The Library

”Jak máme začít tento proces pravého sebepoznání? Odpověď začíná takto: nejprve si osvojte správný postoj. Věřte v božskou podstatu svého hlubšího já. Přestaňte putovat sem a tam za hledáním sil... Měli byste si raději vrýt do srdce tento vznešený výrok:Vlastním neomezenou sílu uvnitř sebe, mohu vytvořit božštější život a pravdivější představu, než mám nyní Učiňte to a potom odevzdejte své tělo, své srdce a mysl Nekonečné Síle, která vše udržuje. Snažte se ze všech sil uposlechnout její vnitřní pobídku, a potom projevte svou ochotu přijmout jakýkoli osud, který vám ona určí. To je vaše výzva bohům a oni vám určitě odpoví. Vaše duše bude pomalu nebo náhle osvobozena. Asi budete muset být připraveni na několik změn…
2.1.5.1,Poslouchat Kdo je ochoten pracovat na sobě? Kdo vůbec cítí, že má povinnost to dělat? A přece toto jednoduché přiznání by mohlo vést k odhalení Boha.
2.1.5.4Každý člověk by měl být sám sebou, nikoli představovat nebo napodobovat jiného člověka. Ale měl by být svým nejlepším já, nikoli svým nejhorším, svým nižším, svým menším já. Z jeho stany to vyžaduje růst, duchovní touhu, snahu. To znamená – vyžaduje to hledání.
2.1.5.6Božský duch je v člověku vždy, vždy tam byl, ale dokud člověk nepěstuje svou schopnost si ho uvědomit, stejně dobře by pro něho nemusel vůbec existovat.
2.1.5.8Poslouchat Nadjá existuje stále, nikdy nás neopustilo, ale musí být hledáno horoucně, láskyplně a jemně.
2.1.5.9Poslouchat Proč navzdory všem viditelným a hmatatelným světským přitažlivostem, navzdory nespočetným nezdarům a dlouhým neplodným létům, tolik lidí po tak mnohé věky, v tolika zemích hledalo Boha, něco, co je naprosto nepostižitelné, nepojmenovatelné, beztvaré, neviditelné a neslyšitelné? Protože je jednoduchým, ale udivujícím faktem, že Nadjá, které je přítomností Boha v nich, je částí jejich přirozenosti jako lidských bytostí!…
2.1.5.11,Poslouchat Protože Nadjá je již uvnitř člověka v celé své neměnné vznešenosti, nemusí ho vyvíjet nebo zdokonalovat. Musí jen vyvíjet a zdokonalovat své ego, dokud nebude jako vyleštěné zrcadlo, nastavené posvátným přívlastkům Nadjá a dokud nebude ukazovat nezakryté božské kvality, které až dosud ležely za ním skryté.
2.1.5.12Poslouchat Rozdíl mezi jeho nižším já a jeho vyšším Já se mu pomalu stane jasným prostřednictvím vnitřní zkušenosti a uvažováním o něm.
2.1.5.13Poslouchat To, co vypadá jako duchovní hledající, zabývající se Hledáním, je samo duchovní já, které je hledáno.
2.1.5.16Toto ztotožňování se s tím nejlepším Já v nás je ideálem, který je dán všem lidem, aby ho splnili dlouhou zkušeností a mnohým utrpením nebo přijetím učení, následováním zjevení, rozvinutím intuice, praktikováním meditace a moudrým žitím…
2.1.5.18,Poslouchat Každá lidská bytost musí vykonávat specifickou práci – vyjadřovat jedinečnost, to jest sebe. Tato práce nemůže být přenechána nikomu jinému. Tím, že to dělá a jestliže této příležitosti správně využívá, může být vedena k oné velké Jedinečnosti, která je nadosobní, mimo ego a za všemi egy.
2.1.5.19Poslouchat Zatímco putuje tímto hledáním, měl by si navyknout připomínat si onu snadno zapomínanou pravdu – že to, k čemu putuje, je uvnitř něho, že je to sama podstata jeho samého.
2.1.5.21Poslouchat Pod vaším každodenním jáství leží obr – neuvěřitelné jáství nekonečných možností.
2.1.5.22Poslouchat Uvnitř je moc, uvnitř je nesmírná síla, ale vy jste se jí ještě nedotkli. Můžete konat velké věci, i když jste se jí dotkli zatím jen nepatrně.
2.1.5.23Poslouchat Protože ve mně existuje něco z Boha jako Nadjá, jsou ve mně Bohu podobné kvality a možnosti. Jsem v podstatě moudrý, mocný, milující, ale do té míry, do které se ztotožňuji s malým egem, zastiňuji tyto velkolepé kvality...
2.1.5.25,Poslouchat Člověk, který chce sledovat toto hledání, se bude muset stát jiným člověkem – jiným než jakým byl v minulosti, protože staré vrozené sklony musí být nahrazeny novými a jiným než ostatní lidé, protože nesmí připustit, aby byl bez odporu zaváděn do bezmyšlenkovitosti, nevážnosti a hrubosti, které jimi pronikají.
2.1.5.26Není třeba se vzdávat své lidskosti, kvůli hledání své božské podstaty, ale pouze její malosti, její spokojenosti s bezvýznamnými cíli.
2.1.5.28Poslouchat Tam, kde není žádný pokus o sebezlepšení, tam je nevyhnutelný úpadek. Příroda nás nenechá stát v klidu.
2.1.5.31Poslouchat Když si přeje vstoupit do brány filozofie, začne nejspíše s jinými věcmi, o kterých filozofové přemýšlí a které učí, ale nakonec, musí začít znovu – sám se sebou. Bude muset přezkoušet svou pýchu, svou vlastní osobnost, ale z objektivního stanoviska tak, že bude stát daleko stranou. Bude muset rozhodovat každou hodinu každého dne, jak aplikovat pravdu nashromážděnou z knih a od učitelů, při událostech, povinnostech, záležitostech a myšlenkách každého dne.
2.1.5.38Jestliže je člověk rozhodnut být v tomto podnikání úspěšným a optimistickým, věří že úspěšným bude, jeho úsilí vzroste a bude posilováno, chopí se možností tam, od čeho by se jinak odvracel, a i když se nesplní jeho naděje, proces nejspíše půjde dál. To, co mi Ramana Mahariši řekl při našem prvním setkání, je výstižné: „Nejjistější způsob, jak sám sobě vytvořit překážku,“ prohlásil, „je toto zatěžování mysli vlastním strachem z nezdaru a myšlenkami o svých chybách. Největším omylem člověka je myslet si, že je od přírody slabý…. Člověk může a musí zvítězit.”
2.1.5.44…Společenské zlepšení je dobrou věcí, ale není náhradou za sebezlepšení. Láska k bližnímu je výtečnou ctností, ale nemůže nahradit nejlepší ze všech ctností, lásku k božské duši.
2.1.5.48,Člověk, který je nespokojen se světem, jak ho nalézá, a začne ho zlepšovat, musí začít sám u sebe. Toto prohlášení je podpořeno oživujícími idejemi Ježíše, stejně jako osvětlujícími slovy Gautamy.
2.1.5.49Poslouchat Člověk má dost co dělat s objevováním a napravováním svých vlastních nedostatků nebo slabostí, než aby se zaplétal do kritizování druhých lidí.
2.1.5.50Málo jich ví, kde skutečně hledat pravdu. Většina ji hledá u jiných lidí, v knihách nebo církvích. Ale těch několik, kteří znají správný směr, se otočí a hledí na ono místo, kde pravda je nejen živou dynamickou věcí, ale je jejich vlastní pravdou. A to je hluboko, hluboko v nich samých.
2.1.5.54Poslouchat Svatá země oplývající mlékem a medem je uvnitř nás, ale pustina, kterou musíme překročit, než ji dosáhneme, je také uvnitř nás.
2.1.5.56Proč Ježíš varoval lidi, aby nehledali Krista-já v pouštích nebo v horských jeskyních? Bylo to ze stejného důvodu jako to, že jim neustále říkal, aby ho hledali ve svém nitru, a radil jim, aby byli ve světě, ale nikoli z něho.
2.1.5.61Poslouchat Neočekávejte, že naleznete více pravdy a smyslu venku ve světě, než můžete nalézt uvnitř sebe.
2.1.5.62Jediným člověkem, kterého potřebujete pro tuto práci, jste vy sám. Přestaňte hledět ven a dívejte se dovnitř, neboť tam v nitru je nejen materiál, na němž máte pracovat, ale také Bůh, který vás povede.
2.1.5.65Pravda nám bude dána, nebudeme ponecháni, abychom po ní hladověli. Ale bude nám dána podle naší možnosti ji přijmout.
2.1.5.74Poslouchat Jenom když celá mysl – nevědomě se vyvíjející prostřednictvím minerálu, rostliny, zvířete a nižší lidské říše – nastoupí Hledání, tehdy vědomě nastoupí vývoj svého vlastního vědomí.
2.1.5.76Poslouchat Egoismus, který zkresluje pravý smysl našeho bytí, a materialismus, který pokřivuje naše pravdivé reality, jsou choroby, které lze těžko léčit naším vlastním úsilím. Pouze vzýváním vyšší síly v důvěře a lásce, ať je přítomna v někom jiném či v nás, může být jejich mesmerické kouzlo konečně zlomeno. Přesto je to naše vlastní úsilí, které musí nejdříve zahájit léčbu.
2.1.5.78Poslouchat Dělat vnitřně pokrok je nakonec vše , na čem záleží, vše ostatní pomine kromě plodů našeho duchovního snažení.
2.1.5.80Poslouchat Ideál zde vytýčený neznamená stát se světcem bez hříchu, ale stát se osvícenou a vyrovnanou lidskou bytostí.
2.1.5.82Aspirantovo rozhodnutí směřovat k nejvyššímu Cíli je rozhodujícím faktorem: jestliže aspirant zůstane věrný tomuto rozhodnutí, musí být dříve či později úspěšný. Nyní vyvstává otázka: Co je tímto Cílem? Je to naplnění Skutečného Účelu života, odděleně od účelů nižších, jako je vydělávat si na živobytí, vychovávat rodinu a tak dále. Aspirant se stane plně vědomým Sebe – vědomým si božského Nadjá tak, jako si je nyní vědom svého pozemského těla. A toto dosažení bude trvalé, ne jen záležitostí náhodného záblesku nebo prchavé intuice…
2.1.5.84,Poslouchat ...Vzhledem k tomu, že vzájemný vztah vnější karmy k vnitřnímu charakteru je tak úzký, by měl pochopit, že tyto těžkosti jsou spojeny s jeho vnitřním stavem a on je začne řešit odstraňováním nedokonalostí tohoto vnitřního stavu...
2.1.5.85,Poslouchat ... Musí chápat, že i když tento cíl nelze získat snadno, nesmí se vzdát naděje. Stezka je správná sama sebou a při spojení s ní se hledající spojí s tím, co je nakonec největší silou ve světě.
2.1.5.85,Poslouchat ...Neboť božské Já je neustále v jeho nitru, nikdy se od něho nevzdálí, dokonce ani na vteřinu. Je to spolehlivý svědek všech jeho snah a úsilí. Když se snažil dostatečně tvrdě a dostatečně dlouho, náhle ho zaplaví veškerou svou milostí.
2.1.5.89,Poslouchat ... Z filozofické stránky to jednoduše znamená nalézt Nadjá a od toho okamžiku mu ponechat vládu nad egem. Takto není ego usmrceno, ale vykázáno na své nižší místo. Hledající se však musí nejprve stát vědomým Nadjá, musí je cítit jako živoucí přítomnost a to neustále, ve dne v noci, bdělý či spící. To je cílem…
2.1.5.89,Poslouchat ...Hledání božské duše se stalo jeho vůdčím principem. Bylo přirozené, že se neprve cítil odpuzován při představě přemáhání ega, ale nyní vidí jeho nevyhnutelnost. To však neznamená, že se vzdá ega v praktickém životě, neboť pokud žije v těle a hledá ideál, který musí hledat, je vhodná rovnováha mezi egoismem a altruismem, neboť potřebuje obojí…
2.1.5.89,Poslouchat Každý člověk bude nakonec přinucen realizovat svou vlastní posvátnost: neboť jen tehdy nalezne jeho hledání štěstí své naplnění.
2.1.5.91Poslouchat ... A konečným cílem je odhalit, že je zde jen jediná skutečnost, jejíž je vše pouze částí, že oddělování osobního ega je jenom na povrchu a že Pravda je dokázána uvědoměním si jednoty. Prvním plodem tohoto odhalení nutně je zasvěcení života službě pro univerzální blaho…
2.1.5.92,Poslouchat Zapomenout jáství, ale uvědomovat si Nadjá – takto je to jednoduché, a přitom tak těžké.
2.1.5.93Poslouchat Nikoli hledat Energii Ducha, ale Ducha samotného je nejvyšším cílem. Nikoli jeho síly nebo účinky nebo kvality či vlastnosti, ale realitu čistého bytí. Aspirant se nemá zastavovat u žádné z nich, ale postupovat dále.
2.1.5.94Poslouchat Musí hledat tajemnou esenci sebe sama, která je tím, čeho se dotýká ve vzácných, požehnaných a nezapomenutelných chvílích. Ona přitahuje, neboť je také oním Dokonalým, které je věčně hledáno a které není nikdy ve vnějším světě nalezeno.
2.1.5.95Poslouchat Nakonec si plně uvědomí své vnitřní bytí, svou duši…
2.1.5.97,Poslouchat Jestliže vzdáleným cílem tohoto hledání je odhalení pravého bytí, nevylučuje to a nemělo by to vylučovat nejplnější růst lidské bytosti, nejširší realizaci jejích nejlepších schopností, čímž se stává zjevným to, co je skryto.
2.1.5.98Poslouchat Lotos, ona půvabná květina Orientu, je velmi často užíván jako symbol cíle, kterého musíme dosáhnout. Vyrůstá v blátě, ale není jím vůbec poskvrněn. Spočívá na vodě, ale není jí nikdy potřísněn. Jeho barva je čistě bílá a v nápadném kontrastu ke špinavému okolí, které je jeho domovem. Stejně tak musí být vnitřní život žáka neposkvrněn, nepotřísněn a čistý, i když jeho vnější život nuceně probíhá v tom nejmaterialističtějším okolí nebo mezi lidmi, kteří jsou silně ovládáni smysly.
2.1.5.100Poslouchat To, čeho si málo lidí cení a co málo lidí nalézá, je nicméně tou nejhodnotnější věcí, kterou nutno hledat. Co je to? Je to něco, co jednou nalezené nemůže být ztraceno, jednou spatřené musí být milováno a jednou pocítěné probudí v člověku to nejlepší.
2.1.5.101Poslouchat Žízeň po dokonalosti je v nás určitě přítomna. Tato žízeň nás žene k tomu, abychom ji uhasili. Ale z toho nutně nevyplývá, že to bude dosaženo, pokud jsme v těle a na úrovni existence, kde je vše odsouzeno k rozkladu a smrti, jak zdůrazňoval Buddha. Je pravděpodobnější, že se tak stane na vyšší úrovni, kde by takováto omezení nemohla existovat…
2.1.5.102,Poslouchat Základní úlohou člověka je nejprve se osvobodit od animální a egoistické tyranie a potom se vyvinout do uvědomění si svého duchovního jáství.
2.1.5.103Poslouchat Hledání člověka skončí teprve, až uvidí odhalenou Pravdu, nikoli okamžikovými záblesky, ale trvale pro zbytek svého života.
2.1.5.106Poslouchat Musíme uvést toto uvědomování si Nadjá jako trvalý a věčný základní rys do činného života.
2.1.5.107Poslouchat Mnozí jsou spokojeni, jestliže mohou dosáhnout pouhý záblesk Nadjá. Ale někteří nikoli. Ti hledají trvalé prodlévání v Nadjá, a to v nejvyšším možném stupni.
2.1.5.109Poslouchat Avšak hlavním předmětem hledání nejsou koneckonců tato druhořadá zlepšení tělesného zdraví, nervů, charakteru, sebevlády - jakkoli jsou vítána - ale odhalení pravdy a života v přítomnosti božství.
2.1.5.110Poslouchat To, co si zvolí na začátku svého hledání, předurčí to, čím se stane na jeho konci. A volba je mezi sobeckým únikem a nesobeckou činností. Obě stezky mu dají velký mír. Obě mu dovolí, aby zůstal věrný svému vnitřnímu volání. Ale ta těžší přinese také něco trpícímu lidstvu. Pouhé osobní spasení neuspokojí aspiranta filozofie.
2.1.5.116Poslouchat Duchovní zkušenosti, které se objevují během dospívání jsou náznaky, že má předpoklady jít duchovní cestou. Musí se však rozhodnout, zda dá přednost abnormálním okultním zkušenostem nebo méně dramatickému pomalejšímu růstu při pěstování své božské duše. Začátečník nemůže bezpečně spojovat tyto dva cíle. A pomoc od pokročilejšího mystika může očekávat jenom, když hledá vyšší cíl.
2.1.5.117Poslouchat Osvícení je dosažitelné všemi lidmi, protože jsou vtěleni do forem lidských a nikoli zvířecích. Ale všichni lidé nejsou ochotni zaplatit jeho cenu mentální disciplínou a citovým podrobením se.
2.1.5.131Poslouchat Jestliže čtenář shledává úkol příliš únavným, měl by si uvědomit, že odměnou není nic menšího než osvícení.
2.1.5.132Poslouchat … přinejmenším je dobré vědět k jakému cíli se lidstvo tak pomalu a tak nevědomky pohybuje.
2.1.5.134,Poslouchat Takový cíl může být nepřitažlivý pro mnohé, kdo jsou drženi svými pouty, tak jak jsou, ale je fascinující a lákavý pro několik ,,starých duší, velmi zkušených dlouhými řadami pozemských životů, jejíchž pojem hodnot se změnil, jejichž okouzlení a iluze byly vymazány. Ti se cítí jako poutníci, kteří se vracejí domů.
2.1.5.138Poslouchat Dosažení se snad zdá příliš těžké, ale není nemožné. Nejlepší záruku toho je věčná přítomnost samotné božské duše uvnitř člověka.
2.1.5.145Poslouchat Předpokladem a slibem pravdivé filozofie je, že Nadjá nejenom existuje, ale že je dosažitelné.
2.1.5.154Poslouchat Výsledkem jeho úsilí bude nádherné období, kdy se bude moci dívat přímo do svého nitra, skrze ego k Nadjá.
2.1.5.157Poslouchat Co když se zdá cíl příliš vzdálený nebo šplhání příliš strmé? Dělejte tak mnoho nebo tak málo jak můžete abyste postoupili. Jestliže nemáte sílu projít celou cestou, potom jděte kousek cesty. Vaše duchovní touhy a práce ovlivní povahu vašeho příštího těla a podmínky vaší příští inkarnace. Nic nebude ztraceno. Potom získáte vyšší schopnosti a příznivější okolnosti, jestliže jste si je zasloužili. Každá ctnost úmyslně pěstovaná vede k radostnějšímu znovuzrození. Každá vyléčená slabost vede ke zrušení neradostného znovuzrození.
2.1.5.161Poslouchat …Hlavní směr jeho myšlenek a činů – spíše než tyto myšlenky a činy samotné – stejně tak jako ideál, o kterém nejčastěji uvažuje, je tím, co je v jeho životě nejdůležitější a nejvýznamnější.
2.1.5.165,Kdyby nebyla možnost, aby člověk nalezl cestu z vězení těla a podmínek omezených časem, pak by vůbec nikdo nikdy nedosáhl seberealizace, a všechna kázání náboženství a učení filozofie by byla marná. Ale my víme z dějin a životopisů, že takové dosažení bylo zažito ve všech částech světa a ve všech stoletích, takže by se nikdo neměl vzdávat naděje.
2.1.5.170Poslouchat Člověk, který spatřil světlo a zažil jeho hřejivost, dá přednost svému vlastnímu způsobu života, je-li výsledkem jeho probuzení.
2.1.5.172Poslouchat Pro nás je nejvyšším cílem žít z Nadjá, nikoli z ega.
2.1.5.172Mír mysli může být spokojeně užíván v tomto světě; není třeba čekat na přechod do světa příštího.
2.1.5.174Poslouchat My všichni musíme putovat stejným všeobecným směrem, jestliže se chceme pozvednout z nižšího stupně bytí na vyšší. Ale cesta, kterou putujeme po Cestě, je v podstatě osobní cestou. My všichni se musíme řídit jejími všeobecnými zákony, ale žádní dva hledající je nemohou aplikovat přesně stejně.
2.1.5.188Nechť kráčí kupředu pomalu nebo rychle, jak mu nejlépe vyhovuje, a také svou vlastní cestou, jak zase vyhovuje jeho individualitě, cestou, kterou utvářel prostřednictvím reinkarnací do její současné podoby a od které musí začít a pokračovat dále.
2.1.5.194Poslouchat Individuální stezka života je jedinečná. Nemusí být v jeho nejlepším zájmu, aby se přizpůsoboval technikám ukládaným mu jiným člověkem nebo aby omezoval své úsilí na vzor, který je vhodný pro jiné. Co je správné pro jiného člověka, který je na jiném stupni vývoje, může být špatné pro aspiranta.
2.1.5.206Poslouchat Změny okolností, které přinášejí nejistoty budoucnosti, ho nebudou děsit. Budou ho zajímat. Bude se snažit objevit, zda neukazují cestu k příchodu nových sil, zkušeností, nutných pro jeho další vývoj.
2.1.5.216Poslouchat Prohlášení, že jednoduché stezky jako oddanost nebo opakování deklarací (manter, modliteb) mohou vést k cíli, není ani pravda ani nepravda. Neboť vedou k filozofické stezce, jejímž úkolem zase je, vést přímo k cíli.
2.1.5.225Poslouchat … Je marné živit přemrštěné ambice, které není kvalifikován realizovat. Zkrátka, nechť pozná sám sebe. Pak snad bude mít klíč k lepšímu chápání jiných věcí, obzvláště smyslu svého vlastního života.
2.1.5.248,Poslouchat … Co s těmi menšími dušemi, které nemají takový průvodní list, jejichž temperament, prostředí, rodina nebo situace jim brání v hrdinském toužení po nejvyšším cíli? Odpovědí je, že se od nikoho nežádá více, než co leží v mezích jeho síly a okolností. Nechť si osvojí několik hlavních zásad, které jsou pro ně zvláště přitažlivé nebo které jsou pro ně srozumitelnější než jiné. Ať cvičí meditaci jenom několik minut jednou nebo dvakrát týdně, jestliže nemají čas nebo popud cvičit více…
2.1.5.249,Poslouchat Nenechte se omezovat minulostí. Nedovolte, aby vás zaprášené vzpomínky držely při zemi. Učiňte dnešek svěžím dnem, novým začátkem.
2.1.5.261Poslouchat Neměl by ztratit odvahu proto, že jiní pokračují na této stezce mnohem rychleji než on ... neboť je faktem, že cíl, který hledá, je již na dosah jeho ruky. On je tím Nadjá, které hledá …
2.1.5.267,Poslouchat Je někdo z dlouhodobého hlediska skutečně „ztracen?“ Někdy utěší vzpomínka, že máme Věčnost před sebou a že můžeme dělat jenom to, čeho jsme v dané chvíli schopni.
2.1.5.283Poslouchat …Ve svých reakcích na to vše a způsobu zabývání se tím vším ve skutečnosti reaguje sám na sebe a zabývá se sám se sebou. Projevuje nesnášenlivost nebo se snaží ji ovládnout, ztrácí se v denní činnosti nebo se od ní osvobozuje tím, že se z ní na půl hodiny vymaní. Dovoluje negativním myšlenkám nebo citům, aby zůstaly v jeho srdci nebo se snaží je odtud vyhnat. Praktikuje velkorysejší vztahy a laskavější postoje k těm, s nimiž se setkává ve svém každodenním zaměstnání nebo se mu nedaří rozpoznat, proč ty – nikoli jiné, kteří jsou zcela rozdílní – mu Nekonečná Inteligence postavila do cesty. Jeho okolí je vskutku zkušebním místem a školou kázně…
2.1.5.285,Poslouchat …Kosmická Vize, která odhalila Přítomnost Nekonečné Inteligence v celém životě, v celém vesmíru a v celých dějinách, která mi vysvětlila tak mnoho z Vyšších Zákonů, přišla ve zcela absurdní situaci, kdy jsem seděl v hotelovém pokoji v Chicagu…
2.1.5.285,… Před čtyřmi sty lety napsal Sebastian Franck, Němec, který dosáhl plnou duchovní realizaci: „Nemusíme překračovat moře, abychom ho nalezli – Slovo je blízko tebe, je ve tvém srdci.”
2.1.5.286,Poslouchat … Názor, že musíme cestovat na vzdálená místa pro světlo Pravdy, není skutečně pravdivý, ale naše vlastní slabost ho možná pravdivým učiní. Jakmile se ztišíme v naději a důvěře, že objevíme hlubší síly uvnitř sebe, ty začnou být aktivní.
2.1.5.287,Těm, kteří chtějí cestovat do Indie nebo někam jinam při hledání spásy nebo učitele, který je k ní dovede, je třeba položit otázku: „Což nechápete, že jestliže tam vezmete sami sebe, budete stále muset přemáhat své ego tam jako zde? Dívejte se hlouběji do svého vlastního srdce, neboť tam je skutečně to, co hledáte.”
2.1.5.291Poslouchat Člověk může jít do Orientu a nic nezískat. Není to nadměrnost citů, co vytváří pozoruhodný duchovní výsledek, ani návštěvy mnoha ášramů, ale hloubka a koncentrace, s nimiž je Pravda viděna.
2.1.5.295Existuje indická formule, pokrývající tři postupné fáze hledání: slyšení, rozjímání, osvícení. To znamená: získávání instrukcí (od gurua nebo z textu); neustálé přemýšlení o učení, dokud není dokonale vstřebáno; zažívání záblesků mystické povahy. Na konci této třetí fáze aspirant nemá pouze opakovat a prodlužovat záblesky až je jeho celý život prostoupen moudrostí a mírem, které jsou jejich plodem, ale musí také přijmout a aplikovat nejvyšší a konečnou filozofickou nauku. S ní se jeho osvícení stane „přirozené“, bez úsilí, nepřerušované. Je sjednocené s jeho činností, je pevně zakotvené, ať je činný ve světě nebo usazen v meditaci.
2.1.5.300Poslouchat V průběhu svého života přechází student z jedné vývojové fáze na druhou a takto postupně obohacuje a rozvíjí celý svůj charakter.
2.1.5.302Poslouchat Postoj víry v jinou osobu je pro začátečníky nepochybně pomocí za předpokladu, že je to víra oprávněná. Ale je to stupeň nutně vzdálený od postoje víry ve svou vlastní duši. Obracet se raději do nitra než ven, překonat sklon zaměřovat se na vnějšek, znamená vystoupit na vyšší stupeň.
2.1.5.308Poslouchat Ačkoli pohyb směrem k osvícení se děje po stupních, skutečný okamžik osvícení přijde náhle s prudkým překročením temnoty, ve které lidé obyčejně žijí.
2.1.5.314Poslouchat Jestliže vytrvá, přijde čas, kdy se mysl hledajícího bude sama přirozeně orientovat k duchovnímu pólu bytí. A to se bude dít samo, bez jakéhokoliv nátlaku z jeho strany. Žádná vnější činnost nebude schopna zastavit tento proces, neboť proto, aby to bylo možné, jeho mysl očividně vidličnatě rozdvojí svou činnost. V popředí si bude všímat vnějšího světa, ale v pozadí bude věnovat pozornost Nadjá.
2.1.5.315Poslouchat Stupně vedoucí vzhůru k zasvěcení do vyššího chápání Pravdy a větší schopnosti přijímat kontemplativní vědomí se mu otevírají jeden po druhém tak, jak prochází každou postupnou zkouškou, která k němu vede. Na nižších stupních sestávají tyto zkoušky z ochoty podřídit kázni fyzické zvyky, vášně a přání a na vyšších stupních z ochoty podřídit kázni myšlenky a city. Nakonec vedou k postupnému oddělování se od animálnosti a od ega.
2.1.5.317Poslouchat Letmý záblesk Nadjá umožní skutečný začátek jeho Hledání. Nepřerušená realizace Nadjá znamená konec Hledání.
2.1.5.320Poslouchat Když začne vyciťovat vnitřní mír a blaženost, které jsou jakoby vůní na prahu Nadjá, snad pochopí, jak je tento vnitřní život skutečný a paradoxně jak je nesrozumitelný, nepopsatelný a z běžného stanoviska nehmotný. Je něčím a přece není ničím, co může být vtěsnáno do tvaru nebo formy, uchopitelné pěti smysly. Ať je to jakkoli, existuje to a je to nesmrtelná Duše.
2.1.5.321Poslouchat Člověk jako jedinec potřebuje růst a přiměřeně se vyvinout jako člověk. Teprve když tak učiní, skutečně dosáhne stupně, kdy je bezpečné a nikoli předčasné odsunout ego a zničit jeho vládu. Neboť od tohoto bodu se ego stává tyranem, zatímco nyní je úkolem učinit z něho služebníka.
2.1.5.322Pro začátek je dobré věřit v Boha. Je znamenité jako další krok snažit se přiblížit k Bohu uctíváním - ale to nestačí. Je splněním ještě vyšší povinnosti snažit se poznat to v nás, co je spojovacím článkem s Bohem, co má, v kontrastu s člověkem, bohu podobnou povahu.
2.1.5.326Poslouchat Postup vývoje je od víry k vědění a odtud k lásce k tomu, co je poznáno.
2.1.5.327Přijde-li člověk k této cestě přemýšlením nebo utrpením nebo osudem, skončí – jestliže vytrvá – láskou, láskou k tomu, co prozařuje jeho první záblesk, láskou k Nadjá. Je to jako když dítě své rodiče ztratí a pak je najde.
2.1.5.328Poslouchat Nejprve má nejasný pocit, že je přitahován k Nadjá. Potom mu věnuje více pozornosti a často na něj myslí, nakonec vzrůstá pozornost do koncentrace a ta zase vrcholí v ponoření. Nakonec může říci s al Hallajem: „Nežiji v sobě, ale v Tobě. Minulou noc jsem miloval. Toto ráno já jsem Láska.”
2.1.5.329Stupně filozofického výcviku obvykle začínají získáváním teoretických znalostí učení. Když je toto dobře zakotveno, časem to přeroste do snahy po sebezdokonalení a do úsilí zformovat charakter a chování do souladu s filozofickým ideálem. Toto období vyzrávání je často dlouhé a nesnadné. Na třetím stupni začínají být zažívány „zábleskyosvícení. První záblesk má dalekosáhlý účinek a bývá nejspíše spojován s prvním kontaktem s inspirovaným duchovním vůdcem nebo s jeho spisy. V případě některých lidí je postup odlišný. Nejdříve přijde záblesk, potom teoretické studium, usilovná snaha ho vyjádřit přijde nakonec.
2.1.5.330To, že je pro lidstvo možná vyšší existence může být silný intuitivní pocit nebo silná náboženská víra. Ta se může vyvinout pomocí zkušenosti mystického záblesku do osobní realizace nebo trvaleji, pravdivěji, pomocí zkušenosti filozofického insightu.
2.1.5.332Poslouchat Jestliže přistupuje k Cestě celou svou bytostí a obrací každou její složku ke světlu a disciplínám Cesty, může s důvěrou očekávat silný insight, úplnou přeměnu …
2.1.5.353,Poslouchat První odměnou je pravda realizována v každé části jeho bytosti, nižší já se stane nástrojem Duše. Druhou odměnou je mír, intenzívně uspokojující a radostný. Ostré a neustále toužení po vědomí Duše, ochota vše jí vnitřně odevzdávat, jsou však nezbytnými předpoklady.
2.1.5.354S každým rokem vzrůstající zkušeností a nepřetržitého provádění bude hledající nacházet stále více pravdy v tomto učení. Následkem toho jej bude stále více milovat.
2.1.5.359Ten, jehož útočiště je jedině osobní ego, je neustále předmětem jeho omezení a úzkostí, následkem čehož je postižen napětími a obavami. Ten, kdo ego odsune a otevře se, ten, jehož útočištěm je jeho vyšší Já, nachází je nekonečné a bez omezení a následkem toho je naplněn vnitřním mírem.
2.1.5.364Poslouchat Hledání často začíná velkým zármutkem, ale vždy končí velkým štěstím. Jeho cesta bude chvílemi procházet jak temnými, tak jasnými náladami, ale jeho cíl bude neuvěřitelně vznešeně klidný.
2.1.5.365,Když utiší onu spoustu protichůdných emocí, když naučí myšlenky poslušnosti, když zápasí a porazí samotné ego, dojde do stavu míru.
2.1.5.368Poslouchat Vstoupit do přítomnosti vyšší inspirace, cítit její zušlechťování a pochopit její poselství, přináší hluboce uspokojující radost.
2.1.5.369Nikdo nemůže vážně projít celou výukou vyšší filozofie, aniž by nakonec nezjistil, že je lepším a moudřejším člověkem, než byl na počátku. A tento výsledek mu přijde téměř mimovolně, postupně, pomocí tvořivé síly správného myšlení.
2.1.5.376Zde na Cestě je pro člověka možné se setkat nejen s nejzávažnějšími myšlenkami lidské mysli, ale také s jejími nejvyššími zkušenostmi.
2.1.5.378Poslouchat Ten, kdo nachází Nadjá, ztrácí břemena, bídu a úzkosti ega.
2.1.5.379Poslouchat Jak odstraní Hledání jeho úzkosti? Tím, že mu dříve nebo později poskytne pevné ujištění, že milostivá síla Nadjá je nejenom osvětlující, ale také ochranná.
2.1.5.380Poslouchat Pomalu, jak se ze všech sil snaží postupovat v této vnitřní práci, odpadnou jeho chyby a slabosti a toto věčné zářící lepší Já, skryté za nimi, se začne odhalovat.
2.1.5.381Poslouchat Jeho meditace ho činí citlivým a jeho studium soucitným, tyto dvě kvality se spojují tak, že ostatní si povšimnou, jak je laskavým v osobních vztazích.
2.1.5.384Přijde doba, kdy se hodnoty změní, kdy ambice, moc, majetek a vymoženosti budou všechny vráceny na své správné místo, kdy skončí jejich tyranie nad vůlí a city.
2.1.5.386Ti, kteří si dají námahu, aby pochopili, co toto vše znamená a budou dělat, co jen mohou, aby prováděli požadovaná cvičení, shledají se vzrůstajícím potěšením, že se jim otevírá nový život.
2.1.5.388Poslouchat Když tato vnitřní práce dostatečně pokročila, určité charakterové rysy buď zesílí, nebo se poprvé objeví. Mezi nimi je trpělivost, dobrá vůle, pevnost, sebeovládání, mírumilovnost a vyrovnanost.
2.1.5.389Poslouchat Každý člověk může v sobě odhalit přítomnost božství, jestliže bude trpělivě sledovat výuku předepsanou směrodatnými knihami nebo kompetentním učitelem. Odhalit ji není výsadou jen duchovního génia.
2.1.5.399....Místo aby prosil nějakou ženu nebo nějakého muže o drobty citu z jejich stolu, najde skutečné zřídlo věčně tryskající lásky hluboko ve svém srdci a proto pro něho vždy v nejvyšší míře dostupnou. Toto je jediný milovaný, který ho nikdy nemůže opustit, jedinečný druh jeho duše, který s ním provždy setrvá, jediná spřízněná duše, kterou může hledat s naprostou jistotou, že je skutečně jeho vlastní.
2.1.5.406,Poslouchat Od prvého letmého záblesku duše až do konečného spočinutí v ní, byl žák veden k tomu, aby přijal pravdu, že lásku, kterou si žádá a o které doufá, že ji nalezne mimo sebe, musí nalézt ve svém nitru. Skutečný milovaný není osobou, ale přítomností…
2.1.5.406,Poslouchat Ten, kdo je dostatečně připraven, aby poznal Vyšší Účel Života a kdo má odvahu změnit a zušlechtit svůj způsob myšlení nahrazením negativních myšlenek pozitivními, bude určitě odměněn zlepšenými okolnostmi a větším štěstím, než z kterého se snad již těší.
2.1.5.415Poslouchat …Dokonce i několik málo let studia filozofie přinese do studentova života výrazný užitek. Pomůže mu mnoha způsoby, podvědomě zde na zemi a zcela určitě mu pomůže po smrti během jeho života v dalším bytí.
2.1.5.416,Poslouchat I když snad sliby a zkušenosti Cesty se nezdají okouzlující ve světském slova smyslu, ona se odhalí jako nejlepší ze všech způsobů žití.
2.1.5.417Poslouchat Aspirant možná již odhalil pro sebe něco z vnitřního dobrodiní Cesty. Nadjá jednou zažito jako pociťovaná žijící přítomnost v srdci uvolňuje sevření egoistických přání – spolu s jejich emocionálními změnami nálady – ve vědomí člověka a pozvedá toto vědomí na vyšší úroveň, kde si on brzy uvědomí nádherné vnitřní uspokojení, které zůstává klidné a nezčeřené přesto, že zevní okolnosti budou zcela opačné…
2.1.5.419,Poslouchat ...Z tohoto důvodu si nejprve musí vybudovat spojení s Nadjá tak, aby síla a chápání Nadjá ho snadno ovládly. V okamžiku, kdy je toto spojení vybudováno, bude si aspirant vědom výsledku sestoupení Boží Milosti na svou osobnost. Tento okamžik je nepředvídaný, ale pro jedince, který se přimkl k Cestě je jeho příchod jistý.
2.1.5.419,Poslouchat ...Navzdory tragédii a hrůze naší doby ti, kdo mají oči k vidění, stále vidí boží ruce jak nás objímají. Navzdory přítomnosti zrůdnosti ve světě je v něm také přítomnost Nadjá - nádherná, zářící, dobrotivá a nezničitelná.
2.1.5.421,Poslouchat Držte se stranou psychických cvičení a okultních zkoumání. Jsou naplněna nebezpečími a léčkami. Nejprve věnujte svou energii základní práci studovat filozofii, zlepšovat charakter, ukázňovat city a pěstovat klid. Teprve když tato práce daleko pokročí, bude pro vás vůbec bezpečné začít s okultismem, neboť teprve tehdy budete jaksepatří vyzbrojeni to udělat.
2.1.5.432,Opět znovu je nutno varovat před nebezpečím pádu do pouhého psychismu a před hledáním neobyčejných úkazů, vizí, zázraků a ostatních věcí, které jsou stále ještě v oblasti určitého druhu jemného materialismu a jsou vždy spojeni s osobním egem. Pravdivá duchovní zkušenost je vyšší než to, čistší než to, a zanechá hledajícího absolutně klidným, zatímco psychické jevy ho zanechají vzrušeného. Každý druh takových jevů zahrnuje myšlenky nebo emoce, zatímco nejhlubší duchovní zkušenost jde za myšlenky a emoce a zejména za osobní ego. Jedině tak člověk opravdu přichází do kontaktu s nekonečnou životní silou, která je za vším a která je skutečným cílem tohoto Hledání..
2.1.5.433,
5 če 2014
5 10 2023
1 10 2022
28 če 2011
12 pro 2018
1 kv 2019
27 10 2014
29 pro 2018
21 lis 2010
19 pro 2013
7 če 2017
16 pro 2010
6 pro 2020
14 srp 2017
16 10 2012
15 zá 2021
30 dub 2015
13 če 2019
26 led 2022
20 lis 2024
5 led 2022
25 srp 2011
28 pro 2021
25 pro 2020
25 pro 2022
3 kv 2021
24 pro 2023
20 ún 2023
11 led 2018
9 ún 2019
21 če 2017
19 srp 2011
10 lis 2023
31 kv 2011
17 srp 2012
30 lis 2013
30 če 2012
25 lis 2013
5 zá 2014
17 če 2014
4 lis 2013
15 bř 2011
25 če 2014
23 lis 2013
30 če 2014
5 lis 2014
9 lis 2013
5 lis 2013
27 pro 2013
24 če 2013
4 pro 2013
5 bř 2017
2 bř 2014
23 zá 2014
21 pro 2013
18 lis 2013
5 dub 2015
4 pro 2018
1 če 2017
17 dub 2015
24 ún 2021
9 10 2018
29 kv 2021
5 kv 2011
20 lis 2021
23 če 2019
2 če 2020
8 ún 2025
15 bř 2015
11 ún 2025
14 dub 2019
6 kv 2016
4 srp 2020
5 če 2018
9 če 2019
16 bř 2020
12 če 2019
31 srp 2018
8 pro 2020
19 če 2021
27 10 2021
16 led 2020
8 če 2024
3 zá 2018
10 bř 2024
18 če 2020
11 10 2020
16 kv 2020
27 pro 2015
27 zá 2012
18 če 2016
8 če 2014
23 pro 2016
7 srp 2022
1 10 2016
16 lis 2021
26 srp 2012
1 bř 2024
12 srp 2022
22 srp 2011
29 dub 2018
3 zá 2022
22 lis 2010
17 ún 2011
24 če 2023
22 dub 2019
9 dub 2024
30 kv 2023
14 ún 2012
4 če 2014
22 led 2012
31 bř 2011
28 zá 2022
8 ún 2024
28 dub 2012
17 če 2018
30 če 2023
23 dub 2016
7 kv 2017
3 bř 2019
7 če 2011
23 če 2021
15 dub 2011
16 dub 2011
10 zá 2015
7 zá 2022
26 zá 2022
The notebooks are copyright © 1984-1989 The Paul Brunton Philosophic Foundation
This site is run by Paul Brunton-stiftelsen · info@paulbruntondailynote.se