký důraz na nutnost přísné neosobnosti a oproštění od každé stopy uvažování, založeného na přání, od osobního citu a od předsudku. To je stejně nutné pro studenta filozofie.
13.20.3.30Jestliže si člověk přeje dosáhnout nejvyšší Pravdy, měl by usilovat o poznání Vyšších Zákonů, které vládnou životu, o pravou ryzost charakteru a o pokoru.
13.20.3.64Poslouchat Pravda v člověku již existuje. On ji musí vynést ze středu na povrch svého vědomí. Jestliže je skryta před jeho pohledem, je to jen proto, že se nedíval dost hluboko nebo že neodstranil překážky svému pohledu. Ony překážky jsou výlučně v jeho nižším já a mohou být odstraněny praktikováním filozofické disciplíny.
13.20.3.76Poslouchat V prvé řadě musí zjistit, co ho zdržuje od přístupu k vyššímu Jáství. Když to pozná, pochopí nutnost a hodnotu filozofické disciplíny, která je prostředkem k odstranění těchto překážek.
13.20.3.77Poslouchat Schopnost rozlišovat mezi zdáním a realitou, mezi nepravým ,,jáa pravým ,,Jáse vyvíjí tím, že podrobujeme zprávy smyslů kritice intelektu, že cit kontrolujeme rozumem, že všech těchto schopností se vzdáme ve prospěch intuice a že se v meditaci budeme nořit hlouběji a hlouběji do podstaty člověka.
13.20.3.81Poslouchat … jestliže člověk pěstuje zvyk bránit vstupu negativním myšlenkám a stále vylučovat z mysli myšlenky oslabující, jeho charakter se rychleji posílí. Výsledkem budou pevné vztahy k sobě, k druhým, k situacím i k věcem.
13.20.3.82,Poslouchat … Hledající pravdy se začne obracet do nitra při hledání jednoty se svou vlastní duší a ven při hledání jednoty s lidstvem. Život je vůdcem, který ho vede domů k sobě a k laskavějšímu vztahu k jeho spolubližním. Sám život poučuje a ukázňuje člověka pro tyto vznešené cíle…
13.20.3.82,Poslouchat Cílem je obdržet vyšší vědomí, které bleskne myslí oslňujícím světlem. Všechno úsilí aspiranta i jeho výcvik jsou na toto zaměřeny.
13.20.3.87Poslouchat Nedokonalá přirozenost člověka musí být naprosto pasivní, její deformující zásah zcela vyloučen, dříve než se boží pravda může projevit v celé své autoritativní čistotě.
13.20.3.92Poslouchat Ten, kdo zná a pociťuje božskou sílu ve svém nejvnitřnějším bytí, bude v nejdoslovnějším slova smyslu osvobozen od úzkostí a starostí. Ten, kdo ještě k tomuto stupni nedospěl, ale je na cestě k němu, může se přiblížit ke stejnému žádoucímu výsledku intenzitou své víry v toto bytí. Ale takový člověk musí víru skutečně mít a ne to pouze tvrdit. Zkouška toho, že víru má, bude spočívat v tom, do jaké míry odepře přijímat negativní myšlenky, bázlivé myšlenky, malomyslné myšlenky …
13.20.3.97,Poslouchat Nezkušený a nevyrovnaný aspirant může posuzovat duchovní postup podle citové extáze nebo meditační vize, ale vyspělý a moudrý jej bude posuzovat podle charakteru - jeho vznešenosti, jeho vyzrálého vývoje a jeho čistoty.
13.20.3.100Poslouchat Filozof rozvíjí základní stránky své lidské povahy, to jest své inteligence logickým uvažováním, své vědomosti studiem, svou zbožnost modlitbami, svou mystickou intuitivnost meditací a svou moudrost pobýváním ve společnosti s těmi, kteří jsou vyspělejší než on.
13.20.3.107Poslouchat Myšlení, cítění a vůle jsou tři stránky lidské bytosti, které musí v tomto hledání vykonat své příslušné poslání. Myšlení musí být zaměřeno k rozlišování pravdy od omylu, skutečnosti od zdání. Cítění musí být povzneseno v milující oddanosti k Nadjá. Vůle musí být obrácena směrem k moudré činnosti a altruistické službě. A všechny tři musí postupovat v účinném spojení a vzájemné rovnováze.
13.20.3.111Poslouchat Nechuť začít praktikovat meditaci a neschopnost v ní dlouho setrvat, když je započata, pochází ze silného zvyku mysli, která se neustále zaměstnává světskými věcmi nebo je připoutána k osobním touhám. Proto je studium výlučně abstraktních metafyzických a neosobních námětů součástí filozofické stezky.
13.20.3.121Poslouchat Mentální tendence, které si přináší z dřívějších zrození, následky fyzické dědičnosti a prostředí, vliv společnosti a sugesce výchovy - to vše musí být ukázněno a pročištěno, jestliže má hledající získat pravdu, aniž by ji bezděčně zdeformoval.
13.20.3.128Poslouchat Je absolutně nutné vidět jasně rozdíl mezi naukami, které vznikají z ega a slouží jen egu, a těmi, které vznikají z Nadjá a vedou k němu.
13.20.3.153Jestliže se tážete, co je skutečnost z hlediska filozofie, odpovědí musí být – vědomí. Jestliže se tážete dále, jaká je práce člověka v tomto životě, odpovědí musí být – uvědomit si vědomí jako takové. Protože se mu však vědomí samo obvykle nikdy neodhalí, nýbrž jen jako měnící se stavy, může tuto práci dokončit, jen když přijme mimořádné prostředky. Bude muset zocelit své city a ztišit svou mysl. Zkrátka, bude muset zapřít sám sebe.
13.20.3.155Poslouchat Čtyřúhelník náboženské oddanosti, metafyzického studia, mystické meditace a inspirované činnosti vytváří nástroj pro práci ve filozofii.
13.20.3.174Poslouchat …Modlitba a meditace vedou k pěstování intuice a duchovní touhy. A ty musí být současně doprovázeny zesilováním vůle plus studiem a úvahami. Všechny snahy by měly být, tak říkajíc, vykonávány současně, aby vedly k vyvážené psýché – k filozofickému ideálu.
13.20.3.180,Poslouchat Přijde doba, kdy je hledající prostoupen filozofickými ideály tak dokonale, že vyšší způsob života se stane každodenním životem.
13.20.3.192Poslouchat Zasvěcení do moudrosti - má-li být trvalé - není uděleno náhle nějakým učitelem; vzrůstá pomalu prostřednictvím zkušenosti a přemýšlením o životě. Myšlenka je postupně přeměňována ve zvyk a zvyk se postupně stává součástí vyspělého charakteru…
13.20.3.193,Poslouchat Člověk nesmí předčasně žádat nejvyšší spojení s Nadjá. To přijde teprve po letech všestranného vývoje. Člověk se nejprve musí pro jeho přijetí vnitřně připravit; teprve potom může očekávat nejvyšší spojení. Tato příprava zasahuje celou osobnost – intelekt, cit, vůli a intuici.
13.20.3.254Poslouchat Vyrovnaný vývoj nebude podporovat intelekt, zatímco by city strádaly, ani nebude dělat opak. Nejvyšší postavení dá intuici a učiní ji tak vládcem rozumu, kontrolou citu.
13.20.3.264Poslouchat Vše, čeho je zapotřebí pro štěstí člověka, musí vycházet z obou těchto zdrojů — duchovního i fyzického — ze schopnosti spočinout v tichém středu, ve vyvinuté intelektuální a estetické povaze, v dobrém zdraví a ve vitalitě těla.
13.20.3.272Poslouchat Základem vesmíru je jeho rovnováha. Jedině tak mohou planety obíhat v harmonii, aniž by se srazily. Člověk, který by se podobně chtěl uvést v soulad s Přírodou, Bohem, musí nastolit rovnováhu jako základ své vlastní přirozenosti.
13.20.3.279Poslouchat Filozof usiluje o dosažení správné rovnováhy, která mu umožňuje pohybovat se ve světě spěchu, konfliktu, egocentrických lidí a materialistických cílů, a přesto udržovat nepřerušovaný kontakt s vědomím svého Nadjá.
13.20.3.299Poslouchat Je přirozené, že se snaha sledovat ideál Rovnováhy přesouvá do úsudků a názorů. Aspirant bude muset chtít vidět všechny stránky záležitosti a zejména všechny slabosti ve svých vlastních názorech a všechny dobré stránky v názorech odpůrce.
13.20.3.313Poslouchat Když mezi intelektem a emocí nebo mezi intuicí a egoismem nebo mezi imaginací a vůlí není žádný rozpor, lze říci, že člověk plně dosáhl vnitřní harmonie.
13.20.3.331Poslouchat … Hledajícímu pravdy byla znovu a znovu dávána rada, aby praktikoval umění spojovat a vyrovnávat rozdílné prvky své povahy, rozdílné faktory hledání, rozdílné požadavky každodenního života. Filozofie nám může poskytnout mír, neboť toto umění zahrnuje.
13.20.3.334,Dobře vyvážený člověk nemůže být poražen. Okolnosti jím mohou vláčet, ale on se vždy bude držet ve svém středu nebo se do něj navrátí.
13.20.3.336Když se myšlení a cítění stávají bezúhonnější, když poznatek a duchovní touha spolu bok po boku vzrůstají, když myšlenka a čin postupují společně, pozná žák vlastní zkušeností tuto pravdu o síle a hodnotách rovnováhy.
13.20.3.344S věděním, moudrostí a chápáním, které se v aspirantovi vyvíjejí spolu s oddaností, duchovní touhou a úctou a s oběma těmito směry, které vrcholí v patřičném činu, bude hledání aspiranta správně vyvážené, zdravé a tvůrčí.
13.20.3.371Poslouchat Ti, kdo o pravdě mluví nebo píší, ale nežijí ji, poněvadž nemohou, zahlédli její význam, ale nerealizovali její moc. Nemají dynamickou rovnováhu, která následuje potom, když vůle je pozvednuta na úroveň intelektu a citu. Je to tato rovnováha, která v nás samovolně vznítí mystické síly a vytvoří stav, nazvaný „znovuzrození“. To je druhé zrození, které se odehraje v našem vědomí, jako se naše první zrození odehrálo v našem těle.
13.20.3.385Poslouchat Když hledající v sobě spojí mužský a ženský temperament, spojuje také vědění a cítění, moudrost a uctívání.
13.20.3.414Poslouchat Když se tyto dva – kladný a záporný pól – spojí, elektrická lampa se rozsvítí sama od sebe. Když jsou tyto dva – intelekt a cítění – správně sladěny a když charakter je správně vyvinut a očištěn, začne Nadjá v člověku zářit samo o sobě.
13.20.3.416Poslouchat Rozum musí kráčet bok po boku s citem, věda s mysticismem, soucítění s vlastním zájmem, čin s myšlením. Tento vyrovnaný život, a žádný jiný, je vpravdě život filozofický.
13.20.3.426Poslouchat Takový je všestranný vývoj lidské psýchy, který nabízí filozofie. Vyrovnává mystickou intuici logickým myšlením, náboženskou víru kritickou úvahou, idealistické zanícení praktickou službou.
13.20.3.430Poslouchat Požadovaná rovnováha, která předchází osvícení, je rovnováhou nejen mezi intelektem a citem, myšlením a vůlí, ale rovněž a hlavně mezi nižší a vyšší vůlí, mezi touhami ega a uspokojením, které nacházíme v Nadjá.
13.20.3.431Poslouchat Když tyto dvě vůle, vyšší a nižší, jsou uvedeny do rovnováhy a jsou v ní trvale udržovány, zajistí si hledající nezbytné podmínky pro osvícení.
13.20.3.432Poslouchat Když je moudrost zkušenosti spojena s elánem mládí, když ho mírní, ale neochromuje, když se sny vyplní v činnosti a ideály se odrážejí v cílech, když intuice vládne intelektu a řídí vůli, dosáhl hledající cennou rovnováhu.
13.20.3.444Poslouchat Abychom získali správný výsledek, je nutné mít vyrovnaný přístup a nespoléhat se pouze na jediný druh snahy. Do hledání duchovního povznesení musí být zapojen morální charakter; při studiu musí působit intelektuální schopnost, stejně jako se musí odrážet na poučeních samotného života; nepřetržitým denním cvičením meditace musí být rozvinuta intuice; a každodenní praktický život se musí snažit vyjadřovat ideály, kterým jsme se naučili.
13.20.3.456Poslouchat
21 lis 2016
4 lis 2016
15 led 2023
6 lis 2020
6 zá 2017
30 led 2023
8 če 2022
13 dub 2019
26 kv 2016
4 bř 2021
7 kv 2016
7 srp 2021
30 srp 2021
23 zá 2013
13 pro 2020
20 bř 2021
28 če 2014
13 kv 2015
13 dub 2015
19 če 2016
18 ún 2016
27 kv 2022
15 če 2011
3 dub 2018
28 dub 2018
14 lis 2016
5 pro 2016
15 bř 2021
13 led 2018
10 pro 2016
13 dub 2020
7 če 2019
2 ún 2015
17 srp 2018
8 bř 2023
4 če 2022
7 pro 2022
8 zá 2011
20 ún 2018
28 pro 2016
28 srp 2018
16 led 2016
1 srp 2017
2 pro 2016
30 če 2018
19 bř 2017
17 lis 2018
The notebooks are copyright © 1984-1989 The Paul Brunton Philosophic Foundation
This site is run by Paul Brunton-stiftelsen · info@paulbruntondailynote.se