Z takové mimořádné rovnováhy mezi naprostou pokorou a ušlechtilým spoléháním na sebe čerpá filozof svou moudrost a sílu. Obrazně je před Božstvím stále na kolenou v odříkání, v němž se vzdává sám sebe a často nikoli obrazně, ale skutečně v sebeponižující modlitbě. Ale současně s tím se stále snaží rozvíjet a používat svůj vlastní intelekt a svou intuici, svou vlastní vůli a zkušenosti v životě…
