Osvícenému člověku nestačí, když spadne závoj a on uzří vnitřní význam univerzálního života. Jeho úsilí tím tak náhle nekončí. Neboť nepovažuje své vlastní spasení za dokonalé, jestliže druzí dosud spaseni nejsou. A proto se zasvětí úkolu pokusit se spasit je. Ale aby to mohl vykonat, musí se nesčíslněkrát znovu vtělit na zem. Neboť tohoto cíle může člověk dosáhnout jen tady a nikde jinde.
