The Library
Naříkáme nad nedostatkem času. Kdybychom však kriticky přezkoumali svou činnost a dokonce si udělali určitý program, shledali bychom, že některé naše činnosti nejsou nutné a jiné jsou zbytečné. Ony nás nejen okrádají o čas, nýbrž připravují nás i o část energie, potřebné pro meditaci, která se takto stává obtížnější nebo dokonce nemožnou.
3.2.8.1Poslouchat Čas je velká pokladnice. Nedáte-li dovnitř nic hodnotného, nic hodnotného nezískáte. Vložte dovnitř filozofická studia a sebevýcvik a získáte přinejmenším určitou míru pochopení a klidu; přinejlepším můžete dosáhnout realizace Pravdy.
3.2.8.8Poslouchat Měl by se někdy zeptat sám sebe, kolik let ještě může doufat v možnost, kterou život nabízí každému člověku, aby se povznesl sám nad sebe.
3.2.8.9Poslouchat Žák bude nucen smutně přiznat, že byl příliš zaměstnán všedními záležitostmi okamžiku, než aby mohl prolomit tajemné hradby, které zahrazují naši lidskou cestu ven z vězení času a prostoru.
3.2.8.13Poslouchat Hledání nepožaduje zřeknutí se světského zaměstnání, ale denně se vzdávat pouze malé částečky času až dosud tomuto zaměstnání věnovaného. Žádá, aby bylo denně věnováno půl nebo třičtvrtě hodiny meditačním cvičením. Tvrdí, že je možné dosáhnout plné realizace Nadjá, aniž bychom se stali úplnými jogíny.
3.2.8.15Jakmile pozná svou zodpovědnost za naplnění tohoto vyššího cíle, pro který ho sem nekonečná moudrost postavila, pozná rovněž, že je jeho povinností věnovat každý den určitou dobu studiu a meditaci o něm...
3.2.8.22,Poslouchat Nalézt čas nutný pro meditaci si možná vyžádá si ho trochu plánovat a překontrolovat svou hierarchii hodnot. Ale to samo o sobě je cennou sebekázní. Neboť pobíháme sem a tam, ale musíme se ještě zeptat sami sebe, kam se vlastně ženeme. Jaký lepší užitek bychom mohli mít z pokladu volného času než hledání duše?
3.2.8.23Poslouchat Musí pečovat o všechny oběti lidské nevědomosti, jako by byly členy jeho vlastní rodiny; musí mít stejně jasnou hlavu a projevovat praktičnost ve své práci jako každý světský člověk, ale hluboko v sobě bude vědět, že pozemský život je pomíjivý, prchavý, nikdy trvale uspokojující, a proto je pouze zevní tváří jeho života; hluboko v nitru musí být trvalé hledání pravdy a skutečnosti, které jedině poskytnou trvalý mír.
3.2.8.26,Jestliže si myslíte, že nemáte dostatek času na cvičení mentálního klidu, tak si jej udělejte. Vyřaďte z denního programu nejméně důležité věci tak, abyste udělali místo pro tuto, ze všeho nejdůležitější, činnost.
3.2.8.33Poslouchat Jestliže člověk sleduje Hledání, ale později ho opustí, ztratí veškerou schopnost ovládat své osobní blaho, dokud se k Hledání nevrátí. Čím více odmítá uposlechnout posvátná volání, tím více spěje k vlastní záhubě. Jeho jedinou nadějí na zlepšení jeho osudu je návrat k Hledání, které opustil.
3.2.8.36Co je hřích? Může být definován za prvé, jako jakýkoli čin, který poškozuje druhé; za druhé, jako jakýkoli čin, kterým člověk poškozuje sám sebe; za třetí, jako jakákoli myšlenka, nebo cit, které mají tyto následky.
3.2.8.36… Nadjá nežije na veřejnosti, nýbrž v tajnosti. Je zcela mimo činnost světa. Proto, čím více se mu přibližujete, tím mlčenlivějšími se pravděpodobně v této záležitosti stanete. A když se vám nakonec podaří se s ním sjednotit, vaše rty budou naprosto zavřené, nejen z důvodu velké pokory ega, ale protože si to tak přeje Nadjá…
3.2.8.43,Poslouchat Musíte si pamatovat, že každý bez výjimky, stojí v životě právě tam, kam dospěl evolucí a že jeho zevní život je výsledkem všech minulých zkušeností v mnoha, mnoha inkarnacích. Jeho rozhled a jeho názory, jeho postoj k životu, to vše je součástí jeho evolučního růstu…
3.2.8.48,Poslouchat Všichni velcí proroci se obzvláště zmiňovali o tom, že úloha duchovně osvítit druhé je nejdůležitější a nejprospěšnější činností, kterou se může kdokoli zabývat …
3.2.8.64,Poslouchat … Ten, kdo chce povzbudit ostatní, aby nastoupili duchovní Hledání, pomoci těm, kdo ho už nastoupili, nalézt správný směr, kterým by se měli ubírat a zpřístupnit veřejnosti hlavní pravdy duchovního vědění, cítí, že toto je ta nejhodnotnější činnost. Účinnou a stálou přípravou k tomu je nejprve produchovnit sám sebe, a proto je na něm, aby ve své snaze pokračoval ještě usilovněji než dosud.
3.2.8.64,Poslouchat Poskytnout službu mnoha lidem se může snažit, až k tomu bude lépe vybaven. Ale než ten čas nastane, je lépe pokračovat v práci na sobě, zlepšovat svůj mravní charakter, rozšiřovat své znalosti filozofického učení, pokořovat se v každodenní modlitbě a uctívání a pěstovat nitku intuice, která ho spojuje s Duší.
3.2.8.66Poslouchat Hledající, který sleduje tuto cestu, je a bude užitečný tím, že se stane průchodem inspirace a osvícení jiným méně pokročilým, než je on - samozřejmě v rámci svých schopností a vázaný svým vlastním omezením. Z tohoto důvodu by měl vyvinout veškeré úsilí, aby získal přesnou znalost toho, co Hledání je, čím mu filozofie přispívá a co - řečeno běžným jazykem - tyto znamenají a nabízejí každodennímu životu člověka.
3.2.8.67Poslouchat ...Nezrodili jsme se, abychom v prvé řadě sloužili jeden druhému. Zrodili jsme se, abychom realizovali Nadjá…
3.2.8.75,Poslouchat Božská síla pomáhat uzdravovat, vést nebo poučovat druhé se začíná projevovat, když k ní počneme obracet svou tvář v pokoře, modlitbě a vytvoříme potřebné spojení prostřednictvím meditace a studia, prostřednictvím nesobecké činnosti a zbožného uctívání.
3.2.8.78Poslouchat Ten, kdo pomohl sám sobě k vnitřní síle a vědění, zevnímu zdraví a duchovní energii, se stává pozitivní silou ve světě, schopnou pomoci druhým, místo aby žádal pomoc od nich. Spása sebe sama musí přijít nejdříve.
3.2.8.95Poslouchat Co je nejlepší láskou k bližnímu, nejsprávnější dobročinností? Je to osvítit člověka tak, aby později našel sám v sobě veškeré zdroje, které potřebuje k řízení svého života tak, aby mu přinesly největší štěstí.
3.2.8.100Poslouchat ... Jsme na zemi abychom nalezli svou duši…
3.2.8.101,Poslouchat Soucit a konání služby pomáhají pročišťovat lidskou mentalitu od jejího přirozeného egoismu a osvobozovat lidské srdce od jeho vrozeného sobectví. Jsou proto užitečné pro aspiranta, který jde po cestě očišťování.
3.2.8.102Jediný druh služby, který může poskytovat je neplacená služba. Tuto podmínku přijímá radostně. Neboť cokoli dělá, aby pomohl druhým, dělá z lásky pro skutek sám.
3.2.8.109Poslouchat Zasvětit život duchovnímu povznášení a vedení ostatních do té míry, do které je toho člověk schopen, znamená zajistit si, že bude sám dostávat tutéž pomoc od těch, kteří jsou výše než on.
3.2.8.119Poslouchat Nejlepší forma služby společnosti je ta, která vede ostatní k vyššímu chápání pravdy. Neboť z této jediné příčiny vzniknou různé následky ve vyšší mravnosti charakteru, v lepších mezilidských vztazích a jemnějších duchovních intuicích…
3.2.8.122,Poslouchat Kromě toho, cokoli druhým dáváme nebo pro ně děláme, se na nás nakonec nějakou formou působením karmy odráží zpět a jestliže žák v mysli často chová ideál služby lidstvu, přitáhne k sobě duchovní pomoc těch, kteří mají stejný cíl.
3.2.8.123Poslouchat Přesto, že je pravda, že pomoc, kterou druhým poskytujeme, se k nám vždy nějakým způsobem někde někdy vrátí, není žák v této věci motivován přáním po odměně nebo po odplatě. Bude se zabývat službou lidstvu, pro soucit, který se v jeho srdci zrodí, a pro dobro, které služba přináší.
3.2.8.124Poslouchat Když se student dostatečně připravil - to jest když prošel filozofickou kázní pročišťování charakteru, když ovládl nižší přirozenost, rozvinul svůj intelekt a pěstoval svou intuici - bude pak schopen používat své nadání k provádění vyššího druhu meditace, která mu přinese požehnání styku s Nadjá. Ti ostatní, kteří až dosud mohli mít užitek ze styku s ním, shledají, že tento užitek byl zcela povrchní ve srovnání s oním, který následuje po jeho proměně…
3.2.8.131,Poslouchat ... Člověk musí určitě projít mnoha inkarnacemi, než se stane vhodným průchodem pro Nadjá. Ale to neznamená, že ho vyšší síla do té doby nepoužívá. Student, který nebyl ještě očištěn od egoismu, může být používán pouze přerušovaně, nepravidelně a v přestávkách, kdežto ten, kdo provedl a dokončil požadovaný vnitřní přesun svého já do Nadjá, je používán trvale.
3.2.8.134,Poslouchat Ve snaze pomoci ostatním v těchto neklidných dobách – třeba svým vlastním dětem – by měl žák o nich přemýšlet v jejich širším vztahu k Bohu, spíše než v jejich vztahu k rodinnému prostředí, synovským poutům nebo k očekávaným rozrušujícím situacím, které vznikly, a nad kterými má žák omezenou nebo vůbec žádnou kontrolu. Modlitba a pozitivní myšlení budou v těchto časech tak velkou pomocí jako cokoli jiného, co může člověk říci nebo udělat.
3.2.8.136Poslouchat Jestliže zjistí, že Nadjá ho někdy používá jako osobní nástroj pro své vedení, požehnání nebo uzdravování, musí dbát na to, aby byl odpoután a udržel ego mimo tento vztah.
3.2.8.141Poslouchat Nezapomínejte na to, že dobrá vůle vůči lidstvu nevylučuje dobrou vůli vůči sobě. Cesta mučedníka, umírat zbytečně pro druhé, je cestou emocionálního mysticismu. Cesta služby žít užitečně pro druhé, je cestou rozumné filozofie.
3.2.8.149Ti lidé, kteří poznali vnitřní život, ono druhé Já, a kteří mají schopnost komunikace slovem, písmem nebo činností, mají povinnost říci o tom druhým. Ale jestliže tento talent nemají, nedělají nic špatného, když o tom pomlčí. Neboť, jak mi jednou řekl Ramana Mahariši: ,,Ticho je také formou řeči.”
3.2.8.153Poslouchat Ten, kdo získal pouze trochu síly pomáhat druhým, nemůže odhadnout, kde bude mít tato pomoc konec. Povznese-li jednoho člověka, kterého zná, tento člověk může opět povznést jiného a tak dále do nekonečna ve stále se rozšiřujících kruzích.
3.2.8.154Poslouchat Těch, kteří hledají pravdu, je jen malý počet, nicméně se však tento počet zvětšuje. Každý z nás může splatit svůj dluh tím, že řekne to správné slovo ve správný čas, že zapůjčí nebo daruje tu správnou knihu člověku, který hladoví po pravdě.
3.2.8.157Poslouchat Pro všechno existuje pravý čas. Když žák dosáhl věku, kdy se musí zamýšlet nad svými vlastními duchovními zájmy, měl by omezit svou činnost a šetřit si energii pro vyšší službu, nejprve sobě a pak druhým.
3.2.8.161Poslouchat Vznešené a krásné nauky starého Řecka od Sokrata po stoiky dokonale harmonizují se starobylými naukami vyšší filozofie. Ačkoli vyučovaly vznešenému spoléhání na sebe, nevyučovaly úzkoprsému soustředění se na sebe. To je živě symbolizováno v Platónově povídce o jeskyni, ve které se člověk, který dosáhl Světla, okamžitě vzdal zaslouženého odpočinku, aby mohl sestoupit na pomoc vězňům, kteří stále ještě žili v temnotách jeskyně.
3.2.8.164Poslouchat
16 lis 2014
5 če 2013
1 srp 2013
22 10 2013
9 če 2024
26 dub 2012
4 ún 2018
29 lis 2021
12 kv 2014
9 pro 2023
10 pro 2023
7 ún 2021
29 kv 2017
13 če 2017
9 bř 2018
11 kv 2019
9 pro 2015
4 kv 2015
22 zá 2018
6 če 2015
22 če 2018
6 lis 2013
9 zá 2022
11 če 2018
23 pro 2011
25 dub 2021
4 lis 2014
6 ún 2015
13 pro 2014
3 ún 2015
24 pro 2011
9 pro 2018
27 led 2023
30 pro 2015
2 lis 2011
11 10 2012
12 srp 2018
19 10 2012
The notebooks are copyright © 1984-1989 The Paul Brunton Philosophic Foundation
This site is run by Paul Brunton-stiftelsen · info@paulbruntondailynote.se