The Library
Kdokoli si přeje se vyvinout nad duchovní úroveň davů, musí začít změnou běžné lidské rutiny. Musí denně uvažovat, modlit se a meditovat. Musí zkoumat každou svou činnost ve světle filozofických hodnot a etiky…
3.2.5.4,Poslouchat Musí se naučit, jak se vzdát svého egoismu a spolknout svou pýchu. Musí očistit své srdce od nečistot a pak jej otevřít božství.
3.2.5.5Poslouchat Touha se mu dostala do krve a každý čin, každá myšlenka vyplyne nevyhnutelně z tohoto základního faktu.
3.2.5.8Poslouchat Dokud se to nestane vaším vaším přirozeným sklonem, vytvořte si zvyk, že budete laskaví, mírní, ochotní odpouštět a soucítit. Co můžete ztratit? Sem tam nějakou věc, sem tam trochu peněz, občas nějakou hodinu nebo spor? Ale podívejte se, co můžete získat! Větší uvolnění z osobního ega, větší právo na milost Nadjá, více krásy ve svém vnitřním životě a více přátel v zevním životě.
3.2.5.12Toto Hledání nelze s úspěchem sledovat bez odvahy. Je jí zapotřebí na počátku, uprostřed a na konci. Je jí zapotřebí k tomu, aby žák myslel sám na sebe, aby jednal bez souhlasu svého okolí a aby uposlechl intuitivní vedení v novém neznámém a nezvyklém směru.
3.2.5.13Poslouchat Pužitím vůle a síly rozhodnutí, které bylo učiněno a je dodržováno, může člověk bojovat o dosažení míru proti svému animálnímu jáství. Může ho rovněž dosáhnout cvičením mentálního klidu, obracením se do nitra a tím, že dovolí vyšší přirozenosti, aby se projevila.
3.2.5.17Poslouchat Je zapotřebí moudrosti, abychom ze života udělali co nejvíce. Je zapotřebí kázeň charakteru, abychom předešli utrpení, kterému se lze vyhnout. Je zapotřebí ovládnout myšlení, abychom dosáhli mír. Je zapotřebí úcty k nejvyššímu, aby bylo dosaženo duchovního naplnění.
3.2.5.26Poslouchat Člověk, který považuje své tělo za sebe, se mýlí. Napraví to pouze cestou přísné disciplíny, která mu odhalí mohutným zážitkem sílu jemnější, než je tělesná, dokonce jemnější než je intelekt, sílu, která dlí v živoucím středu hluboko ve vědomí.
3.2.5.27Poslouchat Je pravda, že touha po Nadjá je také jen přáním a nakonec musí také zmizet. Je však užitečná a prospěšná při osvobozování se od menších a nižších přání.
3.2.5.31Prostředky potřebné k hledání byly shrnuty v Buddhově osmidílné cestě: 1) správná víra, 2) správné rozhodnutí, 3) správná slova, 4)správné jednání, 5) správný život, 6) správný směr, 7) správné myšlení, 8) správné meditativní ponoření do nitra.
3.2.5.32Poslouchat Žák nemá Skutečno pouze hledat, má ho rovněž milovat; nedělat z něj jenom předmět svého neustálého přemýšlení, ale rovněž předmět svého oddaného uctívání.
3.2.5.39Když pociťujeme nepatrnost svého ega oproti velikosti svého Nadjá, stáváme se pokornými. A proto je prvním nařízením pro ty, kdo necítí ani jedno, ani druhé, pěstovat pokoru.
3.2.5.41Poslouchat Ti, kdo nemohou nebo se nechtějí naučit sklánět svou hlavu v určitých okamžicích, jako při západu slunce, na určitých místech, jako v mohutných pohořích, nebo před určitými lidmi, jako jsou mudrci, nebudou schopni se naučit nejvyšší moudrosti.
3.2.5.42Poslouchat Vytříbenost a evoluce lidské bytosti vyžaduje nejen pěstování jejích intelektuálních schopností, nejen kvalit jejího srdce, ale také jejích estetických schopností. Všechny by měly být pěstovány současně. Láska ke kráse v přírodě a umění, v západu slunce a obrazech, v květinách a hudbě, ji pozvedá blíže k ideálu dokonalosti.
3.2.5.43Poslouchat Není to možná v mnoha učeních samozřejmá zásada, ale ve filozofii je to duchovní cvičení: očišťovat emoce, zjemňovat city, kontrolovat postoje a povznášet náladu pomocí umění a přírody.
3.2.5.46Postoj očekávání a naděje při hledání osvícení je správný. Ale hodina, kdy tato Milost bude udělena, je nepředvídatelná; proto musí být naděje vyvážena trpělivostí a očekávání vytrvalostí. Zatím je tolik práce, kolik jí jen člověk stačí udělat, se zlepšováním charakteru a chápání, pěstování intuice a cvičením meditace, modlitbou o Milost a s podřizováním se vůli Nadjá.
3.2.5.53Poslouchat Až do doby, kdy mu karma přinese Mistra, který dlí v jeho nitru, musí hledající pokračovat v přípravě na to, co se pak stane. Musí se snažit odhalit a vykořenit všechny chyby a slabosti charakteru. Musí se rozhodnout, že dosáhne ten nejlepší způsob života – to jest ten, který je příkladem pravdy, dobrotivosti a krásy. Musí správně chápat, které hodnoty mají být přikládány světským záležitostem a které duchovním. Musí čelit těžkostem každodenního života s odvahou a věděním, získaným ze svého studia.
3.2.5.55Poslouchat Nakonec se bude muset pozvednout do čisté atmosféry, odkud může pozorovat svůj osobní život jako něco, co je mimo něj. A, co je ještě těžší, bude muset žít takovým způsobem, aby používal osobnost k vyjádření moudrostí a dobrotivosti, které pocítil v oněch výšinách…
3.2.5.59,Poslouchat Žák nakonec zjistí, že musí být jako malé dítě a získat znovu víru. Ale tentokrát to nebude slepá víra; bude to víra inteligentní. Musí se zbavit pýchy, arogance a domýšlivosti intelektu a sklonit se v úctě před věčným Mystériem; je mnoho toho, co se může sám o sobě naučit, o své mysli, o zákonech žití a Přírody. Nic nemá být odmítnuto. Žák potřebuje jak věřit, tak znát. Nakonec musí odhodit take všechny ,,ismy”, ať od nich v minulosti získal sebevíce, a myslet, cítit a žít jako svobodná bytost.
3.2.5.60Poslouchat Jeho osobní povinností je růst duchovně jak může nejvíce a jak může nejrychleji. Musí se soustředit sám na sebe, ale v pozadí své myslí stále udržovat myšlenku, že jednoho dne bude také schopen sloužit druhým a také pro ně něco udělat. Duchovní růst zahrnuje provádění meditace jak nejpravidelněji možno, studium metafyziky, pěstování intuice a rozněcování stále se zvětšující lásky k božské duši, pravému „Já“. Tato duše je paprskem Boha, zrcadlením se v něm a je tak blízko k Bohu, jak se jen někdo vůbec může dostat. Bůh je příliš vznešený, příliš nekonečný, aby byl kdy zcela pochopen; ale Nadjá, které je zde božím představitelem, pochopeno může být…
3.2.5.61,Žák nemusí být zdrcen tím, že přes veškerou snahu cvičit koncentraci nemá žádné zjevné mystické zážitky. Koncentrace sama nestačí. Není o nic méně důležité praktikovat modlitbu a touhu, neustávat v úsilí zlepšovat charakter a vyhlazovat slabosti, zesilovat vůli a očisťovat emoce. Jestliže se bude v tomto směru věrně a vytrvale snažit, nejen že bude pěstovat správně vyrovnanou a dobře vyvinutou osobnost, ale vyvolá nakonec Milost a Vedení Nadjá.
3.2.5.64Poslouchat Jakou cestou a jakým způsobem může člověk odhalit pravdu? Touhou, která je dostatečně aktivní a inteligentní, aby pronikla jak mysticismem, tak filozofií, při čemž sama je proniknuta zbožnou úctou.
3.2.5.67Poslouchat Rada hledajícímu: „Nejprve naslouchej nebo studuj, uvažuj a pochop, co jsi ty, svět a Bůh. Potom se ponoř do Ticha, miluj ho. Ticho se postará o tebe, i o tvé problémy.“
3.2.5.68Hledání pěstuje celou bytost člověka, a když přijde osvícení, jsou jím osvíceny všechny části. Abychom se na to připravili, měli bychom pokračovat v sebe pokořujících modlitbách o Milost, ve cvičení náhlé vzpomínky na Nadjá, ve vzdání se nižší přirozenosti ve prospěch Vyšší, a v nikdy nekončícím toužení po Skutečnosti.
3.2.5.70Poslouchat Žák musí být tak pokorný, jako je tráva, po které všichni šlapou, a trpělivý jako strom, který je vystaven všem změnám počasí.
3.2.5.76Poslouchat Hledání je prací na sobě samém, na svém charakteru a rozhledu, na svém vědění a schopnostech. Ale především je prací na své schopnosti pozornosti, na svém ovládání myšlenek, na svém jemném uvědomování si.
3.2.5.78Poslouchat Žijeme v nádherné významné době a je úkolem těch, kdo jdou Cestou, aby se stali nositeli světla v temném věku. Ale dříve, než se tak může stát, se musí každý očistit, zušlechtit a poučit. Musí se připravit na božskou Milost, neboť nemůže být nic učiněno jeho vlastní osobní silou.
3.2.5.83Poslouchat Tento cíl může být dosažen jak člověkem světským, tak i tím, kdo se světa vzdal, jestliže oba provázejí svou každodenní práci každodenní vzpomínkou a jestliže současně s nimi cvičí odpoutávání se od ega.
3.2.5.88Toto učení musí být nejprve poznáno, pak pochopeno, dále přijato a konečně učiněno součástí denního života.
3.2.5.89Poslouchat Žák by se měl dotazovat každého dne, co mu přinesl v celoživotním boji o realizaci vyšších hodnot.
3.2.5.92Nemusí se trápit snahou vše v učení pochopit, jestliže nachází mnoho míst příliš obtížných. Stačí, aby začal s tím, čemu rozumí, a použil to v denním životě. To povede později ke zvýšené intuitivní schopnosti přijímat myšlenky, které prozatím musí přecházet.
3.2.5.94Poslouchat V produchovňování činného života pomocí skutků, které vycházejí od něho, a událostmi, které přicházejí k němu, získává žák účinný prostředek jak se vyvíjet. Neboť hodnotnou částí techniky Hledání je pohlížet na každou větší zkušenost jako na prostředek k pozvednutí se na vyšší úroveň. Vše závisí nikoli na speciálním druhu zkušenosti, nýbrž na jeho reakci na ni. Může být příjemná nebo bolestivá, může být pokušením nebo trýzní, pohlazením ze strany osudu nebo osudovou ranou, ať je jakákoli, může ji použít k tomu, aby rostl. Jak postupuje od zkušenosti ke zkušenosti, může postupovat od jednoho zdroje síly ke druhému. Jestliže využije každou situaci správně – tím, že ji analyticky a neosobně studuje a prosí vyšší Já o pomoc, když zkušenost má formu pokušení, nebo prosí o moudrost, když má formu tryzně – jeho pokrok je zajištěn.
3.2.5.96,Poslouchat Existuje velký užitek ve vytváření duchovního růstu, který na každém rohu čeká, abychom ho využili. Způsob je jednoduchý. Považujte každého člověka, který má vliv na váš život za posla od Nadjá, každou událost, která zanechá stopy, za Bohem seslaného učitele.
3.2.5.97Poslouchat Musíme se snažit nalézt Božství v nitru, ne pouze v určitém období meditace, nýbrž také uprostřed davu tržiště.
3.2.5.98Poslouchat Jelikož většina z nás musí žít ve světě jako laici, nebo tomu i dává přednost, musíme se naučit, jak svět využít tak, aby pomáhal našim duchovním tužbám a nekladl jim překážky.
3.2.5.101Začátečník potřebuje vědomosti, potřebuje chodit na přednášky, studovat knihy, diskutovat o myšlenkách a dokonce i debatovat o jejich kritice. Ale člověk, který vykonal toto vše, potřebuje pokračovat, dostat se na území zkoušek, kde se učení a hodnoty musí prověřit – to jest do života samotného.
3.2.5.103Poslouchat … A Gítá nám říká, že žádná námaha není zbytečná; všechny někdy někde přinesou své ovoce – když ne v tomto zrození, tedy v jiném, když ne v tomto světě, tak v příštím …
3.2.5.109,Poslouchat Když je vůle slabší než představivost, život ztrácí svou rovnováhu.
3.2.5.126Druhy nevyrovnanosti, které by měl co možno nejdříve napravit, jsou: podporovat své sklony idealistické a opomíjet ty realistické, dosahovat vysokého stupně intelektuálnosti a zůstávat na nízkém stupni mravním, být přespříliš kritickým ke druhým a nedostatečně sám k sobě.
3.2.5.128Poslouchat Ideálem je plnost a harmonie vyrovnaných vlastností, aniž by se některou plýtvalo nebo některá byla popírána: činná vůle provázená mystickou intuicí, potěšení milující smysly vyvážené pravdu milujícím rozumem.
3.2.5.131Poslouchat Vytříbenost a evoluce lidské bytosti vyžaduje nejen pěstování jejich intelektuálních schopností, nejen kvalit jejího srdce, ale také jejích estetických schopností. Všechny by měly být pěstovány současně. Láska ke kráse v přírodě a umění, v západu slunce a obrazech, v květinách a hudbě, ji pozvedá blíže k ideálu dokonalosti.
3.2.5.143Poslouchat Ctnost vyrovnanosti není získána ani snadno, ani rychle, ale její cena je zaplacena hodnotami, které poskytuje – větší bezpečí, větší vytrvalost, méně omylů a větší pokrok.
3.2.5.148Žák se musí cvičit, aby zachytil to, co mu sděluje duše stejně jasně, jako již zachycuje to, co mu sděluje intelekt nebo tělo.
3.2.5.153Poslouchat Kdykoli si povšimne ve své bytosti nebo ve svém životě přílišné jednostrannosti, musí se zabývat jejím vyvážením a učinit potřebná vyrovnání.
3.2.5.156Rovnováha v tomto Hledání je potřebná ve všech směrech. Student nesmí přeceňovat své citové zkušenosti, ani se přehnaně soustřeďovat na svá studia metafyziky. Musí usilovat o rovnováhu ve všech věcech a v každém čase. Ztratit ji znamená ztratit celistvost charakteru, která je známkou pravého filozofa. Smutné výsledky, které následují, jsou patrné ve fantastických kultech, které se vydávají za mysticismus, stejně jako ve fantastických směrech, které znetvořují moderní umění; lze je rovněž spatřit v suchých, pustých oblastech akademické metafyziky i v ošklivém přízemním materialismu spotřebitelské vědy…
3.2.5.158,Pro dobře vyvinutého a dobře informovaného aspiranta bude jemně sladěná činnost na obou stezkách. Toto je částečně tím, co je míněno, když se řekne, že je správně vyrovnaný. A z tohoto spojení přijde ,,druhé zrození”, nový člověk, který konečně zrcadlí nádherné vědomí Nadjá.
3.2.5.163Poslouchat Kombinace, které by měl dosáhnout, je energie a hnací síly v činnosti, klid a trpělivost v meditaci.
3.2.5.165Spása nezávisí jenom na jednom jediném činiteli, nýbrž na vyrovnaném součtu několika činitelů. Zbožný temperament nestačí. Ukázněná vůle nestačí. Mravní ctnosti nestačí. Vycvičený intelekt nestačí.
3.2.5.170Čím je žák více intelektuální, tím více potřebuje do svých studií a cvičení vnášet prvek oddanosti.
3.2.5.184Všem vlivům, kontaktům, lidem nebo místům, které ničí naši rovnováhu, je nutno se vyhýbat jako nežádoucím, ba dokonce škodlivým.
3.2.5.186Poslouchat Dobře vyvinutý kritický intelekt, ve spojení s přílišným soustředěním vytváří mimořádně silné ego. Takový žák by měl pěstovat trochu více pokory, aby zlepšil přirozenou rovnováhu své osobnosti. Musí ego pokořit. Měl by tak činit sám, tajně a prostřednictvím klidné, přemítavé meditace; neboť pak to za něj udělá život otevřeně a prostřednictvím trpkých zevních okolností.
3.2.5.191,Poslouchat Evoluce pracuje v lidské bytosti třemi směry: intelektuálním, mystickým a mravně fyzickým. Všem se musíme věnovat. Nestačí proto rozvíjet kteroukoli jednotlivou část své bytosti. Ačkoli náboženství, věda nebo mystika jsou obvykle spokojeny s jedinou cestou, filozofie požaduje cestu třídílnou. Meditace je ze všech nejdůležitější, neboť bez ní není možné překročit intelekt, ale sama o sobě nestačí. Žák musí cvičit meditaci, pěstovat vědění a správně utvářet své chování – neboť to vše směřuje k Hledání Nadjá. Kombinace všech tří poskytne výsledky daleko pokročilejší než ty, které může poskytnout jejich jednotlivý vývoj…
3.2.5.195,Žák musí, pokud jen může, nejen vykonat vše, co na něm žádá Dlouhá stezka, ale musí z ní rovněž zcela vystoupit a dělat věci naprosto odlišné, které na něm žádá Krátká stezka.
3.2.5.199Poslouchat Nalezení vyšší přítomnosti v srdci je však pouze prvním krokem. Dalším je odevzdat se jí, být pasivní v jejích rukou, dovolit jí, aby řídila směr myšlení, citů a jednání. To je úkol neméně těžký a nezabere méně času než prvý. Skutečně to je umění, kterému se musíme naučit vytrvalým cvičením.
3.2.5.202Poslouchat Hledání má dva aspekty. Jeden je neustálé hromadění správných myšlenek, citů a činů spolu s neustálým vylučováním těch nesprávných. Druhý aspekt, nazvaný Krátká stezka, je neustálou vzpomínkou a kontemplací Nadjá.
3.2.5.209Poslouchat
9 bř 2015
7 če 2018
16 če 2018
5 lis 2010
9 kv 2014
3 kv 2014
9 bř 2012
26 pro 2012
9 srp 2024
29 10 2015
24 lis 2023
14 bř 2017
4 bř 2017
12 dub 2013
22 ún 2022
22 pro 2014
7 dub 2012
31 če 2017
31 če 2013
27 pro 2021
5 lis 2016
9 če 2017
2 led 2023
29 pro 2012
17 ún 2019
13 če 2015
26 led 2015
16 bř 2022
11 led 2014
10 če 2024
1 bř 2015
17 led 2021
10 lis 2011
4 ún 2019
17 zá 2021
28 srp 2012
20 ún 2019
29 če 2024
27 pro 2019
30 kv 2019
11 pro 2019
11 ún 2023
1 10 2013
17 srp 2023
8 zá 2022
29 lis 2013
22 srp 2023
8 10 2022
5 led 2024
21 kv 2019
3 kv 2019
7 ún 2023
9 led 2014
28 led 2017
31 srp 2013
The notebooks are copyright © 1984-1989 The Paul Brunton Philosophic Foundation
This site is run by Paul Brunton-stiftelsen · info@paulbruntondailynote.se