The Library
…Přijde den, kdy věda, probuzená ze svého materialistického spánku, více než je nyní, pokorně přizná, že duše člověka skutečně existuje...
2.1.2.1,Poslouchat …Co to je, co od nepamětných časů obracelo srdce člověka k náboženství, mysticismu, filozofii? Jeho touha po životě více božském je nevědomým důkazem existence tohoto božštějšího života. Je to přítomnost božské duše v něm, která inspirovala tento obrat, sám božský život v jeho srdci, který vnukal tuto touhu…
2.1.2.1,Poslouchat Co je pravdivým a nejvyšším účelem života člověka? Tímto účelem je, aby se ho zmocnilo jeho vyšší Já. Jeho nespokojenost nelze léčit žádným jiným lékem…
2.1.2.1,Poslouchat ...Má-li se mysl stát vědomou sama sebe, může toho dosáhnout pouze tím, že se osvobodí od nepřetržité činnosti svých myšlenek. Systematické provádění meditace je záměrný pokus toto dosáhnout...
2.1.2.1,Poslouchat … Mystik, který sedí v hodinové meditaci, nemarní svůj čas, i když se oddává něčemu, co se skeptikovi zdá bezvýznamné. Naopak jeho meditace má životně důležitý význam …
2.1.2.1,Poslouchat … Nesplnil bych svou povinnost vůči těm méně šťastným, kdybych ze strachu před tím, že budu považován za vychloubače neprohlásil, že mé výzkumy mě vedly k přesvědčivému odhalení duše …
2.1.2.1,Poslouchat V člověku se spojuje nebe a země. Má svobodu těšit se z jednoho nebo z druhého. To první vede ke klidu mysli, to druhé ho váže ke kolu ega. Kdokoli si upřímně přeje přístup k božství, může jej nalézt, ale musí udělat první krok.
2.1.2.17Poslouchat Ti, kteří cítí prázdnotu ve svých srdcích přes světská dosažení a majetek, mohou nevědomky toužit po Nadjá.
2.1.2.28Poslouchat Můžeme vystavit most mezi tímto strastiplným pozemským životem a míruplným věčným životem? Jsou tyto dva navždy odděleny? Každý zřec, mudrc světec odpovídá na první otázku kladně a na druhou záporně.
2.1.2.31Poslouchat Ti, kteří nalezli cestu k této Stezce, navždy za sebou zanechávají bezcílné bloudění své minulosti.
2.1.2.37Poslouchat Vlastnosti od něho požadované jsou láska k nejvyššímu, touha po pravdě, souhlas žít podle božských zákonů a rovnováha ve své vlastní osobě.
2.1.2.60Poslouchat Hledající, který má silnou touhu po Pravdě, a který má smysl pro správné hodnoty, vlastní již některé z nepostradatelných kvalifikací pro tuto cestu a pravděpodobně na ní dojde daleko. Avšak vůle pokračovat vzdor všem překážkám společně s určitým druhem trpělivosti je také podstatná - zejména na počátečních stupních.
2.1.2.61Poslouchat Silné toužení po osvobození z přítomné situace člověka je předpokladem pro filozofickou cestu.
2.1.2.63Poslouchat Lidé, aby dosáhli něčeho, co si velmi přejí, probudí svou vůli a budou ji silně uplatňovat. Pouze až je dostatek životních zkušeností nechá dostatečně vyzrát, budou možná schopni probudit a uplatnit tuto svou vůli pro Hledání.
2.1.2.65Pro filozofii je výborně kvalifikován ten člověk, který má silný smysl pro službu, který je citově dobře vyrovnaný a dobře vybavený intelektuálně.
2.1.2.75Poslouchat Je-li stejně odhodlaný jako je upřímný, stejně nesobecký jako sebeukázněný, stejně citlivý jako intuitivní, pak může očekávat, že dojde na Cestě daleko.
2.1.2.82V pokoře má být Cesta započata, v ještě větší pokoře má být naplněna.
2.1.2.83Když tato slova probudí hluboké ozvěny v duši člověka, člověk tím dokazuje, že intuitivní prvek je dostatečně probuzený, aby mu umožnil mít užitek z dalšího učení.
2.1.2.86Poslouchat Cesta není přitažlivá pro hříšníky a není nutná pro světce. Je pro ty, kdo nejsou ke světským přáním ani zcela lhostejní, ani příliš silně připoutáni.
2.1.2.97Ti, kteří jsou spokojeni s tím, že jsou soustředěni v egu, nebudou přitahováni naukami, které vychovávají žáky, aby stále pěstovali odtahování se od ega.
2.1.2.105Může se ptát sám sebe, zda má vůbec dostatečnou schopnost pro tak velký úkol. To však znamená, že zapomíná, že byl veden k tomuto bodu, k této cestě, že totéž vyšší Já nebo síla, která tak učinila ze své vlastní milosti, ho může vést ještě dále.
2.1.2.117Kdo chce spolupracovat se Světovou Ideou, která je vlastní všem věcem, všem bytostem, celému vesmíru, žít v harmonii s ní a se svými bližními, bude k této cestě dříve nebo později přitahován.
2.1.2.118Poslouchat Ať už je schopen věnovat se v pravidelných obdobích meditaci nebo ne, může přesto mít základní předpoklad pro duchovní pokrok. Tím je základní stav duchovní touhy, silná žhavá touha získat vědomí svého nejvnitřnějšího bytí.
2.1.2.124Poslouchat Poutníkem na této cestě je člověk, který používá své vědomí a svou vůli, aby zlepšil svůj charakter a pročistil své srdce.
2.1.2.125Poslouchat Jenom proto, že se zdá, že většina lidí má povrchní zájmy a nejsou ještě připraveni pro hlubší myšlenky filozofie neznamená nutně, že nedělají duchovní pokrok. Naopak na svých určitých duchovních úrovních vývoje mohou mít velmi dobrý úspěch. Jednoduše bude nutné, aby, dříve než budou schopni chápat pokročilejší pravdy se znovu mnohokrát zrodili.
2.1.2.136Poslouchat Žádný věk není nevhodný pro studium a cvičení filozofie. Nikdo není příliš mladý, aby s ní začal, ani nepřichází příliš pozdě.
2.1.2.138Proto, že máme v sobě vždy přítomné Nadjá, zabýváme se neustále jeho hledáním. Pocit jeho nepřítomnosti (ve vědomí) je tím, co nás žene k tomuto hledání. Z nevědomosti si tento pocit vykládáme nesprávně a hledáme venku, mezi předměty, místy, osobami nebo dokonce mezi idejemi.
2.1.2.158Poslouchat Každý člověk pro sebe znovu objevuje tuto důvěrně známou starou pravdu, že má posvátnou duši. Nemusí čekat až na smrt, aby ji objevil, ani nemusí záviset výhradně na slovech mrtvých proroků.
2.1.2.159Poslouchat Ve vás jsou rezervy Síly a Inteligence, o nichž se vám v životě ani nezdá.
2.1.2.161Poslouchat Občas, při určitých vážných nebo radostných příležitostech nebo ve chvílích uvolnění může hledající cítit hlubokou tesknou touhu, které může jen nejasně a neurčitě rozumět. Z nevědomosti ji může pojmenovat jinak, ale ve skutečnosti je to touha po jeho pravém duchovním zdroji.
2.1.2.163Poslouchat Jaká to hořká ironie, že duše, která je tak blízko, ve skutečnosti přímo v našich srdcích, je přesto pociťována tak málo lidmi!
2.1.2.164Poslouchat Když započne tento úkol, ví, že nesleduje svou vlastní osobní touhu, ale že sleduje cestu, načrtnutou pro něho vyšším Já.
2.1.2.168Poslouchat ... Je skutečně volán, aby odumřel svému egu, aby ze svého života odstranil touhy a vášně, chtivost a nenávist, aby se naučil umění života v úplné nezávislosti na vnějších věcech a v úplné závislosti na Nadjá. A je to tatáž výzva, kterou vyřkl Ježíš, když pravil: ,,ten, kdo život svůj ztratí, najde ho. A tak jsou utrpení života na zemi jen pomíjivými prostředky k věčnému cíli, procesem, jímž se musíme učit rozšiřovat vědomí od osoby k Nadjá.
2.1.2.170,Poslouchat Většina lidí nemá sklon probudit se, když jsou sny příjemné, zatímco se brzy probudí, když jsou děsivé. Stejně tak je sen světského života nepřesvědčí o potřebě pravého náboženství, dokud se nestane tragickým nebo vážným zklamáním. Pouze když je žene utrpení, aby pochybovali o hodnotě života, začnou se skutečně zajímat o nesvětské nutkání.
2.1.2.172Poslouchat Určité události se uspořádají tak, aby postavili člověka na Cestu, anebo pokud již na ní je, aby ho připravili pro další pokrok. Nebudou to příjemné události, neboť rozdrtí jeho ego, nebo jej na čas ochromí a oslabí. Ale jen takovou zdánlivou porážkou okolnostmi je donucen přijmout způsob života, který mu nakonec velmi prospěje.
2.1.2.173Poslouchat Musí být lidská srdce zlomena dříve, než se podrobí vyšší Síle? Často ano, ale nikoli, kdyby uposlechla učitele, proroky, zřece a mudrce.
2.1.2.174Poslouchat Tam, kde je člověk pro toto Hledání připraven, ale lpí tvrdohlavě na svém starém důvěrně známém způsobu myšlení a života, Nadjá může nebo nemusí uvolnit karmu, která ho z tohoto způsobu života vytrhne …
2.1.2.175,Poslouchat Většina lidí potřebuje drastický duševní otřes a násilné probuzení, ostré vyburcování z onoho dlouhého spánku, kterým je existence ega, jestliže se vůbec kdy mají duchovně probudit. A ten je účinný, jen když zlomí staré zvyky, sklony a tendence, a tak vytvoří nového člověka...
2.1.2.177,Poslouchat Když člověk dospěje k bodu, kdy jeho vnější život mizí v tragédii nebo neštěstí, dojde také k bodu, kdy tato Cesta je vším, co mu zbylo. On ale nemusí tuto pravdu postřehnout, svou šanci může minout.
2.1.2.178Poslouchat Když osobní život člověka je zázračně zachráněn v nějakém údobí velkého nebezpečí, snad před tváří smrti, je to pro nějaký záměr.
2.1.2.180Poslouchat Než člověk dospěje k této stezce, může tápat a klopýtat a zápasit po léta.
2.1.2.181Jestliže člověk dovolí, aby ho ostatní stáhli dolů pod jeho vlastní úroveň, pocity výčitky a znechucení nebo logika utrpení a sebezáchovy mohou vynutit jeho návrat.
2.1.2.182Poslouchat Hledání je pro ty, kdo cítí, že by jejich životy měly obsahovat něco více než pouhé získávání hmotných potřeb nebo pouhé uspokojování intelektuálních popudů.
2.1.2.185Když se člověk unaví nasloucháním někomu jinému, kdo mu říká, že má duši a vydá se na cestu, aby sám získal přímou zkušenost, stává se mystikem …
2.1.2.187,Poslouchat Lidé budou usilovat o vyciťování pravého života teprve, když pocítili vrtkavost lidské lásky, nestálost lidského citu a nedostatečnost lidských činností.
2.1.2.188Poslouchat Když je mysl dostatečně vyvinuta, přítomnost Nadjá v nás dříve či později sama od sebe vytvoří touhu po Pravdě a abstraktní otázky o životě, Bohu a člověku.
2.1.2.190Poslouchat Poznání, že život v tomto světě nemůže být nikdy plně uspokojivý, ho přiměje, že se jednoho dne zaslíbí Cestě.
2.1.2.191Přicházejí k této Cestě hledajíce něco, co je za utrpením, zoufalstvím a krutostí tohoto chaotického světa – trochu světla, tepla, laskavosti a míru.
2.1.2.203Poslouchat Plně vyvinutý člověk nachází ve své zkušenosti světa a v poznávání sama sebe dostatečný námět pro přemýšlení o lidských záležitostech. Klade pak otázky, ty veliké otázky, které lidé kladli od nepaměti: Co jsem já? Kam jdu?
2.1.2.209Existují milióny tvarů a tvorů ve vesmírech, roztroušených v prostoru. Objevují se a mizí, přicházejí a odcházejí, plodí a umírají, vyrůstají a zacházejí, jsou činní a vzájemně se ovlivňují. Toto pokračuje po nesmírná období času, ale v mysli přemýšlivého člověka musí vzniknout otázka: „K jakému účelu bylo a bude toto vše?”
2.1.2.211Hledající může dojít ke správnému ohodnocení života poté, co prožil vše, co stojí za to prožít. To je nejdelší a nejbolestivější cesta. Nebo k němu může dojít tím, že naslouchá a věří učení duchovních zřeců. Toto je nejkratší a nejsnadnější cesta. Přitažlivost prvé cesty je však tak veliká, že je většinou tou jedinou cestou, sledovanou lidstvem. I když se jedinci vydají tou druhou cestou, vyzkoušeli většinou tu první v minulých životech a opustili ji pouze proto, že bolest pro ně byla příliš velká…
2.1.2.213,Než se člověk začne zabývat morálním pročišťováním, kterým musí Hledání začít, a mentálním výcvikem, který jej musí doplňovat, musí mít nějaký popud, aby tak učinil. Kde jej najde? Odpověď je různá u různých lidí, neboť závisí na jejich stupni vývoje, charakteru a osudu. Jestliže ji někteří najdou ve smutku, způsobeném únavou ze světa, druzí jej najdou v radosti způsobené zábleskem. Jiní jsou pobízeni hladem po Pravdě nebo žízní po sebezlepšení nebo dokonce slepě, tendencemi, přinesenými z minulých zrození.
2.1.2.221Poslouchat Jestliže se učení zamlouvá některé individualitě od prvého styku s ním tak, že se zdá být pro její potřeby nezbytné, je to často znamením, že ho již sledovala v předešlých existencích.
2.1.2.224Poslouchat Jeden žák, který v tomto životě opět nastoupil Cestu, popsal to jako pocit znovusjednocení, jako pocit návratu domů.
2.1.2.225Poslouchat Když se probudí tak dalece, že tuší, že běžné cíle lidského života na zemi skrývají jiné, daleko důležitější cíle, a že je bude musit nalézt sám, může začít vyhledávat a studovat učení těch, kdo pokročili dále na této cestě.
2.1.2.227Poslouchat Nejsou to jen ti, kteří vyčerpali veškeré své omezené prostředky k dosažení štěstí, kdo se obracejí a přicházejí k této Cestě: jsou i jiní, jejichž schopnost radovat se dále trvá, ale protože měli zkušenost jediného „záblesku“, nebo pochopili náznaky dané inspirovaným uměním, jsou přitahováni k životu na vyšší úrovni.
2.1.2.241Avšak tam, kde se někteří odvracejí od světa ze záporných důvodů pro svá utrpení a zklamání, přicházejí jiní k Cestě z důvodů pozitivních, oni pochopili nebo vytušili, vycítili nebo jim bylo řečeno o vyšší úrovni existence: oni odpovídají na božské volání.
2.1.2.242Poslouchat Tato potřeba získat vědomí Nadjá je hlubší než všechny ostatní touhy. Jenom jí není z počátku umožněno, aby se projevovala přímo, projevuje se tedy jedinými způsoby, kterými jí to dovolíme – nejdříve fyzickým, později citovým a intelektuálním hledáním štěstí.
2.1.2.244Impuls, který způsobí, že člověk vkročí na tuto stezku, není vždy vysvětlitelný. Je někdy těžké říci, proč jej uposlechne, když od samého počátku bude stezka bránit přirozeným tužbám jeho ega a povede k jeho nepřirozenému vyhlazení na samém konci. Vše, co ví, je, že něco v něm ho vybízí začít cestu a udržuje ho na ní přesto, že zraňuje jeho pýchu, jeho vášeň a jeho ego.
2.1.2.245Poslouchat Člověk nemůže za to, že jde Cestou, o nic více, než že je na této zemi. Hlad po poznání vnitřních mystérií života a touha zakusit mír a lásku Duše ho nenechají v klidu. Jsou jeho částí stejně tak, jako jsou jeho částí ruce a nohy.
2.1.2.251Je přirozené a nevyhnutelné, že lidé, když dozrají zkušeností, budou toužit po spojení se svým božským zdrojem.
2.1.2.252Poslouchat Přijde doba, kdy pod tlakem tajemného vnitřního Já se tato cesta stane nejdůležitějším podnikáním jeho života.
2.1.2.257Poslouchat Proč hledají Pravdu? Protože se konečně stali dostatečně citlivými, aby odpověděli na existenci božského Já v nich, Nadjá, v němž jedině existuje Pravda. Skutečnost existence Nadjá na ně z nitra podvědomě působila a posléze je přinutila, aby pocítili potřebu si ho uvědomit a spolupracovat s ním.
2.1.2.258Poslouchat Naléhání sledovat Cestu, impuls nalézt vyšší vědomí, přichází od Nadjá.
2.1.2.263Poslouchat Existuje v nás něco, co nám nedovolí zůstávat v tom, čím jsme, co nás nutí myslet o stále vyšších možnostech.
2.1.2.265Je paradoxem, že když činíte první krok na Cestě, je to Milost, která vás k tomu přinutí. A při tom myslíte a jednáte, jako byste nikdy tento božský dar nedostali.
2.1.2.266Poslouchat Přijde čas, kdy nesplněné možnosti člověka ho začnou pronásledovat, kdy jeho nejniternější svědomí protestuje proti promarnění tohoto vtělení.
2.1.2.267Poslouchat Protože je příliš inteligentní, než aby přijal omezený krátkozraký pohled na život, příliš idealistický, než aby přijal pouhé animální uspokojování tužeb, potřebuje vedení. Proto je zde Cesta.
2.1.2.271Vědomí své vlastní nedokonalosti v něm dříve či později probudí nutkání hledat dokonalost, to jest vstoupit na Cestu.
2.1.2.275Když vidí, kolik toto malé osobní já mu přineslo bolesti, trpkého zklamání a promarněných let, a i když mu přineslo úspěch, ten že se ukázal jako nepravdivý a klamný, bude jím znechucen. Nebude chtít s ním dále žít a bude toužit se od něj zcela odpoutat.
2.1.2.283Poslouchat Lidé vyššího stavu, bohatství, vlivu nebo moci, se mohou stát samolibými, spokojenými s tím, čím jsou nebo co mají nebo kde jsou. Avšak to je stav, který nemůže zůstat. Proč? Protože vyšší účel života, vtělený ve Světové Ideji, je rovněž přítomný a přivodí patřičnou změnu nebo vyvine patřičný tlak ve stanový čas.
2.1.2.285Zdá se, že někteří lidé hladoví po Pravdě. Je to tím, že společnost je vyhladověla a nedala jim žádné jiné uspokojení než povrchní.
2.1.2.302Pro některé lidi začíná Cesta pocitem, že jim v životě něco chybí, potřebou, kterou nemůže uspokojit nic z jejich majetku ani vztahů.
2.1.2.304Poslouchat Zároveň s touto událostí se otevírá nové období v jeho osobním životě. Cítí, že poprvé ve svém životě se dotkl skutečného bytí, zatímco až dosud znal pouze jeho stín. Je to první článek v celém řetězu dobrých výsledků. V důsledku toho je to skutečně ten nejdůležitější. Kdokoli jednou věnuje svou oddanost Nadjá, což je stvrzeno a symbolizováno jeho vstupem na Cestu, podstupuje závazek, o jehož konečných a nesmírných důsledcích má pouze slabý a částečný pojem.
2.1.2.309Poslouchat Každý člověk, který zachytí záblesk svých božštějších možností, bude jimi vždy pronásledován, dokud se nezačne snažit, aby je dostihl ve skutečném myšlení a životě. Snaha to učinit ho přivede dříve či později na Cestu.
2.1.2.313Poslouchat Je to pocit, že není na svém správném místě, co žene člověka hledat učení nebo učitele.
2.1.2.319Vše, co se událo před jeho nastoupením Cesty, k tomu ve skutečnosti směřovalo.
2.1.2.326Poslouchat Tito lidé (běžní lidé) nejsou nutně více materialističtí. Jednoduše to znamená, že nezačali přemýšlet o životě, dotazovat se na jeho význam a účel.
2.1.2.334Nyní je tolik činností, volajících po zájmu a energii moderního člověka, že si myslí, že nemá čas věnovat se hledání své duše. Proto ji nehledá: a tak zůstává nešťastný.
2.1.2.342Poslouchat Mnoho lidí se podceňuje, ačkoli to neví. Část člověka je božská, ale on jí nevěnuje pozornost a zanedbává ji.
2.1.2.357Poslouchat Většina lidí je jako náměsíčníci, zachycení ve svých vlastních iluzích. Největší z těchto iluzí je jejich víra, že jsou probuzeni.
2.1.2.362Poslouchat Pokud zaostřujeme pozornost zcela na fyzický svět, myšlenky jako tyto mohou být čteny, ale nedosáhnou našich myslí.
2.1.2.393Pro svou neochotu hledět do nitra nebo myslet hlouběji o nějakém vyšším cíli nebo povinnosti, které by mohli mít, většinou lidé žijí ve falešných představách a klamu, zvláště v sebeklamu. „Proč jsem zde na zemi?je otázka, na kterou mohou nalézt jen jednu odpověď: uspokojit svá vlastní hmotná přání.
2.1.2.406,...Tyto nové myšlenky přijmou charakteristiky semen, které pod hladinou studentovy vlastní touhy a působením slunečního světla viditelných i neviditelných sil, vyrostou postupně do plodného porozumění a činů. Neboť karmickým následkem tohoto zájmu jednoho dne bude zrození do rodiny, kde bude nalezena veškerá příležitost pro pokrok.
2.1.2.416,Poslouchat Touha po duchovním světle spontánně vytryskne v srdci. Je přirozená. Ale přání, egoismus a materialismus ji zakrývají po tak dlouhou dobu, že se zdá nepřirozená.
2.1.2.417Poslouchat Ideál může přitahovat, přicházeje z Nadjá, tak jak přichází, ale ego bude klást překážky a odpor jeho realizaci.
2.1.2.419Poslouchat Odkládání může být nebezpečné. Později může být příliš pozdě…
2.1.2.425,Poslouchat Lidským bytostem je dána více než jedna příležitost vykoupit se. Takové je slitování vyšší moci.
2.1.2.427Poslouchat ...Myšlenka a čin jsou zpětně odraženy karmou…
2.1.2.439,Poslouchat Nechť nikdo nedělá tu chybu a neodděluje Hledání od každodenního života. Hledání je život sám! Hledající nejsou zvláštní skupinou, druhem zvlášť vyznačeným, ke kterému se člověk připojí nebo nepřipojí, ale jsou celým lidstvem.
2.1.2.440Poslouchat Všichni lidé hledají pravdu buď vědomě a úmyslně, nebo nevědomky a slepě, ale mohou hledat pouze podle své schopnosti a způsobilosti, okolnosti a připravenosti.
2.1.2.443Poslouchat Lidstvo je tak blízko Bohu, a přitom je od Něho tak vzdáleno. Každý nový den je voláním Nadjá k člověku.
2.1.2.445Poslouchat Skryta hluboko v každém člověku existuje bytost, nezměřitelně dokonalejší než je obyčejný člověk, takový jaký je.
2.1.2.446Poslouchat Božská duše dlí v každém člověku. Proto ji může každý člověk nalézt, jen když použije schopnosti, které má.
2.1.2.448Poslouchat Zvířata žijí stádním instinktem. Nemají vědomí sebe, tak jako ho mají individualizované lidské bytosti, ani nemají schopnost toužit po něčem, co je nad jejich vlastní úrovní. Ale podléhají vývoji a nakonec dospějí na naši úroveň. Laskavost projevovaná těm, kteří jsou nejblíže lidskému stupni, napomáhá jejich evoluci po té nejlepší stránce. Kruté zacházení s nimi je vrhá do jejich nejhorší stránky evoluce a my jsme trestáni karmou zločinných primitivních lidí nejnižšího řádu.
2.1.2.457Poslouchat Protože Bůh je skryt ve všech bytostech, všechny bytosti stále hledají Boha. Toto zůstává stejně pravdivé, i když ve své nevědomosti zaměňují objekt svého hledání a věří, že je to něco jiného. Pouze na Cestě dosahuje toto hledání uvědomování si sebe.
2.1.2.462Poslouchat Moudrost je v latentním stavu ve špatném člověku stejně jako v dobrém. Každá mravní kvalita postačí jako počáteční bod. Ježíš mluvil k hříšníkům stejně svobodně jako k oněm s lepším charakterem. Jeho slova nebyla promarněna, jak ukázaly následující události. Krišna slíbil spásu dokonce i těm, kdo spáchali velké zločiny.
2.1.2.471Poslouchat Nadjá je pro všechny, požehnání je pro chudé i pro bohaté, dobré i špatné, neboť každý člověk může vejít do tohoto Světla. Ale - někteří lidé mohou vejít snadněji, rychleji, zatímco druzí se mohou na své cestě vléci.
2.1.2.473Poslouchat Všechny zkušenosti života jsou nakonec určeny, aby nás přinutily hledat Nadjá celým srdcem. To jest, přivést nás k samé bráně Cesty.
2.1.2.475Poslouchat Proroci a učitelé, mudrci a světci přicházejí mezi nás ve všech dobách, aby mluvili o vnitřním životě a vnitřní skutečnosti, kterou nalezli. Ale pouze ti, kteří měli zájem poslouchat, mají užitek z těchto odhalení, sdělení a rad, a ještě méně jich má užitek z ochoty sledovat cestu žákovství.
2.1.2.480Poslouchat Znalost vyšších zákonů, vědomí vyššího Já, přináší zvláštní závazky. Aplikovat je přinese znovu odpovědnost žít podle nich.
2.1.2.500Poslouchat ... Je to jako kdyby se bohům líbilo si s ním na čas hrát, aby vyzkoušeli jeho trpělivost a vytrvalost, aby viděli jak dychtivě žádá toto dosažení. Jestliže se vzdá při několika prvních překážkách nebo zábranách, znamená to, že není přece jenom tak dychtivý, ale jestliže se nedá zviklat a jde dále, jde a stále jde, bez ohledu na to, co se stane, potom si bohové řeknou, tady je někdo, kdo skutečně chce pravdu, musíme mu ji dát. To je postoj, který člověk musí vyvinout...
2.1.2.503,Poslouchat … Naděje je instinktivním otočením květiny za sluncem. Poskytuje inspirující sílu slabým a udatnou statečnost zarmouceným. Cestou vzhůru, z krajů tvrdých jako křemen do úrovně náhorní roviny, mizí nejhorší útrapy. A ti z nás, kdo postavili pevně nohy na vznešenější Cestu, která jednoho dne povede k nejvyšší moudrosti, musí pokračovat – ať je to utrpením nebo radostí, slabostí nebo silou, vřavou světa nebo mírem světa. Pro nás není cesty zpět.
2.1.2.506,Vskutku svobodný je ten, kdo nevlastněn svým majetkem, neovládán svou vlastní rodinou, neodkloněn svými vlastními touhami, zůstává vždy věrný Hledání.
2.1.2.508Toto Hledání je neodvolatelná cesta. Když jste se na něj skutečně jednou vydali, neexistuje návrat zpět. Můžete věřit, že jste se ho v zoufalství vzdali nebo se od něj odvrátili pro světější existenci, ale to se jenom klamete. Neboť jednoho dne se buď náhle znovu přihlásí potlačovaný hlad, anebo vás katastrofální obrat událostí zažene zpět hledat toto poslední a trvalé útočiště člověka.
2.1.2.510Poslouchat
17 dub 2012
6 kv 2012
6 če 2012
18 zá 2012
21 bř 2018
24 dub 2021
21 zá 2019
8 če 2021
4 če 2018
17 zá 2019
12 srp 2017
13 srp 2015
30 če 2018
5 pro 2021
22 led 2018
23 bř 2022
11 10 2022
11 zá 2015
8 zá 2024
25 srp 2023
21 bř 2024
8 pro 2017
18 led 2020
26 če 2021
21 10 2017
20 10 2021
6 bř 2013
12 dub 2019
13 pro 2016
22 kv 2013
17 lis 2016
7 dub 2016
24 10 2015
24 kv 2016
21 led 2013
23 ún 2019
20 dub 2019
24 kv 2013
20 bř 2013
3 srp 2018
30 lis 2023
19 srp 2018
18 zá 2024
8 dub 2017
22 pro 2016
27 lis 2016
5 če 2024
2 led 2020
4 kv 2023
28 srp 2024
25 lis 2021
2 led 2019
20 led 2014
27 led 2018
29 če 2012
22 pro 2022
8 10 2019
12 bř 2023
11 srp 2020
15 10 2021
16 bř 2017
11 dub 2016
22 kv 2021
23 lis 2012
8 led 2023
26 lis 2020
23 pro 2015
29 lis 2023
31 led 2023
29 bř 2018
21 srp 2022
20 zá 2023
9 pro 2016
9 led 2018
10 ún 2020
6 kv 2024
11 lis 2020
8 10 2023
18 led 2018
18 dub 2018
14 ún 2021
17 kv 2024
28 10 2023
19 če 2013
26 pro 2010
21 kv 2018
1 če 2014
15 bř 2018
14 srp 2015
21 bř 2012
16 bř 2019
29 led 2016
2 kv 2011
1 dub 2017
28 zá 2020
16 pro 2017
23 če 2020
23 kv 2017
18 srp 2017
11 led 2016
6 led 2019
8 ún 2016
23 lis 2022
6 ún 2022
13 če 2016
The notebooks are copyright © 1984-1989 The Paul Brunton Philosophic Foundation
This site is run by Paul Brunton-stiftelsen · info@paulbruntondailynote.se